Walesa, človek z nádeje

Historický bordel, o kterým by mě fakt docela zajímalo, co si z něj odnesou lidi, co o Solidaritě věděj jenom základy. Nebyl by problém v tom, že film počítá se znalostí látky, kdyby se nesnažil tvářit edukativně a každá scéna v něm nevyznívala tak tezovitě. Neberte to špatně, v zásadě chovám k dvěstěsedmdesátiletýmu Wajdovi vlastně dost respekt, že vykašlal film tak mladý a dynamický, prodchnutý nevtíravým humorem i polskym hudebnim undergroundem, nicméně metoda "dělníci úpí pod režimem - stávka/protest/manželka/stávka/policie/protest/policie/manželka/stávka - jupí svoboda" skoro vypovídají o tom, že pro většinu Poláků byl proces pádu komunismu zážitkem typu "Ani nevim, jak se to všechno seběhlo, ale jsme hrdinové." Což mi nezní jako zadání většiny filmových sponzorů (jejichž přehlídka trvá celé první dvě minuty filmu), a patří mezi ně například Telewizija Polska či Instytut Pamięci Narodowej, kteří poslední dobou šlapou na notu polského patriotismu a popularizace polské historie všemi botami i silami. (30.09.2014)

Nejlepší komedie o reálném socialismu, která má švih, drzost i skvělého protagonistu. Otázka zní, zda to v případě biografie jedné z ikonických (a také jistě problematických) postav boje proti komunismu je nutně výhra, nebo jen rozumný kompromis. Jakmile se z Walesy vytratí humor a "dokumentuje" (střední stávková pasáž), vynikne jeho značná dramatická plochost. Váženo v ranku východoevropských lekcí z historie ovšem nadprůměr, za jehož nejlepší momenty by takový Jarchovský polykat lodní nýty. [70%] (03.04.2014)

Jeszcze Polska nie zginęła / Kiedy my żyjemy / Co nam obca przemoc wzięła / Szablą odbierzemy. 1) Čechům přináší film zajímavé poselství - na rozdíl od intelektuálů, kteří v čele s Václavem Havlem symbolizují československou změnu poměrů, se v Polsku chopili moci dělníci reprezentovaní lidovým vůdcem Lechem Walesou. 2) Rozdíl mezi českou a polskou situací dobře vystihuje dobový (1988) vtip. Na československo-polských hranicích se setkají dva psi. Kam běžíš, ptá se český pes polského. Ále, běžím se k vám nažrat. A ty? Já si k vám běžím zaštěkat. (30.08.2015)

Možná je to tím, že jsem čekal zkostnatělý pomník od režisérského veterána, ale tenhle film mě po všech stránkách pozitivně překvapil. Třeba už jen tím jaký to má švih a že se Wajda nebál do filmu dát slušnou porci z absurdity doby vyplývajícího humoru. Robert Więckiewicz je samozřejmě opět výborný a jelikož jeho Walesa není plakátově dokonalý, ale má i svoje mouchy, tak působí nebývale autenticky. (26.08.2015)

Ani režisérská verze mě nezklamala. Stejně jako po první projekci (viděno na Febiofestu 2014) mě zaujalo mírně hořce komediální ladění filmu, které snad ani nebylo režisérovým záměrem, ale vyplynulo z někdy až absurdních událostí, které přinášela tato doba v kontrastu s nebojácným, tvrdohlavým a živelným Lechem Walesou. Naprosto úžasný herecký výkon Roberta Wieckiewicze, který pod taktovkou Wajdy ztvárnil postavu jedné z nejvýraznějších evropských osobností druhé poloviny 20. století, naprosto přirozeně a bez zbytečné glorifikace. Snažil jsem se najít v režisérské verzi přidané scény a myslím, že se mi podařily pouze tři. Jednalo se např. o scénu kdy se manželka Walesy teoreticky připravuje na slavnostní převzetí Nobelovy ceny, kterou si manžel nemohl vyzvednout osobně, nebo scéna se sochou Lenina, apod. Odvážně natočený snímek, kterému mohu jen zatleskat. Mé hodnocení: 85%. Viděno: 49. MFF KV (světová premiéra). (04.05.2014)