Fetih 1453

PROROK ŘEKL: ,,KONSTANTINOPOLIS BUDE JEDNOHO DNE DOBYTO. VOJEVŮDCE, KTERÝ HO DOBYJE, BUDE POŽEHNANÝ....“ /// To bylo tenkrát, když si všichni mysleli, že Bůh je na jejich straně. Mehmed II. přišel o fotříka a musel na trůn. To že byl mladej, spravedlivej a chytrej není až tak důležitý, jako to, že chtěl rozšířit říši a vytvořit impérium. Snaha o vykreslení tý doby, zvyklostí atd – zdá se bejt poněkud votravná. Statický vyprávění pro politology s prachbídným tempem přeruší až malá bitevní vřava, která dá NAŠTĚSTÍ zapomenout na strašlivý digitální ohavnosti, doposud předvedený. Tři (možná i čtyři) prdele politickejch událostí, který prostě musej bejt vyřčeny, než sultán oblíkne ocelovou košili. Chápu to a tak zatím co slabší kusy vodpadaj, zůstávám (spolu s Jirkou Pehem a Verbalem – myslím, že není třeba dávat odkaz) v klidu (ty taky? Soráč, nevšiml jsem si…). Faruk Aksoy není Ridley Scott a ta filmařina je vobčas hodně tragická. Naštěstí už (cca hoďka dvacet) jdem voblíhat (město pičo!). Komu tady chcete fandit? Konstantinovi XI? Mehmedovi II? Romantickýmu vztahu Ery a Hasana? Přes divnou filmařinu mě baví ona skutečná historická událost a vojenský záležitosti (strategie oblíhání, bitvy). Patosácký kecy vo starejch předcích jsou nutností (no jasně že taky to ,,ÚCTY DOSÁHNEM JEN POMOCÍ VÍRY“ musí bejt…). Doporučuju kvalitní release. Sice vyniknou i ty efekty na piču, ale dobývání Konstantinopolu za to stojí! . /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vo TOMHLE jsem zatím jen četl. 2.) Alláh akbar. 3.) Zajímám se o výrobu kanónů. 4.) Thx za titule ,,Bladesip“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (21.09.2012)

No, tak řekněme, že Fetih 1453 nepatří zrovna k vrcholným dílům turecké kinematografie a že jsem vzhledem ke kontraproduktivnímu nadužívání digitálních pozadí měl častokrát pocit, že jej natáčel Václav Vorlíček, ale přeci jen jsem si tam našel nějaké zábavné momenty:___________1) Kolem císaře Konstantina neustále poskakovala nějaká polonahá děvčata a dokonce už v 15. století nosila podprsenky (navíc bez ramínek). ___________ 2) Scény, kde se všichni mlátili, sekali atp. nevypadali vůbec zle, což jistě potěší srdce patriota, neb tam podle titulků máchala meči slušná řádka Slováků a Čechů. ___________ 3) Film končí übervtipnou scénou, kdy Mehmet Fatih nakráčí do Chrámu Boží moudrosti, v němž se zřejmě ukrývá 100% civilního obyvatelstva Konstantinopole, usměje se a řekne něco jako "Nebojte, teď jsme všichni jedna rodina, můžete si dál praktikovat svoje náboženství", načež všem začnou láskyplně svítit oči a Mehmet se nakonec pomazlí s roztomilým blonďatým děťátkem. ___________ 50% (18.08.2012)

"Skočil Turčín bystrým skokom do jelšiny nad potokom..." (Samo Chlaupka-Turčín Poničan) Skočil po ňom i ďalší na vlas rovnaký Sandokan z druhej strany hradieb. A dvorenie sa môže začať! Na jednej strane klingončinou hovoriaci Mehmed v2.0 s veľkým delom na strane druhej pápeženec Konštantín11 so zavretou bránou. Po ikstom nevydarenom pokuse o prienik prichádza deduško Večerníček so svojím plánom ako Konsťu položiť na lopatky. Rady staršieho padli na úrodnú pôdu, a tak Mehmed získava priazeň detí, ktorým pred pár minútami pobil ich otcov, hlavne že sa môžu klaňať vlastným falošným modlám...VIVA LA FILMOVÁ HISTÓRIA!!!...Mám historické jatky, kde oddelené údy lietajú na všetky svetové strany veľmi rád. Preto ma táto turecká verzia "ŽeleznejKlády" veľmi potešila a napravila tak pošramotenú povesť z krajiny Tisíc a jednej odtrpenej noci. To že Turci vyšmelili za sušené datle nejaký ten komp sa na výsledku očividne podpísalo. Nevravím že s tou animáciou na to išli nejak extra citlivo, ale boje všetky pochyby a námietky zmietli pod koberček. So strihom si tiež nedali veľa práce, a tak niektoré scény prídu úplne zbytočné a akoby odtrhnuté od celého deja (všetky scény s loďami). Nasleduje však pokrik Alláh Agbar a aj táto chybička krásy je ta tam. Odporúčam! (24.09.2012)

Herecké výkony a zajímavá tématika dobývání Konstantinopole, to jsou hlavní přednosti Fetih 1453. Neuškodí, když si wikipedii o tomto období něco málo nastudujete, bude se vám příběh lépe vstřebávat. Ale zpět k hercům, musím smeknout klobouk, protože ať už šlo o dialogy nebo souboje (ty především), nezadají si nic se svými ostřílenými kolegy ze západu. Na některé nedostatky v tricích se vykašlete, na ty jděte na Hobbita. 70% (18.01.2013)

Recept Faruka Aksoye na kvalitní historický film: projdete akademické knihovny, seženete hromadu kvalitní historické literatury o 15. století, důkladně si je všechny připravíte a pak si s nimi vytřete prdel. Když vynechám děsivou ukecanost a hektolitry gelu ve vlasech hlavních hrdinů, způsob, jakým ztvárnili "velkolepé dobytí Konstantinopole" - to není nadsázka, ale čistá sci-fi. Byzanc měla asi desetkrát míň obránců než bylo útočníků a žilo se v ní dost chudě. Ve filmu je to postavené jako dobytí velmoci. Křesťané se ve filmu chovají jako dobytek, zatímco Osmani jsou slušnost sama. V závěru filmu dokonce Mehmet hned po dobytí přijde do chrámu a hladí jakési místní děcko. Ve skutečnosti se tu uplatnil klasický model té doby a to, že pokud se město nevzdá a je dobyto ztečí, pro vítězné vojáky je to "no rules". A taky bylo... v Konstantinopoli loupili a vraždili plné tři dny, teprve pak tam Mehmet vlezl. Není ovšem fér tvrdit, že by všechny zabili, šťastnějších cca třicet tisíc místních obyvatel dožilo svůj život jako otroci. (10.04.2014)