Dařbuján a Pandrhola

Stoprocentně to není tak hrozné jako některé dnešní televizní rádoby pohádkové počiny. Ba naopak. Exteriéry jsou sice poplatné době, doalogy i vtipy jabysmet, ale to se dá ještě překousnout. Ve filmu mi nejvíce vadí jeho notně budovatelské rysy, které se z něj snaží udělat jenom další budovatelskou dobovou frašku. Naštěstí jim to ale úplně nevyšlo. Bezpochyby největším kladem filmu jsou skvělé herecké výkony Sováka a Hrušínského, kteří zahrají úplně všechno. Potěšila mě i malá role Vladimíra Menšíka. Žádná perla to teda není, ale vzhledem k tomu, že se k režii dostal dobový profík Martin Frič a dal filmu komické rysy, tak z toho ještě není žádný budovatelský odpad, jen příejmná nostalgická vzpomínka na staré zlaté české filmové časy. (09.12.2009)

Tak jako jitrničky na stromech a pivo v potoce by si nechal líbit každý, ovšem v tomto případě se mi tato pohádka líbila hlavně v tom, že na rozdíl od většiny jiných je zde Dobro a Zlo vyobrazeno poněkud jinak, než jsme byli zvyklí. Celý příběh má poněkud smutnou a ponurou atmosféru – vyobrazenou nemocnými lidmi, Smrťákem, chudobou a až „odporným“ Pandrholou – kterého mimochodem zahrál Hrušínský opravdu skvěle. No a naproti tomu je lidská dobrosrdečnost, rodinná soudržnost a důvtip Dařbujána v podobě pana Sováka. Další z klasik, kterou nikdy nepohrdnu… (26.12.2018)

Pohádka, na kterou se velice příjemně kouká do okamžiku, než o ní člověk začne byť jen malinko přemýšlet. Myšlenky, které se tato pohádka pokouší hlásat, se mi zejména pro dětské uši a oči zdají krajně nevhodné. Nemít co do huby, vesele se oddávat nechráněnému sexu a přivést na svět již v pořadí 12. dítě, se mi opravdu nejeví jako příkladný přístup. Možná měla býti střívka z prasátka použita k jiným účelům, než k výrobě jitrnic. Navíc Dařbujánova chaloupka disponovala jedinou místností, kde žila celá rodina. Nové potomstvo tedy muselo být plozena přímo před zraky nezletilých dětí. Taktéž byl dosti znepokojivý přístup pánů horníků, kteří dali přednost ožralství před vlastním potomstvem. Dost šílená byla i Dařbujánova proměna v místního léčitele, přičemž se na něj usmála štěstěna, neboť druhý den se z čista jasna celá vesnice potýkala s problémy. Moje vysoké hodnocení se odvíjí především od příjemných nostalgických vzpomínek. V dětství se jednalo jednu z mých nejoblíbenějších pohádek, kterou jsem si s chutí zopakoval. Co pohádka hlásá je minimálně na pováženou. Dobro a zlo si zde poněkud vyměnili role. Těžká propaganda! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (26.12.2016)

Opět nebavilo. Naprosto neupřímný a tupý film. Už jenom se zamyslet nad tím, že Smrt je podle slabomyslných tvůrců postava, se kterou se dá zakalit a pak i zakalit, když náhodou porušíte úmluvu, která mezi vámi a ní vznikla. Která vymaštěná hlava tohle vymyslela. Přání aby potokem teklo pivo a na stromech rostly jitrnice, je taky fakt "gut" myšlenka. A to nemluvím ani o léčení borců ležících na márách a po pár minutách skotačících po pokoji, když "doktor" na ně naflákal zbytky žrádel, co měli ve smradlavým stavení. A to mělo být co?! Pohádka? Ano pro chovance psychiatrických léčeben, kteří by nepoznali rozdíl mezi realitou a tupým výplachem mozku. Pak by si i oni mysleli, že svět tam venku opravdu vypadá tak, jak je to v tomto filmu prezentován. Jediný, komu jsem roli věřil, byl Hrušínský. 0% (25.12.2011)

Nedostatečná lékařská péče? Chabá sexuální osvěta? Hladomor? Kdepak, největším problémem této Drdovy vísky je závislost na alkoholu! Jen si to vezměte, nesolventní havíř, co nezná chráněný sex, neumí uživit rodinu, pije (zásadně na dluh) a když jako nelegálně pracující lékař něco vydělá, hned to roztočí. A co víc, v deliriu tremens má halucinace v podobě čertů či smrti postávající u postele. Kolega Matějíček tři roky na márách a hned jak se uzdraví, jde nezřízeně chlastat za peníze partnerky. Permanentně nacamraný děda Pšuk si způsobuje zranění pády ze soch. Pivovarník Pandrhola si vzhledem k barvě obličeje taky rád přihne a k tomu disponuje morálním kreditem Trautenberka. A Joe Black, co to má celé kočírovat, nezkoumá chuť lidských polibků ani burákového másla, nýbrž opojného alkoholu a pak mu následky nezměrného pití (ano, zase ten chlast) brání ve výkonu povolání. Diví se vůbec někdo, že největším svátkem v téhle vesnici je, když potokem proudí pivo..? Ukňouraný Neumann, zábavný žnec Lohniský, povědomé kulisy a ještě povědomější princip, že buržoazie musí krutě trpět, aby se chamraď měla bene.. (11.05.2015)