Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úsměvné historky nesmělého středoškolského profesora a prohnané septimánky... Do dívčího gymnázia nastupuje nový profesor, nesmělý a nepraktický Karel Suchý. Od samého počátku se stává předmětem čtveračivého zájmu gymnazistek. Ve vymýšlení alotrií vede Věra Matysová, neteř bytné, u níž mladý profesor bydlí. Rozpustilá studentka se s celou třídou vsadí, že dostane od nového kantora hubičku… Sentimentálního dívčího románku Ferdinanda Tomka, zapadlého básníka, který se zde skryl pod pseudonym Adéla Červená, se v roce 1932 ujali scenárista Václav Wasserman a režisér Martin Frič. Ten do hlavních rolí obsadil jedny z prvních hvězd zvukového filmu – Anny Ondrákovou a Karla Lamače – a natočil s nimi divácky velmi úspěšnou situační veselohru o svízelích mladého středoškolského profesora. I další role byly obsazeny oblíbenými tvářemi – Theodorem Pištěkem, Antonií Nedošinskou, Světlou Svozilovou a brněnským komikem Valentinem Šindlerem – „stréčkem Křópalem“. Ve filmu se mihne do té doby neznámá statistka Nataša Gollová. S úspěchem se setkaly i písničky Járy Beneše s texty Jaroslava Mottla a Karla Lamače. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (68)

PanZahadnyCZ 

všetky recenzie používateľa

Název filmu je tak blbej, že mi zkrátka utkvěl v paměti a musel jsem si to ze zvědavosti pustit... Film ale naštěstí zdaleka tak blbý není! „Silná čtyřka" (Lamač, Heller, Ondráková, Wasserman) vytvořili sice poněkud líbivou, ale zdařile natočenou taškařici. Lamač je ve své roli skvělý, Wasserman napsal obstojný scénář a Heller mnoha gegům kamerově dopomohl. Hlavním hrdinou pro mě ale zůstává Mac Frič, který vymyslel celou řadu režijních vychytávek a především tento film natočil velmi sofistikovaně a přehledně - což se mnohým autorům a méně erudovaným kolegům v raných 30. letech ne vždy dařilo - namátkou jmenuji chaoticky skákavé snímky Svatopluka Innemanna, Oldřicha Kmínka nebo režijní faily E. A. Longena. Za dva hlavní nedostatky tohoto snímku považuji asi samotnou Anny Ondrákovou - zkrátka mi nepřišlo, že by mezi ní a Lamačem byla jakákoliv chemie, i když byli v reálném životě partnery, a za druhé: občasné dialogové berličky ve scénáři, které mají radikální význam pro děj, ale přichází velmi nahodile a uspěchaně (Šlégl se ke konci náhodou zmíní, že je zámeckým pánem...), což, jak tak sleduji, bývá častým nešvarem prvorepublikových českých filmů a ve výsledku to pak působí dojmem, že ten který scénárista potřeboval své libreto zkrátka užuž nějak zakončit. ()

anais 

všetky recenzie používateľa

Herecké přehrávání je jednou nohou v němém filmu. Kantor Ideál se proto potácí někde mezi nechtěnou naivitou vyplývající z neohrabanosti Anny Ondrákové i Karla Lamače, a zcela záměrnou šestákovou naivitou dívčích románů, za kterou film oběma představitelům vděčí stejně tak. Někdy jim ten vtip vyjde, a někdy ne... Martin Frič se taky teprve hledal, a tak je film poslepován z poněkud nesouvislých obrázků, ve kterých se postavy chovají zcela nesmyslně, bez jakéhokoliv pokusu o psychologii - vše je řečeno spíš střihem, což je zejména u závěrečné názorové proměny hlavních postav trochu škoda. Je až k nevíře, kam se režisér i celá československá kinematografie za dalších pár let dostala. Kantor Ideál je tak v prvním řadě skvělou ukázkou raného zvukového filmu na našem území, a v neposlední řadě přehlídkouhned několika legendárních filmařů, ať už to je Karel Lamač, Anny Ondráková, či epizodní Nataša Gollová (první film) a Josef Šváb Malostranský (poslendí film). ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

V roce 1932 byl ještě Mac Frič cele v intenzivní spolupráci s Karlem Lamačem. Po té, co se poprvé osamostatnil jako režisér na konci 20. let, s nástupem zvukového filmu se opět stáhl a stal se Lamačovým pravidelným asistentem. Nyní přišla chvíle také na debut Karla Lamače jako herce ve zvukovém filmu a bylo nanejvýše logické, aby se zopakovalo jejich rozložení rolí jako v případě filmu Páter Vojtěch (1928). Pro ideální symbiózu Karla Lamače, filmového herce a jeho filmové postavy, byl i jeho profesor Suchý Karlem. Navázal tak na tradici svých postav z filmů Ukřižovaná (1921), Drvoštěp (1922), Starý hřích a Adjunkt Vrba (oba 1929). Příběh Kantora Ideála se odvinul od Všední příhody nevšedního člověka z humoresky Adély Červené z roku 1917, což by pseudonym chocenského historika, básníka a dramatika Ferdinanda Tomka, který se inspiroval praxí ředitelského působení na reálce v Nové Pace, kterou vykonával v letech 1910-1927. Septimánkou Věrou Matysovou se stala Anny Ondráková, v té době hvězda nejnovějších koprodukcí Německa, Rakouska a Francie Jedinou noc v ráji (1931) a Anny, ukrutná přítelkyně (1932). Dala tak svolení k závěrečné kapitole oblíbeného milostného páru českého filmu 20. let. Naposledy v němém filmu byla partnerkou Karla Lamače v Dcerách Eviných (1928) a nyní tedy bylo jasné, že na plátně naposledy svolila ke svazku s Kantorem Ideálem, zatímco v civilním životě již plánovala svatbu s Maxem Schmelingem. A zřejmě z důvodu dvojí produkce jazykových verzí, kdy Moldavia zastupovala českou a Elekta francouzskou, ve verzi Professeur Cupidon byl celý tvůrčí tým nahrazen. Režiséry se stali Robert Beaudoin a André Chemel, hlavní hereckou dvojicí pak Truda Grosslichtová a Pierre Bertin. Předtím Anny ve francouzské verzi Mam'zelle Nitouche (1931) zastoupila Janie Marèse a znovu po letech Renée Saint - Cyr v Donogoo (1936). Mezitím však sama hrála zrcadlově své role německy i francouzsky v sedmi dalších filmech. Ve vedlejších rolích filmu Kantor Ideál se na pozadí slavného páru O-L formovala také oblíbená Fričova sestava v čele s Oskarem Marionem, Světlou Svozilovou, Valentinem Šindlerem (který u něj debutoval ve Vše pro lásku v roce 1928) a v neposlední řadě s Pištěkem a Nedošinskou a epizodkáři Šléglem, Speergerem, Kysilkovou a Balek-Brodskou. Když toto všechno je nadto podbarveno předposlední rolí Švába - Malostranského a čtyřmi zdařilými šlágry Jarky Mottla a Járy Beneše, nelze být než spokojen. ()

