Walesa, človek z nádeje

Historický bordel, o kterým by mě fakt docela zajímalo, co si z něj odnesou lidi, co o Solidaritě věděj jenom základy. Nebyl by problém v tom, že film počítá se znalostí látky, kdyby se nesnažil tvářit edukativně a každá scéna v něm nevyznívala tak tezovitě. Neberte to špatně, v zásadě chovám k dvěstěsedmdesátiletýmu Wajdovi vlastně dost respekt, že vykašlal film tak mladý a dynamický, prodchnutý nevtíravým humorem i polskym hudebnim undergroundem, nicméně metoda "dělníci úpí pod režimem - stávka/protest/manželka/stávka/policie/protest/policie/manželka/stávka - jupí svoboda" skoro vypovídají o tom, že pro většinu Poláků byl proces pádu komunismu zážitkem typu "Ani nevim, jak se to všechno seběhlo, ale jsme hrdinové." Což mi nezní jako zadání většiny filmových sponzorů (jejichž přehlídka trvá celé první dvě minuty filmu), a patří mezi ně například Telewizija Polska či Instytut Pamięci Narodowej, kteří poslední dobou šlapou na notu polského patriotismu a popularizace polské historie všemi botami i silami. (30.09.2014)

Polští sousedé se na film možná mohou dívat poněkud přísnějšíma očima, byla to jejich historie a třeba tam dokážou objevit falešné tóny, které mně zůstaly jako člověku odjinud utajené. Za sebe ale mohu říci, že obraz Lecha Walesy a událostí, které dovedly k pádu polskou formu komunismu, pokládám za přesvědčivý. Wajda se dokázal vyhnout patosu tak nadužívaném v polské kultuře i idealizaci svého hrdiny, kterou tak dobře známe z havlománie v české společnosti. Vyhnul se i přehnané kritičnosti těch, co nikdy nic neriskovali a nyní si z bezpečí odplivují nad těmi, co kdysi pod nátlakem odvolávali a podepisovali spolupráci s tajnou policií. Atmosféra naštvaného Polska unaveného věčným zdražováním a všeobecným nedostatkem, které jen čeká na lidového tribuna, co se postaví do čela nespokojených, je působivá. U filmového Walesy jsou dobře znát povahové rysy jako samolibost, autoritativnost a narcismus, které mu později zavařily během prezidentské éry a vedly k ostudné porážce v souboji s Kwasniewskim, ale i odvaha, obětavost a soucit. Jednoduše žádná nablýskaná ikona, ale člověk z masa a kostí. Celkový dojem: 85 %. (22.09.2015)

Nemůžu komentovat do jaký míry je film trefný a do jaké zcestný, protože tak moc cv Lech Walesy neznám, ale samozřejmě to mě nebrání si tento film pustit, protože pro Poláky je samozřejmě jeho osoba součástí nových dějin Polska. Z tohoto důvodu považuji tento film za zajímavý a bavící od od začátku do konce. (23.03.2020)

Z troch pojmov železo, mramor a nádej najoptimistickejšie znie práve to posledné a možno aj preto je Muž nádeje z celej trilógie najdiváckejší film. Walesa bol svojráz, človek z ľudu, ale inteligentný, cieľavedomý a so zmyslom pre spravodlivosť. Rýchle tempo je výrazným kladom, prináša ale aj niektoré nedostatky, ako napríklad skratkovitosť, príznačnú pre poslednú polhodinku. Občas nerozumieme tomu, z čoho Walesovci žijú, keďže ich pribúda a Lech je občas vyhodený z práce, občas sedí vo vyšetrovačke. Ale ide iba o drobnosti, keďže Wajda sa nerozhodol nakrútiť seriál, ale film a ten má svoje informačné limity. (27.07.2023)

Myslím, že se Wajdovi podařilo tímto snímkem důstojně zdokumentovat život Lecha Walesy a jeho rodiny. Podobně jako například ve snímku Občan Havel je zde kladen důraz hlavně na Walesovo věčné zápolení se zločinným režimem Polska, reprezentovaným především tajnou policií. Je až zvláštní, že i v tomto rozložení nachází Wajda prostor pro jemný situační humor, kterým se film příjemně odlehčuje. Přesto bych chtěl podotknout, že závěrečná třetina mi přišla poněkud chaotická a nepřímočará. 8/10 [KVIFF 2014] (07.07.2014)