Nežnosť

Nečekala jsem, že se u toho tak nasměju. Bylo to moc pěkný, probudilo to ve mně emoce, a i když jsem si u nějakýho toho dialogu říkala - jéžiš, co to kecaj - , tak celkově mám z toho filmu moc dobrý dojem. Audrey super - jsem ráda, že v ní nevidím jen Amélii, François alias Markus taky. Jen jsem nechápala, proč všechno to zděšení, protože mi jako odpudivej chlap vážně nepřipadal. Ničím. (20.01.2013)

Námět byl již mnohokrát zfilmován, ale tady se to podařilo s takovou lehkostí a elegancí, jak to umí právě Francouzi. Představitel Markuse je na první záběr až ošklivý. Ale s přibývajícími minutami, už když jde do svého domu ,,ovíněn" polibkem, stává se z něho neskutečný sympaťák. Po zhlédnutí jsem byla nabita pozitivní energií, což se mi nestává často. (02.04.2013)

Tenhle film není pro kdekoho, člověk se na něj musí cítit, není to komedie, která potěší, když jste smutní, ale film, nad kterým se musíte zamyslet. Každá chvíle v něm něco znamená a na něco navazuje. Má zajímavou a neobvyklou myšlenku, mne však nezaujal. Nevím, čím to je, ale na mne byl poněkud jiný. Očekávala jsem cosi, co nenaplnil, před mýma očima neubíhal, jen se táhl a působil pro ně velice nezáživně. Proto nepřidávám hodnocení, pro někoho může působit dobře, pro jiného méně a sem tam se najde i osoba, které prostě nesedne. Počet hvězdiček není proto, že by byl špatný, ale dávám jich tolik, na kolik film cítím, myslím si, že se najdou i tací, kteří si jej prostě zamilují. (03.01.2018)

Prvotinu bratrů Foenkinosových je i přes zdejší zařazení komedie / romantika těžké nějak škatulkovat. Příběh totiž sleduje život Nathalie v třech rozdílných obdobých jejího života, z nichž každé promlouvá k divákovi v podstatě rozdílném žánru. Romantiku po prvních minutách střídá docela solidní drámo, které až v druhé půlce vystřídá něco na způsob komedie. Přesto to nějakou silou vůle drží všechno docela kompaktně pohromadě a tvoří jeden ucelený příběh. Ten na mě fungoval a oslovil mě jakýmsi ... něžným(?) ... charakterem. Ten film prostě má něco do sebe. Samozřejmě, že tom má lví podíl Audrey Tautou, která už asi vždy bude "ta roztomilá herečka z Amélie". Někdy na mě tenhle diblík moc nefunguje, tentokrát to však sedlo tak jak mělo. (21.09.2012)

Kdyby jen něžné. Snímek se vleče v tak příjemném duchu, že nemusíte nijak zvlášť zabředávat do nějakých filozofických úvah. Na všechno máte dost času. Ten je věnován tomu, aby bylo možné postihnout ztrátu, která bolí hlavní hrdinku. Tautou se jí zhostila poměrně věrně, za což jí patří nebývalé díky. Romantický film, který z vás nemačká slzy a ani po vás nechce, aby jste někomu fandili. Což je více než příjemné v přemíře romanťáků na pikaču. Přesto, chybí tu malý jinotaj, metafora či něco méně explicitního. Práce s motivem srdce mi nestačila. (02.11.2012)