Ať žije nebožtík

Tady už je každý komentář zbytečný. Musím se přiznat - pro dobové veselohry až příliš příznačná zápletka záměn a omylů mě zase dostala a jen horko těžko jsem se zvedal z podlahy po neuvěřitelných hláškách pana Haase. A nemůžu si odpustit malou melancholickou litanii - člověk se až diví, kam zmizel kreativní duch a vtip české komedie předválečných a posléze přelomu šedesátých a sedmdesátých let a možná i ta obyčejná chuť dělat zábavu pro zábavu. Kde jsou ty časy. (25.08.2010)

Jedna z nejlepších prvorepublikových komedií plná výborných gagů se skvělým Hugo Haasem a krásnou Adinou Mandlovou. "On říkal, že prej na hubnutí pomáhá jízda na koni nebo se nešťastně zamilovat. Tak hned zítra mi koupíš koně !" "To se radši nešťastně zamiluj." / "Pardon, dovolíte, abych vás na něco upozornil ?" "Na co ?" "Na mě." (17.08.2011)

"Taková ženská bezhlavost. Si zapomněla ve vlaku, no..., to... jak se drží v ruce. Cihličku, ne. Ho.. housle. Taky ne. No, brz-du... Poklona." Komedie plná omylů. Komedie plná náhod. Komedie s romantickou zápletkou. Komedie až po strop narvaná hláškami, které vám roztrhnou bránici vejpůl. Humor Huga Haase, resp. jeho herecký projev je nesmrtelný a nadčasový ("Drž to pořádně, ty blboune!"). Kdykoliv jen tak mimoděk utrousí nějakou ironickou poznámku, divák padá ze židle, takže by mě fakt zajímalo, jak to vypadalo v kinech v době premiéry. Zdatně mu tu sekunduje Václav Trégl ("To je zajímavý, von píše koňakem.") a jako předmět milostného zájmu slouží krásná Adina Mandlová, která je tu sice trošku prkenná, ale při své kráse a vtipnosti celého filmu si to může dovolit. Ale zrovna ona se tu postarala o jedinou menší vadu na kráse, která ve střižně asi všem ušla. Když jí Hugo Haas říká: "Poslyšte, vy mě máte ráda", nepochopitelně mu odpoví: "Já vás taky", což mi dodnes hlava nebere.Tuhle komedii můžete vidět vážně stokrát (jako já) a nikdy vám nezevšední. Hugo Haas byl fakticky ďábel a tady si svou one-man-show užívá jako nikdy. "Například já každý den tedy ráno cvičím, jo, jezdím na koni, plavu, vesluju, a hlavně tedy nejím polévky a nejím moučníky..." "A jak to dlouho děláte, prosím vás?" "Zítra začnu." P.S. Jedna věc mě ale maličko mrzí. Že ten nebohý starý pán, s nímž si Haas vymění čísla rentgenů, se vlastně nedožil konce filmu. A že nevím, kdy si došli pro chudáka Lumpíka. Takže dvě věci. Ale sranda je to beztak ohromná. (29.12.2017)

Tentokrát mi tato vychvalovaná prvorepubliková komedie nesedla. Když to srovnám s nedávno viděnými (Eva tropí hlouposti, Kristián), či dříve viděnými (Plachý milionář, cokoli s Buriánem), tak je vcelku jednoznačně tou nejslabší. Sám sebe se ptám proč? Jednoduchá a ztřeštěná zápletka? To by nevadilo, hojně se vyskytuje i v předchozích filmech a dokáži ji odpustit. Na vině je především hlavní představitel a jeho výkon. Ano, opravdu se mi Hugo Haas nelíbil. Při srovnání například s Vlastou Burianem a Oldřichem Nových jednoznačně prohrává. Jeho komika je podivně unylá a za celý film mě mnohokrát rozesmát nedokázal. Není v tom ale sám, chybí i výraznější vedlejší postavy (Václav Trégl to sám nevytrhne) a klopýtají také dialogy, které rozhodně nejsou tak brilantní, jako ve výše jmenovaných filmech. Sice půjdu tentokrát proti proudu, ale víc než dvě hvězdy nedám. (17.09.2018)

Podobný námět jako u Antona Špelce, aneb co si počít, když přežijete vlastní smrt. Haas v mých očích není tak dobrý jako Burian, alespoň co se týče komedie tak ne a i proto je tenhle film slabší. Geniální moment je opilecký telefon psovi, jinak jsem vtip dost často postrádal. I přesto že Hugo Haas se hodně snažil. (27.11.2012)