Metro Manila

Hodně nepříjemný thriller s neustálým sociálním přesahem. Mladé rodince se přestává dařit na chudém filipínském venkově a tak se pokusí svojí bezútěšnou životní situaci vyřešit přesunem do filipínského hlavního města Manily, kde hned od začátku poznávají, že honba za lepším živobytím nebude vůbec jednoduchá a že si vlastně ještě pohoršily. Odvrácená strana velkoměsta Manily v hodně naturalistickém podání se všemi svými neduhy. Řekl bych, že se jedná spíše o působivé sociální drama nežli většinu škatulek zmíněných v profilu filmu. Motivace některých postav jsou sice hodně průhledné a některé twisty Vás dokáží překvapit pouze těžko, ale jako celek se jedná o působivé drama. (03.10.2017)

Ta neuvěřitelná umělecká metamorfóza, kterou předvedl britský režisér Sean Ellis, je opravdu fascinující, vždyť se od svého celovečerního debutu v podobě originálního romanticko-filosofického snímku Cashback přes hororově laděný thriller Střepy v hlavě dostal k sociálnímu dramatu z třetího světa, který je natočen tak sofistikovaně, že mezi ním a předchozími snímky je naprosté pojítkové prázdno. Neboť z Evropana se nějakým uměleckým zázrakem stal Asiat. Sean Ellis se doslova ponořil do Manily a natočil filipínský snímek filipínštěji než mnohý místní režisér, jeho filipínští mu zjevně rozumějí. Kdybych si předem nevytipoval tenhle film coby další z počinů originálního britského tvůrce, ani by mne nenapadlo, že to není reálná asijská produkce. Sean Ellis svou tvorbu zakládá na skvostné vizuální a cizelované formální stránce, tak vypadaly oba jeho artově pojmuté předchozí filmy, což zvolna postupující příběh z filipínské metropole převrací na hlavu, neboť tentokrát vsadil Ellis na úspornost. Víc než dokonalá je mizanscéna, silný vjem autenticity, místy mající až sílu dokumentu (rodina proplétající se v průvodu městem etc.), tíživý sociální rozměr, obratně vypreparovaný narativ heist filmů, vynikající naléhavá kamera (plus vjem barevné špíny Manily), civilní herecké výkony, typově naprosto přesný výběr herců a jejich vedení, velmi dobře zvládnutá zvuková stránka a především pak podmanivá hudba (záběry opancéřované dodávky jedoucí městem staticky snímané zezadu mají až jakousi magickou atmosféru a připomněly mi nejeden slavný artový film). Zprvu sociální drama (s instinktivním pocitem naléhavosti), které se po chvíli vyvíjí jako filipínská variace Tropa de Elite, posléze ale (možná ke škodě věci) odbočí ke klasickému kriminálnímu motivu, kterého se drží až do svého závěru. Ten má ovšem silný přesah a když se všechny vjemy složí, divákovi zhořkne tohle filmové poznání Filipín v pocit, že ,,tahle země není pro starý"... a možná ani pro mladý... Velkolepě humanistický, leč zároveň až nesnesitelně tragický film. Jestliže se o nějakém současném tvůrci dá prohlásit, že je skutečně originálním, pak to po tomhle sociálně tíživém filmu bezezbytku platí o Seanu Ellisovi... (11.05.2014)

Oscar Ramirez žije so svojou rodinou na vidieku. Nakoľko sa danou oblasťou zmieta chudoba, a on už nevie akým spôsobom by uživil svoju manželku a dve deti, rozhodne, že najlepším riešením by bolo skúsiť šťastie v ruchu veľkomesta Manily. Po veľmi ťažkom začiatku sa zdá, že bude mať Ramirezova rodina predsa len šťastie. Oscar si nachádza dobre platenú prácu prevozcu hotovosti. Jeho nový kolega, ktorý ho zaúča mu pomáha so všetkými starosťami. Je ale Oscar skutočne pripravený na dzunglu veľkomesta? Vykreslenie neskazeného charakteru jednotlivca, ktorý vďaka viere, napriek mnohým zlým skúsenostiam, neustále verí v dobro a dôveru ľudí je hlavnou črtou tohto snímku. Keď už som si myslel, že ma "Metro Manila" nemá čím prekvapiť a vývoj deja v príbehu je veľmi čitateľný, nastal zlom, ktorý smeroval k pointe - "Aj slušný človek môže v zúfalej situácii, podniknúť zúfalé kroky (rozdiel je len v tom, kam daný krok smeruje)". (06.06.2014)

Zapomeňte na líbivého a přeceňovaného Slumdog Millionaire, protože Metro Manila je proti němu syrovější než tatarák proti pečeným žebírkům. Ovšem společného přece jen něco mají - opět se jedná o asijský film o Asiatech... natočený bělochy. Ale tentokrát se to povedlo na sto procent a já mám silný pocit, že jsem si kus života prožil v manilských ulicích, tak je totiž v tomhle směru film přesvědčivý. Ale není to "jen" existenciálně tíživé sociální drama, navíc je děj opepřen skvělou kriminální zápletkou, do jisté chvíle dost podobnou americkému Training Day, ale potom už.... Jsem nadšen a divácky maximálně ukojen. (21.06.2015)

Chtěl jsem to vidět vlastně jenom kvůli Ellisovi, abych věděl, jestli se mám těšit na Anthropoid. A teda kurva těšit se můžu! Ta špičková režie (srovnatelná s Fincherem a Villeneuvem) mi vzala dech a když se k tomu přidal kulervoucí příběh a úžasná realističnost, nezbylo mi, než se vytasit s maximem, které mám k dispozici. 100% (08.08.2017)