Cesta do hlubin študákovy duše

Umět pobavit, to se tomuhle filmu daří. A to už několik generací. Profesor Matulka je uznávaný i školníkem. To se dneska na málokteré škole podaří. Školník je součástí školy, prožívá vše s vyučujícími i studenty. Profesora Matulku hraje J. Plachta. I když zemřel v 51 letech, tedy tak mlád, tak hrál často role starších dobráků, laskavých, a díky tomu byl oblíbený, a snad i je, u řady diváků. Málokdo ví, že též psal, a ne špatně. A moc zajímavě o něm hovořil i J.Werich, který analyzuje herce tak jak je viděl, na jednom ze svých záznamů o lidech, které v životě potkal. Film je to podle mého soudu - vážnější - než jen komedie. (06.09.2010)

Tato komedia sa mi pacila este o trosicku viac, ako o rok starsia SKOLA, ZAKLAD ZIVOTA (1938). Tu je tiez zaujimave vidiet mladeho Frantiska Filipovskeho, ktoreho povazujem za skveleho herca. Nezabudnutelne sceny: Nalepeny tahak na chrbate ucitela prechadzajucom sa po celej triede, pricom mal kazdy moznost odpisovat, zdrzovanie profesora perom, ktore nepisalo alebo zaverecna skuska profesora motylami :-) ________ Jindřich Plachta - (prof. Matulka) +++ Jaroslav Průcha - (prof. Rabiška) +++ Jaroslav Marvan - (prof. Vobořil) +++ Miloš Nedbal - (prof. Šeda) +++ Rudolf Hrušínský st. - (Jan Vaněk) +++ František Filipovský - (Mazánek) +++ Hudba: Roman Blahník +++ (21.07.2008)

"Kozinova věta zní: Lomikare, Lomikare, zvu tě na boží súd ... hin se hukáže." Studenti zkrátka byli, jsou a budou hrozná verbež, takže zakopnout ve škole o srandu není vůbec žádné umění. Každý tak má vzpomínky na nějakou tu lotrovinu a proto septimánům rozumí. Mne tedy pobavil přísný učitelský sbor, Kulíkova francouzština, šejk Peterka, prchající Mazánek i nevědomě zkoušený profesor Matulka, ale párkrát jsem přitom zakopnul o nějakou tu přestávku v zábavě, což mi může dosvědčit i Žlutý ďábel po dvaceti letech. (24.10.2016)

Příjemně patetické a oproti Škole, základ života tu prakticky nenajdeme žádného smrdutého kojota. Mazánek je tu jen snaživý ale nezákeřný šprt a v učitelském sboru nikdo nechce studenty vyhazovat.  Komedie na niž naši prarodiče chodili do kina, rodiče vyrostli  a nám se líbila... Přežije však v srdcích i dnešní nastupující "metagenerace"? .... (09.11.2022)

"Mazánku, co to děláte? - Prosím, pane profesore, já prchám." V případě Cesty do hlubin študákovy duše se samozřejmě ihned nabízí porovnání s o rok starším filmem Škola základ života, přičemž první jmenovaný snímek mi přišel trochu lepší. Podobně jako u ŠZŽ nejde u CDŠD o tradiční burianovskou komedii, nýbrž o milý a úsměvný sled scén ze školních lavic, které jsou upřímně podané a humorně zahrané. Dějová linie s Jindřichem Plachtou vyloženě zahřeje u srdíčka, zatímco scény s Jaroslavem Marvanem (viz jeho mluvení k prázdné třídě či perfektní tahák) a Milošem Nedbalem (alias nadšenec do "Žlutého ďábla) opravdu pobavily. P.S. "Student má také srdce." (20.01.2021)