Divoké bytosti južných krajín

To je panečku originální pojetí nazvat bandu ochlastů živořících na smetišti, souzněním člověka s přírodou v divočině. Hned se hrnou ceny a chvála. Já tak zdatný alternativec nejsem, proto jsem v té humusácké "Vaně" plné starých krámů a morálních pochybností nevylovila ani filozofii ani kouzlo tohoto nesmyslného ekopříběhu. (27.02.2013)

Nahlédnutí do některých, lidmi obývaných částí našeho kulatého světa, není příliš veselá záležitost, obzvláště díváte-li se přímočarým pohledem dítěte s veškerou jeho bezprostředností. Všudypřítomná zasmušilost vyprávění ze života mimo běžnou "vyspělou" společnost, kde sama existence představuje neustálý boj s přírodou, je uhrančivá a kouzlo dívenčiny obrazotvornosti, s jakou si jen ti malí dokáží vykládat dění kolem sebe, je odzbrojující. Názory na to, jakým způsobem se postavit ke svému bytí se velmi různí a dosažení rovnováhy mezi snahou o všechny se postarat a schopností uznávat jejich přání je vždy těžké. Možná se nad tím díky tomuto snímku, který za svou atmosféru vděčí i moc pěkné hudbě, aspoň trochu zamyslíme. 80% (25.08.2012)

Nedával jsem tomu filmu moc naděje, ale přece jen jsem v něj vložil důvěru. Ten název zněl zajímavě a já jsem čekal, co se z toho asi vyklube. Docela mě ještě překvapilo, že maličká Quvenzhané Wallis byla za výkon nominována na Oscara. Nevím, jestli si to skutečně zasloužila, i když vzhledem k tomu, že byla nominovaná i Anne Hathaway, u které je sice hezké, že zpívá, ale zase ne až tak dobře, alespoň v případě "Bídníků", asi je to přece jen zasloužená nominace i pro malou dívku. Předvedla zde skutečně těžko uvěřitelný výkon. Místy má člověk pocit, že ani není možné, aby byla tak přirozená. To, jak rozlamovala kraba, jak stála pro bestii, to jsou scény, které se nezapomínají. Neherec Dwight Henry, který si zahrál jejího otce, jí skvěle sekundoval, jeho role navíc vyžadovala několik rovin, a tak útočí snad na všechny emoce. "Divoká stvoření jižních krajin" je navíc film nádherně fantaskní, kde se spojuje drsná realita s nádherným fantasy příběhem, který ale ve skutečnosti fantasticky nevyznívá. To, jak se malá dívenka staví všemu zlému, nejen živlům, ale i otci, který dost snadno vybouchne a není na tom zrovna zdravotně dobře, a také bestiím, ukazuje, jak dokáže být dětství silné a neochvějné. Tenhle film nebude mít masovou návštěvnost, ale pro ty, kteří vyznávají půlnoční projekce v artových kinech, pro ně je to skoro povinnost. Příběh malé Hushpuppy však osloví více lidí. Jen mu dát šanci. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/divosi-10-years-divoka-stvoreni-lets.html (05.03.2013)

Jako kdyby mě polili živou vodou a řekli, že to pořád má smysl. Myšleno čistě kinematograficky. Na mě ten Sundance většinou funguje, protože tlačí především na originalitu. Divoká stvoření se nepatlají s dlouhou stopáží, jsou napěchována živelností a fakt nechtějí jít tam, co ostatní. A pak je tu emoční stránka. Konce filmů se mnou cloumají hodně často a asi jsem velmi vděčný divák, ale nepamatuji se, kdy by mě naposledy emočně zlomila hned první scéna--Zvláštní, kolik uživatelů tu v komentářích konfrontují svůj názor na svět s domnělým názorem filmu. A přitom já rozhodně nejsem přesvědčen o tom, že ti za kamerou chtějí něco povědět o stavu světa a někoho poučovat. Přesvědčen jsem o tom, že Beasts jsou nádherným filmem.-- (08.11.2015)

Musím uznat, že tyhle fantasy, imaginární filmy typu "Max a maxipříšerky" mám docela rád. Filmy, kde je depresivní a složitý reálný svět vykoupen světem, kde neplatí pravidla reálného světa. Nebo alespoň takhle se "Divoká stvoření jižních krajin", podle trailerů tvářila ale výsledek je docela jiný. Zde má více přednost reálný svět před tím imaginárním a celé vyprávění o zatopeném městečku, ve kterém žije ovdovělí manžel s nespoutanou a odvážnou dcerou, mi nepřišlo natolik zajímavé, jak se o něm všude říká. V mnoha ohledech se jedná o působivý snímek ale vyjma hereckých výkonů a krásné hudby ve mně moc nezanechal a popravdě jsem byl dost zklamaný. Konec však dokáže přinutit, vytáhnout kapesníky. (18.12.2012)