flanker.27 odpad!

všetky recenzie používateľa

Tohle je strašnej film! Profesor a žačka, profláklejší zápletka prvorepublikové limonády snad ani neexistuje. Přičemž gymnazistka je ztvárněna třicítkou Ondrákovou, tak z toho aspoň tolik neční ten mírně pedofilní nádech podobných taškařic. Je vidět, že se zvukový film teprve hledal, i tak mi to na Friče přijde až nedůstojně špatné po všech stránkách. Snad jen to "Miťulije" ve mně kdysi vzbudilo trochu veselí, ale celý film to nezachrání. ()

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

(Komentáře: NinadeL, Marthos). Tvůrci ve snaze za každou cenu uplatnit vtipný nápad se záměnou ředitele za školníka jaksi neřeší, že příslušné Suchého antré do nového působiště je s touto postavou dost těžko slučitelné. Podobného druhu, ale větší závažnosti je Suchého závěrečná proměna: zcela okamžitá a naprostá. Že Suchý do té doby vypadá jako z doby snad o půl století starší a náhle jako moderní elegán, se dá přijmout, ale náhlá dokonalá změna celkového projevu, aniž bychom měli možnost byť jen zahlédnout její proces, je vysvětlitelná jen tím, že dosavadní svůj charakter jen hrál, což ovšem nehrál. Ostatně i rozpor mezi Suchým stranícím se děvčat a Suchým zamilovaným není uplně vyladěný. Tyto nepěkné švy vlastně znehodnocují původní charakter mladého profesora Suchého jako nějakou léčitelnou chorobu, což mrzí obzvláště proto, že Lamač jako jeho interpret je ve všech odporujících si polohách absolutně dokonalý a zejména jeho celkový projev jako roztržitého vzdělance puristické mluvy je nedostižný a co replika to vražedně krutá hláška (už tehdy archaická). Ondráková (afektovaná stejně jako ostatní, stafáž tvořící dívky) působí poněkud cirkusácky, nicméně má při vší té strojené naivitě jakýsi pra-šmrnc, který jsem u hvězd následujícího období českého filmu nezaznamenal. Zato jsem zaznamenal mnohem pozdější film, totiž Hoblovu hudební komedii z počátku 70. let Třicet panen a Pyhagoras, který si nejen že pohrává s předválečnými školskými komediemi obecně, ale jak vidím, přímo kopíruje kostru Kantora ideála: Do dívčí třídy přichází za zhroutivšího se profesora nový, mladý učitel, v obou případech jaksi komicky svébytně zarputilý a ne zcela v kontaktu s okolní realitou. Hlavní hvězda třídy žije pouze s matkou (zde s tetičkou) a nový učitel se u nich ubytuje jako podnájemník. Stává se obětí jejího rošťáckého pseudosvádění (komplot celé třídy), které se ale posléze zvrhne v oboustrannou zamilovanost a po radikální kantorově proměně následuje sňatkový happyend. V obou filmech se zpívá. Samozřejmě nelze Hoblův film brát jako nějaký remake, na to je příliš jiný a jinde. Ale že na Kantora ideála záměrně odkazuje, nebo se jím přinejmenším přiznaně inspiruje, je zřejmé, což lze vztáhnout i na výslovnou parodičnost závěrečné fáze Třiceti panen (happyend v podobě sňatku jako jedna z alternativ konce filmu). Závěr samotného Kantora ideála totiž překonává i dívčí románky dr. Hüttlové (podle jednoho z nichž byl skutečně natočen Ideál septimy): dívka rok před maturitou se klidně může (a musí) na studium vybodnout, protože se bude vdávat, takže k čemu by jí bylo nějaké vzdělání. Toto řešení se zde nepředkládá jako nějaké dilema, nýbrž právě jako univerzální happyend, jako radostné překvapení, které nikdo ani nepovažoval za nutné s ní předem konzultovat. ()

Galéria (24)

Zaujímavosti (10)

  • Vo filme jedna zo žiačok ako svoj ideál spomenie tiež známeho hollywoodskeho herca Garyho Coopera. (Šuplík)
  • Celá linka zkoušení a inscenování školního představení Řekové před Trojou čili Menelaos a Helena je vzpomínkou na německý dvojdílný velkofilm Únos Heleny (1924), ve kterém Karel Lamač hrál Patrokla, Achillova přítele. V literální předloze se tento nápad nevyskytuje. (NinadeL)

Reklama

Reklama