ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Tenhle film jsem objevil úplnou náhodou - link byl u filmu o mlácení mladých komunistů na sjezdu G8 v Janově. A velice milé překvapení. Hodně lidí tu zmiňuje Tropa de Elite. A docela to sedí. Parta drsných, špatně placených chlapů, která se v rámci, ale i mimo rámec zákona vypořádává s kdejakou špínou... Jenže Brazilci ve filmu natvrdo říkají, že narvat vagabundovi na hlavu igelitovou tašku a pak ho zneužít koštětem je vcelku ok. Italové pořád ještě přikyvují jen tak nějak napůl a občas vztyčí prst, jakože něco už je fakt přes čáru, nicméně divákovi celkový závěr nepodsouvají a je jen na něm, co si vybere jako správné. Pro lidi, co mají rádi násilné filmy, je tohle "must see". (26.01.2013)

Tvorba filmů o složitých společenských problémech klade na filmaře vždy velké nároky už ve fázi rozmýšlení, jak danou tematiku uchopit. Dobrý film by ji neměl nepřístojně zploštit a v ideálním případě by na ni měl přinést nějaký podnětný náhled (namísto toho, aby jen suše konstatoval "takhle to prostě chodí"). Zatímco ve zdejších komentářích vzpomínaná Tropa de Elite, respektive její zdařilejší pokračování, zaujímá subjektivní hledisko militantně smýšlejícího kapitána Nascimenta, přičemž ho zároveň konfrontuje se silným ideovým protivníkem, ACAB se pokouší na etické otázky spojené s prací pořádkových policejních jednotek nahlížet z různých stran a skrze různé postavy. Bohužel se tím chytá do pasti, která je s takovým přístupem často spjatá - dopouští se příliš schematického a nuceně působícího ideologického vyvažování: Když nám třeba film ukáže zlé přistěhovalce, které je třeba zpacifikovat, hned na to nám pro uklidněnou představuje přistěhovalce hodné, na nichž je pácháno příkoří zlými nácky. Papírem také šustí celá linie s vedoucím jednotky a jeho neonacistickým synem, která končí u velice předvídatelné pointy. Film tak nadhazuje množství morálních dilematech, ale nenaznačuje žádné odpovědi, což v jeho případě není ani tak plodem snahy o nějakou vyváženost, jako jeho nevelkou objevností. ACAB ovšem dobře funguje jako působivý a empatický vhled do práce pořádkové policie, která už z principu nebývá nikde moc oblíbená - a v Itálii, zemi, která plodí mnoho politického napětí a jejíž kinematografie je poznamenaná silným levicovým proudem, to jistě platí dvojnásob. (08.07.2013)

POLICEJNÍ SÍLY, BANDA PĚKNEJCH ZMRDŮ.... /// Těžkooděnci. Jednotka den ze dne populárnější. Kdo jsou ti, jenž stojí na stadionu čelem k fotbalovejm fandům (???), jménem radnice vyklízej byty a bráněj demonstracím či bitkám ,,ultras“? Cesta do nitra policejních bastardů, jejichž ochranou proti přesile je brutalita, a se kterejma bych asi vyrazil čistil zemi od ,,té lůzy“. ŽIVOTU NEBEZPEČNÁ ZÁBAVA a věci, který tady nevedou ani tak k jejich nenávisti, jako k touze natočit další dokument. Jestli na tom má větší podíl super muzika, policejní teror, konání dobra nebo tuny sraček můžete posoudit sami. Příběh totiž vyvolá hodně pocitů i otázek, což je jeho další plus. Bejt policajtem..... je totiž poctivá práce! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Carlo Bonini číst nebudu. 2.) Líbí se mi, když je vyklízenej rumunskej tábor. 3.) Rád si poslechnu dobrou muziku. (Aha, tak co tohle?) 4.) Thx za titule ,,TomStrom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (12.06.2012)

Nečekané překvapení. Velice dobře zvládnutá italská akční podívaná z prostředí policajtů, fotbalových chuligánů a přistěhovalců, prostá jakéhokoliv hollywoodského sentimentu a s hnusně depresivní a bezvýchodnou atmosférou. A ovšem také přehnaně afektovaná, realita určitě takto nevypadá. Ale co, dobře se mi na to koukalo a po všech těch amerických policejních filmech byla tohle pro mě velmi příjemná změna. (02.04.2013)

Toto nie je film aký väčšina z Vás zrejme očakáva. Podoba s THE HOOLIGANS je minimálna. Toto je opačný uhoľ pohľadu o tých, ktorí stoja v "ceste" pred nezmyselných tlčením sa hlava nehlava niekde na dohodnutom mieste, či priamo na uliciach, alebo štadiónoch. Toto je príbeh tých, ktorí zabraňujú ísť na športoviská tým, ktorých šport vôbec nezaujíma. V samotnom filme sa však nerieši len tento problém, ale aj tak dôležité vzťahy na pracovisku v tejto psychicky náročnej práci, kde všetci musia v zlomku sekundy rozmýšľať ako jeden, rozvážne bez chýb, aby následky boli minimálne, lebo nejeden nadriadený sa za Vás jednoducho nepostaví. Je to príbeh, ktorý rieši súkromné problémy obyčajného, bežného človeka, ktorím sú, (ne)čuduj sa svete aj - POLICAJTI. (03.06.2012)