Jánošík

Dosť zjednodušený príbeh ľudového hrdinu. Najmä to, ako sa stal zbojníkom, stačilo vyjsť na kopec a zaspievať a hneď mal družinu :) Podobných úsmevných momentov je tu viac a veľmi málo priestoru dostávajú ostatní zbojníci, absolútne nič sa o nich nedozvieme. Hlavným kladom je výzor väčšiny ľudí vo filme, ktorí naozaj vyzerajú ako za dávnych čias, zvráskavení, urobení. Dnes už by takýchto ľudí nikto nikde nenašiel. (21.11.2022)

Upraveno v květnu 2020. Jánošík, film Martina Friče na základně divadelní hry Jiřího Mahena a za vydatného přispění sil i úsilí pro zdařilé adaptování sběratele lidových tradic Karla Plicky a divadelního písničkáře Karla Hašlera, je romantismus ve službách slovenského obrození jako výraz slovenského národního odporu proti maďarskému útlaku. Ta romantizovaná podoba obrozenecké legendy se opírá o slovenské folklórní tradice se zpěvy a tanci. Slovenská národní hrdost se vnořila do role kavalírského bojovníka za práva utlačované chudiny, proto musí být surovost u důsledného vyžadování poddanské povinnosti po zásluze potrestána s nezbytnou stopou hrdinského patosu a vizáží poetické ódy. Není třeba dráždit rozpory se skutečností, velkolepé legendy o ozbrojené revoltě proti establishmentu mívají povětšinou u veřejnosti kladnou odezvu. Filmové zpracování se nechává osvěžovat slovenskou folklórní slovesností, do boje táhne v poetických šicích obrazových kompozic a v pevném odhodlání opěvuje romantický půvab lidové rebelie a smrti. Slovenský lidový hrdina získal vznešený rytmus hrdinské balady. Oslavovanou národní hrdostí je Juraj Jánošík (pozoruhodný Paľo Bielik), slavný zbojník, mordýř a zloděj. Slovenské obrození potřebovalo pádný argument, jednotící symbol, tak povstal jeden z prvních bojovníků za lidská práva, a neváhá nastavovat vlastní kůži ve jménu vyšší spravedlnosti a humanismu. Důležitou postavou je Šándor Révay (zajímavý Andrej Bagar), pán terchovských vesnických poddaných. Ta přímá, a také ostrá konfrontace s intimní motivací i zásadním niterným dopadem je na samém počátku spravedlivého lidového odboje proti kruté zlovůli moci. Hlavní ženskou postavou je Anka (příjemná Zlata Hajdúková), Jánošíkova milá, odolávající zatrvzele vrchnostenskému nátlaku ke zradě. Legenda potřebuje i tu soukromou část. Z dalších rolí: při slavnosti loupežníky uličnicky doběhnutý Andrej Mariássi, hrabě Markušovský (Theodor Pištěk), právně zásadový Jánošíkův soudce (Ján Borodáč), nešťastná hospodská servírka Zuzka (Elena Hálková), nedočkavý dětský člen Jánošíkovy loupežnické bandy Janíčko (Filip Dávidík), další z těch vystrašených urozených pánů oblasti, hrabě Béla Révay (Alois Peterka), osudová hostinská a bába zrádkyně (Roza Schlesingerová), či spolubojovníci pod vedením statečného Jánošíka (Rudolf Bachlet, Mirko Eliáš, Martin Hollý st., Jan W. Speerger, Ladislav Herbert Struna, Jan Sviták, Jindřich Plachta a další). Jánošík Martina Friče je filmovým modulem holdu romantické poezie ušlechtilých ideálů lidskosti jako výraz obrození národního ducha uvědomění. Ten folkloristický ráz prostředí vlasteneckou sounáležitost prohlubuje. Pozoruhodné filmové zpracování národopisných znalostí a lidové legendy! (29.06.2010)

Náš starý Fričovský Jánošík s Paľom Bielikom. Je to až poetické a legendárne, veľmi sa mi páčil a po čase naň mením názor, predsa len je to z 30. rokov a musím mu zlepšiť hodnotenie, kedže sa nedá naň pozerať ako na film z 21. storočia. Príroda a celkové prostredie, dialógy, proste, keď sa povie Jánošík, tak sa mi často vybaví tento film. Klenot slovenskej a československej kinematografie. Neuznávam zbíjanie, ale ja tu nejdem hodnotiť jeho činy, či boli správne alebo nie, hodnotím umeleckú stránku tohto filmu. Film, ktorý vám prinesie veľký zážitok, je to naša história, naša kultúra, sme to my. (06.09.2012)

Martin Frič tímto snímkem prokázal, že umí nejen komedie. I když filmových verzí Jánošíka bylo natočeno jenom několik,Fričova verze patří k těm nejlepším. K zajímavostem patří, že ho překonal snad jen snímek, který natočil Paľo Bielik, který si v jeho filmu zahrál hlavní roli Jánošíka, i když Fričova verze Jánošíka je pravdě asi blíž, než Bielikova. (18.04.2012)

Palo Bielik je se svými třemi metry démonickou, téměř komiksově laděnou postavou. Čas zubu na tomto filmu hodně zapracoval, někdy se člověk neubrání shovívavému úsměvu, ale některé scény jsou tak dynamické, že fungují i dneska. Tož "když jste si mňa upékli, tož si mňa i zjezte!" Slovenští spoluobčané zajisté prominou mou příšernou slovenštinu. (21.04.2003)