Veľká nádhera

V kategorii filmu "trvam 142 minut, chci bejt zaroven o vsem i o nicem, proto obsahuju zivou zirafu, novinarku, co je trpaslice, infarkt japonskyho turisty a monogy typu "jim korinky, protoze koreny jsou v zivote dulezite" to u me stoji hodne vysoko, protoze je to zaroven moc a moc vtipny a trefny a zabery na mesto rim jsou tak kulervouci, ze bych si jel chtel printscreenovat a pak si z nich delat velkoformatovy plakaty do pokojicku. to dokazal jen fellini, hillary duff se o to v italskych prazdninach marne pokousela. 90% (12.10.2013)

Jsem poměrně hrdý na to, že jsme to zvládli na jeden zátah. Krásný zážitek. Po stránce zvukové a obrazové především. A hlavně je Velká nádhera tak jinačí od zbytku produkce, že se člověk po těch 140 minutách cítí buď umučen a nebo osvěžen. Pro mě naštěstí platila varianta druhá. Ohledně filosofování a myšlenek filmu - rozhodně jsem nepobral úplně vše, co se Sorretino pokusil říct. Třeba toho Bětula pochytila víc, třeba si to pak dovysvětlíme, třeba tam ani tolik myšlenek nebylo a nebo...nebo tu zásadní myšlenku máme a pak už je to jedno. Do zvířat má Velká nádhera úžasnou náladu a mile ji předkládá divákovi, od nich zatlačí na pilu a rozhazuje ji všude kolem hlava nehlava. A nevadilo mi to. Nechám to zrát jako předchozího Sorrentina. Napoprvé za extra silné 4*. (02.02.2014)

Neskutečná energie, skvostná kamera - velká nádhera! U nové generace La dolce vita jsou orgie out, stárne s větší grácií a trvalý úpadek rozhání vírem skupinového tance na mondénních večírcích - a Koloseum dál tiše zírá... Hlava mi jde kolem, oči přecházejí, v uších hučí - světský klokot i duchovní očista, ryzá současnost i šepot věků, velkoměstský šum svistu i spořádanost přírody, euforie a náhlé ztišení - ten film s vámi bezostyšně manipuluje, stejně, jako život se svým uživatelem Jepem, i jemu na velkou nádheru padá stín nicoty a smrti, a ani návrat k čistotě vzpomínek nezastaví setrvačnost bytí, které už nemá sílu měnit... Zmatenost mého komentáře je odrazem frenetičnosti snímku, je čistě pocitový, nejde popsat, dá se jen vnímat - přesně, jak pravila performerka v interview: "Jsem umělec, nevysvětlím ti ani hovno" (11.01.2014)

Veľká nádhera je vizuálne skutočne nádherná. Krásne zábery, ktoré vaše oči hltajú od prvého momentu a stále sa nevedia dostatočne nabažiť. Luxusné veľkolepé párty prázdnych duší tiež pobavia vďaka dobrej hudbe a žiarivému prostrediu, ktoré aspoň na prvý pohľad zatieni nekonečnú pustotu derúcu sa z každého zúčastneného von. V skratke, Sorrentino obrazovo ponúka až až, no po obsahovej stránke som toho neobjavila tak veľa nového, možno po ďalších vzhliadnutiach. (26.07.2015)

Moje první setkání s režijní tvorbou Paola Sorrentina snad nemohlo dopadnout hůře. Jistě, bylo by zcela správné vinit v první řadě sebe - pod vlivem pověsti, která tento film provázela, a opakovaném zhlédnutí traileru, který mě naplnil nadšením, jsem v sobě nechával zrát po řadu dní touhu tento film vidět, protože jsem chtěl v sobě na maximum vybudit svou natěšenost a divácké očekávání. Já jsem doslova prahnul po tom, aby VELKÁ NÁDHERA byla minimálně mým diváckým zážitkem tohoto podzimu, když už ne roku, ale mnohem spíše jsem si pravděpodobně vysnil, aby to byl můj nový oblíbený film číslo jedna. Snad lze říci, že všechno pozitivní, co se o tomto filmu napsalo, by platilo, kdyby byl natočen o 50 let dříve. Takto je to jen nabubřelý a manýristický anachronismus. Nebo nejdelší reklama na Martini, která byla kdy natočena, chcete-li. Jep Gambardella v jedné scéně říká: "To nejdůležitější, co jsem zjistil po dovršení 65 let, bylo to, že už nemůžu plýtvat časem na věci, které nechci dělat." Myslím, že to dokonale vystihuje můj postoj k tomuto filmu, jen jsem se k němu propracoval o 36 let dříve. VELKÁ NÁDHERA vás přiblíží o 141 minut k vaší smrti, aniž by vám za to dala víc než to Flaubertovo NIC, které Jep opakovaně zmiňuje. UPDATE 19. 12. 2014 - Po druhém zhlédnutí zvyšuji původní hodnocení na maximum, film mi nově vyloženě sedl a velmi se mi líbil. Překvapeně jsem seznal, jak chytrý a zábavný film to je - velmi se mi líbí, jak si film třeba utahuje z moderní povrchnosti, vyprázdněnosti, moderního umění, pseudointelektuálů, apod. Současně je zde skládán mimořádně působivý hold krásám Říma - do tohoto města se po zhlédnutí VELKÉ NÁDHERY nejde nezamilovat. Och, jak mi najednou Praha přijde ve srovnání s Římem šedá, nezajímá, provinční, a... vyloženě antiestetická. Báječný film s nádherným soundtrackem, který už měsíce poslouchám pořád dokola, a ne a ne se omrzet. (18.11.2013)