The Normal Heart

Od Ryana Murphyho, který léta bořil na televizních obrazovkách společenská tabu (Nip / Tuck) a experimentoval s filmovou formou a stylem v žánrově rozličných seriálových projektech (AHS, Glee, The New Normal), bych tak konvenční a vykalkulovaný kus nečekal. Film obsahuje několik explicitně působivých scén průběhu nemoci a následné smrti na druhé straně otevírá několik témat najednou (nemoc sama, politické machinace, homofobie, morální vina ad.) ale zpracovává je povrchově leckdy bez jasného autorského stanoviska. V rámci mizanscény je film navíc úsměvně ahistorický (především co se týká kostýmovaní, masek či účesů), což sice dělá film módnějším a mužská těla atraktivnějšími avšak ne zcela to souzní s agitačním a sociálně kritickým zaměřením filmu. Po herecké stránce je film bravurní, vyjma hlavního hrdiny jsou ale ostatní postavy až trestuhodně jednorozměrné a přesně typově vykonstruované. Díky obsazení zásadních gay ikon současnosti lze film vnímat jako generačně důležitý (HBO ho tak vlastně i propaguje), nicméně jaký je jeho skutečný osvětový charakter a do jaké míry povzbuzuje / vyvrací předsudky proti LGBT lidem by vydalo na širší studii. (17.07.2014)

[MFF Karlovy Vary 2014] Nepamatuju si, kdy naposled mě v kině film tak dostal. Přes dvě hodiny jsem seděla, skoro nedejchala a hlavně jsem se snažila nebrečet. A když jsem se podívala vedle sebe, tak i ten dvoumetrovej namakanej chlápek držel v ruce kapesník a utíral si oči. Možná je to tím, že jsme měli možnost to vidět na velkym plátně, a to je přece jen trochu jiný než na notebooku. Nicméně pro mě rozhodně nezapomenutelnej filmovej zážitek... Ačkoliv nemám ráda Julii Roberts, tak v tomhle filmu byla perfektní stejně jako všichni ostatní herci. O AIDS jsem se nikdy nějak víc nezajímala, vlastně - po pravdě - ani jsem netušila, v jakejch letech epidemie propukla atp... O to víc pro mě byl tenhle snímek zajímavej. Asi bych už nebyla schopná se na něj znovu podívat, protože mě totálně psychicky vydeptal. Ale na druhou stranu, na takový filmy zkrátka člověk nezapomene. Naposledy jsem tenhle pocit měla u Kůže, kterou nosím. (10.07.2014)

Film sa zaoberá zaujímavou témou prepuknutia vírusu HIV v USA, ktorá sa ako mor začala šíriť najmä v komunite homosexuálov. Príbeh zachytáva boj, ktorý museli lekári a dotknutá komunita podstúpiť, kým sa problému HIV infikovaných začala venovať patričná pozornosť a umierajúcim na AIDS patričná úcta a kompetentný pred ním prestali zatvárať oči a uši. Napriek tomu, že príbeh tohto filmu sa odohral pred 30 rokmi som po jeho skončení mala pocit, že sa toho odvtedy až tak veľa nezmenilo...čo sa vedy a výskumu týka tak určite, ale čo sa týka prijímania odlišnosti akéhokoľvek tipu a zatváraniu očí, uší pred problémami ...v našich končinách určite nie. Pre väčšinu ľudí je stále pohodlnejšie nevidieť, nepočuť a nehovoriť, jednoducho neotravovať ich kruhy… a teda potom nám zastáva len jedno ... modliť sa aby sme sa jedného dňa nedostali do podobnej situácie. A aby som nezabudla! Film sa okrem zaujímavého deja môže pýšiť priam skvelými hereckými výkonmi všetkých zúčastnených hercov. (03.06.2014)

Koukat dvě hodiny na oslizlé "teplouše" není můj styl. Ano držel jsem se, dokonce jsem se snažil do snímku i vžít, ale nešlo to. Po pár scénách, které nebyli na pohled krásné jsem se musel překonávat a zhruba po hodině mučení tuto záležitost definitivně ukončit. Ano teď mě ukřižujte, ale já nemohu jinak! 0 = 0% (17.06.2014)

To si zas jednou v produkci HBO natočili instruktážní snímek o tom, jak to gayové měli těžké, jak je nikdo nechápal a všichni byli proti nim. Ještěže trochu ubrousili hrany povinně motivačnímu filmu tím, že ukázali, jak ani gay komunita není jednotná. Přesto ale všichni zde vystupující gayové jsou kladné postavy, jen s nějakým tím drobným charakterovým nedostatkem, zatímco nejméně dobrá polovina hetero jsou podrazáci, licoměrníci, homofobové a často také nepřiznaní gayové. ____ OK. Na začátku 80. tých let byl postoj ke queer komunitě jiný než dnes, v tomhle ohledu se přístup změnil a zlepšil rychle a radikálně, přesto bych ale uvítala, kdyby film nebyl tak černobílý, prvoplánový a vůbec nepůsobil jako učebnice pro gay aktivisty. Ztrácí tím totiž na přesvědčivosti. ___ Jediné, co mě na tomhle nijak překvapivém snímku dostalo, byl herecký projev Jima Parsonse, který dokázal dodat stydlivému úředníčkovi, typické nenápadné úřednické kryse, odhodlání, pevný postoj v rozbouřených časech a dokonce i neokázalé hrdinství. /6. 6. 14./ (06.06.2014)