Saulov syn

Těžce fyzický zážitek, především kamera a zvuk, přeostřování, pohyb postav v prostoru, hluky a podružné zvuky v pozadí, vytvářejí nepolevující atmosféru nevolnosti a vyhánějí otáčky snesitelnosti spolubytí u jednotlivých scén pro mě jako citlivého pozorovatele na hranu. To se mi stává málokdy. V kontrastu s nehybnou umanutostí hrdiny, jeho utkvělýma očima a chorou myslí skálopevně ulpívající na pološíleném předsevzetí se tu vytvořil dobrý základ pro jedinečný počin. -- (I morální rozštěp podtrhuje onen konstrast, je prostý, hluboký a nerozhodnutelný - muž upřednostní pohřbení chlapce (něčí syn to jistě je, syn člověka) nad pomocí svým druhům v plánu na útěk, neboť si je skálopevně jist, že pro nikoho není v tom pekle naděje, že jejich osud je nezvratný, čili jeho mysl možná není chorá, ale jen cynicky nevšímavá k tomu, jak svým konáním maří aktivity a vybičovává úzkost svých prokletých druhů, od nichž tím žádá nelidskou dávku soucitu a pochopení, aby ho nezlynčovali. Konec příběhu mu sice dává za pravdu, což ale neznamená, že opravdu neměli šanci vyváznout. Jak moc potom byla jeho volba k jednání chorá, přispívající k vůkolní zkáze a hrůznosti, jak moc byla ospravedlnitelná, pochopitelná, nebo dokonce jak moc byla průzračně dobrá a zářná, uprostřed šílenství nejhorších zločinů proti lidskosti a pudovému strachu druhých o vlastní život v tom všem, třeba jako příklad úplného odpoutání se od světské marnosti a vlastního prospěchu v něm?) -- Škoda ale, že toho výsostného efektu nebylo využito ústrojněji - překáží mi prvoplánový, toporný scénář, to, jak děj pohání autorský úmysl, umělý oblouk neživotné představy, nikoli vnitřní vývoj a spád. Aby z toho bylo zdařilé poetické podobenství, symbolická balada, tvar, jenž by tomuto počinu slušel výsostně, na to děj snímku málo abstrahuje od dramatických vyprávěcích postupů, skoro až školácky do nich místy zabředá, nechává se strhnout a vzniklý tvar je nedozrálý, rozpolcený, za cenu značného oslabení svého potenciálu. Ve výsledku mě tak sledování filmu v celém průběhu hlavně zklamávalo. *~~ (17.05.2016)

Výjimečný film (formou, ne dějem), kolem kterého je až přehnaná aura "zázraku z Maďarska". O kvalitách se tady nedá bavit, Saulův syn je intenzivní až surrealistický zážitek z pekla, na který už někteří lidé možná zapomínají. Ovšem tvrzení, že strčí do kapsy všechny filmy o holocaustu protě není pravdivé. Tohle je jiný pohled na to obrovské zlo, co se dělo, které mnozí zachytávají na příběhově složitějším rozsahu (Schindlerův seznam, Pianista a mnoho dalších) a nestaví nás do role "diváka koukajícího přes rameno příslušníka Sonderkommanda, který v podstatě uklízí po nacistickém zle". Koho si takto oblíbíte, aby vás jeho ztráta bolela? Vždyť ani hlavní postava, Saul, Vám nedovolí nahlédnout do jeho příběhu (on totiž není důležitý, důležité je to rozostřené peklo okolo). Neviděné děsí v hororu, ale tady je to chvílemi kontraproduktivní. Navíc ruční kamera a rozostření vtáhnou intenzivně do děje, ale zase ubírají na přehlednosti a některé hrůzy, právě na tolik rozostřeně skryté oku, mi chyběly. Nejsem milovník krve ani mrtvol, ale rozostřená mrtvá těla pro mě prostě nejsou děsivá... Slabší 4*. PS: oproti šedé zóně "dítě" nepřežilo? Proč? PPS: Miklós Nyiszli je zajímavá postava, víc, než se z filmu zdá. (22.02.2016)

Maďari zaskočili celý svet. Oscar bez debaty zaslúžený. Nehovorím o tom, že každý, kto film videl z neho bude na vetvy, možno bude veľa takých, čo budú tvrdiť, ža na ňom nič výnimočné nie je, že to nemá dej a zo záberov sa im točí hlava. Na druhej strane musíte uznať, že taký film tu ešte nebol. Film z takého pohľadu, s takou šialenou atmosférou, všadeprítomným chaosom a až hmatateľnou realitou tu skutočne ešte nebol. To snímanie "od chrbta" , s minimálnym strihom, skutočne niektoré zábery idú na jeden záťah aj niekoľko minút, to je fakticky ojedinelý a účinný spôsob. Neviem koľko peňazí film stál, ale aj keď je väčšina záberov zámerne rozmazaná, museli byť reálne natočené a to znamená, že film zas tak lacný nemohol byť. Dej vo filme mohol byť o čosi priamočarejší, dlho nebolo jasné aký vzťah má Saul k nájdenej mŕtvole chlapca, aj keď to názov prezrádza. Ocenil by som i trocha dialógov navyše. Inak som veľmi spokojný. Záver v lese úplne super. Film je max. vážny, ale i tak som sa dobre zasmial pri scéne, kde Saula pristihli u doktora nemeckí dôstojníci. Jeho slovo "Putzen" a veľavravné gesto rukami k tomu jednoducho nemalo chybu. Rýchlo som si to osvojil. Manželka sa ma pýta- "čo si robil v kuchyni?" A ja na to , že "putzen". A jej reakcia? "Tebe už z tých vojnových filmov načisto hrabe". A to je pravda, o tom nepochybujte. Film 90%. (01.05.2016)

Saul, muž, ktorý kvôli svojmu nebohému synovi stratí absolútne akýkoľvek pud sebazáchovy. Jeho hlúpe správanie miestami priam bije do očí, ale čo sa týka filmárskej stránky, jednalo sa o pekelne dobre natočené nahliadnutie na praktiky v Auschwitzi, konkrétne na dennodennú rutinu tzv. Sonderkommanda. Netradičné, ale za to veľmi sugestívne a miestami mimoriadne tvrdé (v dobrom slova zmysle) poňatie. __ Ocenenie filmu na MFF Cinematik Piešťany 2016 - Meeting Point Europe Award pre najlepší európsky film. (13.09.2016)

Štýlová dráma natočená originálnym spôsobom. Zo začiatku ma kamera z pohľadu hlavnej postavy s rozmazaným snímaním pri okrajoch zorného poľa nadchla. Z toho dôvodu ma film veľmi rýchlo a ľahko vtiahol na desivú exkurziu do fabriky smrti. Po čase ma však to nadšenie prešlo, takýto jednostranne zameraný pohľad na nejakú udalosť a len z pohľadu jednej osoby má totižto ako výhody tak i svoje nevýhody. Časom som sa začal trochu nudiť, začal mi tu chýbať komplexnejší pohľad na smutné udalosti ohľadom života v koncentračnom tábore, čiže tu chýbalo presne to, čo som našiel napr. v Schindlerovom zozname. Z toho dôvodu ma snímok po emotívnej stránke zasiahol omnoho menej ako som očakával. 70/100 (01.05.2016)