O poschodie nižšie

Soudě dle reakcí hodně nepochopený film. Tady nejde o nějaké konvenční rozuzlení, které by snad patřilo do tradiční kriminálky. Důležitý je to, co se děje mezi tím, často v naprosto všedních maličkostech. O patro níž je především film o nedůslednosti - o malých, zdánlivě bezvýznamných gestech, kterým často nepřisuzujeme důležitost, ale přitom to na nich celé stojí. Chlápek tvrdí, že hubne, ale když pak přiběhne domů se psem, užírá matčino cukroví. Cigára si nejspíš nekupuje, ale občas si vezme od manželky a zápálí si. Zbytečně zatají něco, co se v tu chvíli zdá jako drobnost, která se ho netýká, ale pak se to začne postupně nabalovat a s dalšími a dalšími ústupky přetvářet v kolosální problém. Munteanův striktní realismus je, stejně jako v Úterý po Vánocích, občas ubíjející, ale celkově vzato obdivuhodný. Lepší snímek o "nízké", obyčejné korupci jsem asi neviděl. (14.07.2015)

Radu Muntean ve svém pátém filmu skvěle graduje napětí až do úplného konce. Krok za krokem buduje tíživou a znepokojivou předzvěst ničivého uvolnění a vystačí si s nenápadnými prostředky a nepočetným obsazením, kterému dominuje Teodor Corban. Tomu se povedlo zdařile zachytit vnitřní pnutí v mysli hlavního hrdiny. Vyvrcholení filmu mě sice drobet zklamalo, avšak i přesto hodnotím (slabšími) čtyřmi hvězdičkami. (03.07.2015)

Další film podle nového rumunského kánonu. Rozuměl jsem záměru atd. Ale asi jako divák příliš vězím ve starém dobrém modernismu, kde kamera jen tak nepřihlíží, tzn. nerezignuje na vyjádření psychologických rovin postav, které nejsou postřehnutelné okem v reálném životě, naopak se je tvůrce snaží kamerou, zvukem, střihem nebo rytmem mizanscény evokovat. V tom filmu je všechno v pořádku, na svém místě. Je ale pro mě zbytečně chladný a brouka do hlavy nesází zdaleka takového, jakého by mohl (což v tomto případě není záležitost scénáře, ale zpracování). (03.03.2016)

Zlomyslný snímek, který má na to, aby vás přechytračil. Napřed se úlisně vemluví do vaší přízně - to abyste mu uvěřili, že má CÍL ... když ne jasně definovaný, pak alespoň mlhavý, načrtnutý lehkou rukou po letmém polibku nestálé múzy. Mně osobně by stačila i CESTA ... cestička ... malá křivolaká pěšinka, která se ztrácí v houští a končí kdesi za obzorem. Jenomže ... prakticky až v poslední vteřině s nelibostí zjistíte, že zápletka po celou stopáž jen škodolibě přešlapovala na místě - a pokud snad udělala malý vstřícný krůček kupředu, pak jenom proto, aby se vám mohla s chutí vysmát přímo do obličeje. A tak nemám důvod být shovívavá ... bídné 2*. P.S.: HOŘÍCÍ SVÍČKA ... v domě ... na chodbě ... u jejích dveří !!! To tam ve finále taky mohl propuknout požár ... se spoustou dalších obětí. Nechci být odporný cynik - před ohněm mám respekt ... a tak tu možnost nebudu dál rozebírat. (11.01.2020)

Sousedy máme všichni a taky se u nich občas něco divnýho stane. Vznikne dilema, jestli dělat mrtvýho brouka, nebo něco udělat. Tohle nenápadně se rozvíjející drama nemůže být vzdálenější americkým thrillerům, přesto umí pěkně hryznout do svědomí. Další dobrý evropský film ze všedního života, ovšem vleče se to až příliš líně. (23.09.2018)