Assassin’s Creed

Čtyři scenáristi a jeden Kurzel na nesnesitelně nudný, rozdrolený a zcela vyprázdněný blábol, kde je i akce k ničemu, protože nikoho nezajímá, co se to vlastně děje. Fascinujicí, že tohle nešlo rovnou na VOD vedle Kobrokrokosaura. Úroveň herectví chudinky Marion by tomu odpovídala. Ta se musela stydět snad celý natáčení. (30.12.2016)

Mám tajemství. Teď ho napíšu, takže už to tajemství nebude. Nikdy jsem nehrála Assassin’s Creed.....uuuffff je to venku. Pokud teď někdo lapá bezmocně po dechu a odmítá nade mnou nadále onanovat jelikož jsem mu tím zničila veškerý iluze o své dokonalosti tak se hluboce neomlouvám. Každopádně jelikož o hře vím hovno tak mám výhodu, nebo nevýhodu já nevim, že jí nemůžu porovnávat s filmem. No a k filmu - Hlavní hero mě za stydký pysky zrovna nevzal, takovej asasín z Dachau, co mu člověk fakt nežere, že by na svých kostlivých ramenou dokázal nést všechnu tu zodpovědnost. Každopádně dostane železnej škorpionskej vocas, trojčlenku do zátylku a hned se vrací o cca 500 let zpátky v čase, kde už vypadá mnohem nebezpečněji. Kecám , vypadá pořád stejně na píču max má navíc fousiska a pár kámošů okolo. Každopádně sotva se jede akce, byla jsem spokojená a vrněla jak kočka. Asasíni se s ničím a s nikým neserou, nakopu každou prdel v okruhu sta metrů a je to celkem řežba. To, že ono hledaný jablko vypadá jak koule od petangu to je už zase druhá věc. Fakt jsem čekala, že hoděj prasátko a začnou hrát, písku tam bylo dost. Děj se houpe v přítomnosti a minulosti celej film, takže koho sere prolínání časových os, ať radši kouká do prdele, v tomhle filmu se tomu nevyhne. Postupně to má větší a větší koule až to nakonec vycáká do vrcholového finále a já skoro až uvažovala, že si tu hru zkusím teda zahrát. (23.03.2017)

Zajímavý, umělecky ambiciózní pokus. Vizuálně podobně "černobílé" a artově vyšisované jako cokoliv od Nolana, nebo třeba Spectre. Scénář je ale břečkoidní a pohřbívá osobitost a sebevědomý směr, kterým se tvůrci ubírali. Parkour je fajn, Španělsko 15. století také, avšak cokoliv v přítomnosti bída. A v tomto případě se obávám, že na rozdíl od Warcraftu tady nebudou nadšení z filmové adaptace ani sami hráči tak slavné hry. (07.01.2017)

"Naše životy nejsou nic. Jablko je všechno." Já se tedy v ovocnářství, tak moc nevyznám, ale v zásadě nemám nic proti vitamínu C, takže na tom možná něco bude. Něco tak velkého, že se kvůli tomu budeme vracet pět století nazpátek a zachraňovat svobodnou vůli. Mě to tedy celkem bavilo a zase to jednou počechralo mou nechuť k církvi, které bych nefandil ani v souboji s mimozemšťany o práva k užívání Chrámu svatého Víta. A tady se dokonce staví na roveň Bůh a inkvizice, což je přesně ta chvíle, ve které mi nože samy skáčou do rukou a hledají krky těch, kteří odhlasovali církevní restituce. Napojte mě na Animus a já to napravím ... nebo si alespoň efektně zaskáču, zalétám a zasekám. (13.08.2017)

// Jak se ve španělštině řekne "nezájem"? Protože přesně tohle byly moje pocity po většinu stopáže téhle ultranudné pakárny. Až na ty chvíle, kdy jsem v kině usnul. Což se mi stalo asi potřetí v životě. Vystříhat současnost, z historických "akcí" udělat dvouminutový trailer na další hru a ty čtyři hvězdy bych tam vykřesal, tohle se ale zaseklo někdy v páté minutě, kdy mu do žil vpichovali tu uspávací látku. Z tohohle pohledu je ten film vlastně dost meta, i když nejspíš nechtěně. Poslední záběr bych si klidně doma pověsil na zeď, proto ale do kina nechodím, sorry. 3/10 a potřebuju panáka. (10.01.2017)