Láska všetkými desiatimi

Francouzské retro komedie jsou něco, co zkrátka zbožňuju. Pokud hlavní roli hraje Déborah Francois (ať žije První den zbytku tvýho života) a v jedné z vedlejších rolí se objeví Bérénice Bejo (Artist, ach), tak jsem mírně ovlivněná a mé hodnocení je ryze subjektivní :) On šéf, ona jeho roztomilá sekretářka, co během hodiny odpraví skartovačku. Bude jim to klepat stejně skvěle jako ona umí ťukat do psacího stroje? Odpověď asi znáte. Trochu mi vadí obsazení hlavní mužské role, protože Romain Duris je v mých očích spíš trochu hajzlík. Scéna, kdy přijede snoubenka na rodinnou večeři je zkrátka k sežrání. Možná dokonce jedna z nejlepších. Hudba, herečky, francouzský humor a láska ve vzduchu s vůní pásky ze psacího stroje si mě získaly. (05.08.2013)

Hlavním trumfem filmu je jeho nálada: slunečná, optimistická a především líbezně milá. Bručounský šéf trénuje svoji nešikovnou sekretářku na světovou šampionku v rychlopsaní v časech, kdy být sekretářkou bylo děsně cool, v kancelářích se kouřilo jak z továrního komína a ženy i muži chodili krásně a elegantně upravení. Většina postav snímku je děsně fajn a i záporné charaktery jsou nepříjemné jen trošičku nebo na krátký čas. Obvykle se k sobě lidé chovají vlídně a s laskavostí. Film tedy nepřekypuje bouřlivými emocemi, ale spíš nenápadnými gesty, která emoce vyjeví. Například scéna, kdy si šéf vybere z houfu zájemkyň tu zdánlivě nejvíce neohrabanou. Ale nedá se přehlédnout, že i když není předpisově oblečená jako sekretářka, tak jí to v letních šatech moc sluší. Když demonstruje svou rychlost při psaní na stroji dvěma prsty, a ke konci kulometného psaní se jí rozpustí vlasy a spadne ramínko šatů, je to evidentně pojaté jako scéna ženského vyvrcholení. Žádný div, že si šéf vybere právě ji. Nebo moment, kdy jí šéf řekne: „Aspoň něco tě nebudu muset učit.“ V tom je přece schovaný háček v podobě žárlivosti na neznámého soka. ___ Slečna sama je také zajímavý charakter. Přestože je vzhledem i chováním jasná naivka z venkova, tak úplně naivní není. A v žádném případě není nějaká submisivní myška. Dokáže se pěkně hlasitě ozvat a sebevědomě za sebe i svou lásku bojovat. SHRNUTÍ: Romantika u psacího stroje. (31.10.2018)

Miluji francouzský smysl pro humor. A tady mi navíc tvůrci svým příběhem padli přímo do mého vkusu. Stylizací je to nádherná pocta šedesátkovým filmům. Déborah François je svou roztomilostí podobná Audrey Hepburn. Co víc si přát? Francouzi mohou být na svou kinematografii hrdí, protože alespoň jednou za rok vyprodukují nádherný film, za to by tvůrci u nás vraždili. (02.03.2014)

Láska všetkými desiatimi rýchlymi prstami je klasický športový film so všetkými svojimi klišé. Lenže jedná sa o šport veľmi netradičný, dokonca až tak, že to šport nie je, ale napínavé súťaže sa v ňom odohrávať môžu. No a ďalším ospravedlnením naivity príbehu je jeho príjemná retro atmosféra, ktorá ma dostala od prvých minút. Menší problém je v tom, že ak by bol film natočený v 50tych rokoch, svoje kúzlo by mal automaticky a bolo by autentické. Každopádne obdiv za skvelý nápad a za príjemné obsadenie. Takže v skratke je to príjemný, pohodový filmík najlepšie na rande vo dvojici. Buď do kina, alebo v televízii pri rozohriatom krbe. (15.01.2014)

A to som si po celý čas s obdivom opakoval ako sa svelo dokážu Francúzi vyhýbať schematickým klišé - ale čím viac sa blížil záver, tým narastala aj moja obava, že napokon na konci príde tzv. tsunami-klišé, a bohužiaľ aj prišlo :( Inak mi celý film prišiel príjemný, mierne ironický humor, milé situácie, a to všetko na podklade neľútostných súťaží v písaní na písacích strojoch. Téma síce podivná, ale svojim spôsobom aj komická. Len škoda, že to počiatočné nadšenie sa ku koncu vytratilo tou zbytočnou klišé tendenciou. Toto by som čakal od amerických romantických filmov, rozhodne nie od francúzskych. Škoda! (14.01.2014)