Obsahy(1)
Hluboko uprostřed noci vypráví dědeček (Tomáš Měcháček) pohádku nezbednému maňáskovi, kterému se nechce spát. Ovšem unavený syn (Jakub Korber) má na noční vyprávění jiný názor. (korbitch22)
Recenzie (20)
Diagnóza Korber. Aneb dejte děcku v dospělým těle, který je přesvědčený o tom, že z něj bude další Cameron nebo Vávra do ruky kameru a stvoří přesně takovej výblitek. Chudák Werich by se divil kde se ocitnul a musel se minimálně aspoň jednou obrátit v hrobě. Už jsem dlouho nedal žádnej odpad a tak poslední rest pana Korpiče byl jasnou volbou. Naštěstí už nás svými díly nezásobuje a šel se asi se svou diagnózou léčit, to chválím.5% ()
Mám takové skromné podezření, že Werich neměl debily zrovna dvakrát rád.... Já jsem sice také yntegeilent a kousavý sakrytik, ale morálku mám - jak se všeobecně ví - poněkud volnější a uspokojím se s kdečím či do kdečeho. Tedy za tři, chlapci Korbáčiku, Gárdne a ostatní čičmundové. Pustil jsem si to totiž původně ve vedlejším okně, a čistě zvukový projev mne prakticky neiritoval. A vůbec - super krb. Kde na to berete? Svině kapitalistický! ()
Nebylo to tak zlé, imitace Wericha byla ucházející a nebyla ani moc urážlivá. Je to taková vánoční splácanina a slátanina, jako obří chrchel jednoho nadmutého dinosaura, ale u vánoční večeře určitě pár lidem zaskočí nějaká ta kostička. Provedení je ucházející a i když na finálovou pointu musíte protrpět herecký koncert pana Měcháčka, není to zase tak úplně promrhaný čas. ()
Až na ten konec mě to až zas tak nepobavilo. Sice to Pan Měcháček pěkně zahrál, skoro jsem ho nepoznala, ale ani tak moc to Wericha nepřipomínalo, navíc s takových maňásků neidentifikovatelných zdrojů většinou mívám spíše strach, než pocit mile pohádkový, či dokonce úsměvný. Takže konec sice fajn, takový ironický a jasný, ale zbytek celkem průměr. Sice je hezký že si někdo umí dělat i trochu jinačí legraci, než jaká se tak často objevuje v autorských filmových počinech, ať už Českých nebo zahraničních. Takže něco dobré, něco špatné. ()
Huhňavý, zadŕhľavý a pri prerušení škrapatý hlas "akože" Wericha s pupienkami na tvári a oblepenou bradou mi predlohu - skutočného Jana Wericha - nepripomínal ani náhodou. Nechať sa vyviesť z konceptu, a dovoliť aby dakto furt prerušoval prednes? Toto k Werichovi nesedí. Takže jediné čo pasovalo, bola vonkajšia forma postpubertiaka: navlečenie do fazóny muža v rokoch, spoza okuliarov v kostenom ráme čítajúceho rozprávku. Oproti nevydarenej forme zaujalo skomprimovanie rozprávky o Popoluške s dôrazom na triedenie odpadu. Súhlasím: nie je to vôbec ťažké, pretriediť zvlášť papiere, sklo, plasty a kovy. Skúste to! ()
Zaujímavosti (1)
- Pyžamo, které má na sobě postava Jakuba Korbera, si vybral v obchodě sám představitel těsně před natáčením. (Korbitch)
Reklama