ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

"Tak teď jsem klidnej !! Když mi záda kryje krypl a cvok.." ;) Zase jednou se mi dostal do rukou bez předchozích očekávání čehokoliv hodně tematicky zajímavý a rozhodně i kvalitní film, který nikoho nemůže nechat chladným a velmi objektivně, což by se dalo považovat za jeho největší nedostatek, pokud neradi přemýšlíte či nemáte rádi otevřené konce, si pohrává s momentálně velmi zásadními a ožehavými tématy, která se týkají, či velmi brzy budou, celé vyspělé Evropy, ačkoliv si o tom nejedna bystrá hlavička eurozastánců a dalších slepých myslí svoje.. Přiznávám, čekal jsem poněkud syrovější film oscilující na ostré hraně únosné brutality, takže bych mohl být logicky nespokojený s ne úplně dokonalým dramatem, ale nejsem.. Navíc si A.C.A.B. si vysloužilo ten nejzajímavější soundtrack posledních let v čele s hitovkami White Stripes, Pixies či Clash, který mě oslovil stejně mocně jako dané téma.. (31.07.2013)

Tvorba filmů o složitých společenských problémech klade na filmaře vždy velké nároky už ve fázi rozmýšlení, jak danou tematiku uchopit. Dobrý film by ji neměl nepřístojně zploštit a v ideálním případě by na ni měl přinést nějaký podnětný náhled (namísto toho, aby jen suše konstatoval "takhle to prostě chodí"). Zatímco ve zdejších komentářích vzpomínaná Tropa de Elite, respektive její zdařilejší pokračování, zaujímá subjektivní hledisko militantně smýšlejícího kapitána Nascimenta, přičemž ho zároveň konfrontuje se silným ideovým protivníkem, ACAB se pokouší na etické otázky spojené s prací pořádkových policejních jednotek nahlížet z různých stran a skrze různé postavy. Bohužel se tím chytá do pasti, která je s takovým přístupem často spjatá - dopouští se příliš schematického a nuceně působícího ideologického vyvažování: Když nám třeba film ukáže zlé přistěhovalce, které je třeba zpacifikovat, hned na to nám pro uklidněnou představuje přistěhovalce hodné, na nichž je pácháno příkoří zlými nácky. Papírem také šustí celá linie s vedoucím jednotky a jeho neonacistickým synem, která končí u velice předvídatelné pointy. Film tak nadhazuje množství morálních dilematech, ale nenaznačuje žádné odpovědi, což v jeho případě není ani tak plodem snahy o nějakou vyváženost, jako jeho nevelkou objevností. ACAB ovšem dobře funguje jako působivý a empatický vhled do práce pořádkové policie, která už z principu nebývá nikde moc oblíbená - a v Itálii, zemi, která plodí mnoho politického napětí a jejíž kinematografie je poznamenaná silným levicovým proudem, to jistě platí dvojnásob. (08.07.2013)

Povedené nakoukání do života těžkooděnce, kdy loajalita ke své jednotce je víc než pravidla a zákony... Velmi civilně zpracované, i do oblasti sociálního dramatu to občas sklouzne, a samozřejmě je zde zobrazen hlavně problém rasismu a přistěhovalců... Bitky nejsou nijak spektakulární, ale k dotvoření atmosféry slouží dobře... Velmi uvěřitelné charaktery.... A na závěr samozřejmě "EJ SÍ EJ BÍ" (10.06.2012)

Velmi dobrý akční film z prostředí římské zásahovky. I policajti jsou jenom lidi a nechat na sebe pořvávat nemusí být vždycky jednoduché. Jsou nuceni se rozhodovat rychle, následky jejich činů jsou při tom často fatální, a jakýkoliv osobní problém se může snadno přenést do výkonu služby. Řvát na policajty, když jste v davu, to dovede každý, běžte ale někdy u nás na fotbal, když hraje třeba (hrával) Baník v Brně, nebo Ostrava přijede na Letnou, a musíte mi dát za pravdu, že fandit se dá jen jedné straně - A.C.A.B. - ale díky za ně! Pochválit lze i povedený soundtrack. (28.05.2012)

Další z řady povolání, který mě nerajcujou. Ale v tomhle případě si dokážu představit, že to mají někteří borci úplně, úplně jinak, a že by dali nevím co za to, aby mohli skočit do uniformy, do ruky si vzít obušek a tím pak mlátit lidi hlava nehlava. Tady měli tvůrci tendenci dělat z policajtů chudáčky, kteří kvůli mrzkýmu platu nasazujou životy, a nemají v podstatě možnost volby. Třeba někteří jsou ve vleku nepříznivých okolností, ale mlátiček pro potěšení mezi nimi bude určitě víc, než trpitelů, kteří se nemají kam jinam vrtnout. Tolik k mému pohledu na věc. Co se týče filmu, ten se mi líbil, mělo to grády, na Taloše to bylo neobvykle syrový. V pozitivním slova smyslu to podtrhl i výběr hudby. I ten hodnotím velice pozitivně. Nevím o tom filmu lautr nic, ale mám z něj pocit, jak by se jím Italové chtěli zalíbit v Hollywoodu- snad už jen kvůli tomu názvu. Ale to je vedlejší. U mě každopádně zabodovali. (27.03.2013)