Ať žije nebožtík

Velice povedená komedie. Hugo Haas exceloval. A scénka "Hitler - čalouník" je asi první parodické zpodobnění této nechvalně známé postavy dějin 20. století v dějinách filmu. Je to o celých 5 let dříve než Chaplinův "Diktátor". A písnička "Mě to tady nebaví" je dodnes hraná - Ondřejem Havelkou a jeho Melody makers. (30.06.2014)

V 30. letech se u nás točilo hodně komedií. Některé zapadly, jiné jsou vychvalované, jako Ať žije nebožtík. Bohužel nevím, proč se tenhle nezáživný kousek dočkal takové popularity. Haas měl mnohem lepší filmy.  Zápletka je naivní, film nudný, smát se tu moc nedá, a nebýt toho psa, tak bych musela s hodnocením ještě níž. 20%. (21.11.2021)

Naprosto dokonalá komedie mistrů svého oboru Maca Friče a Huga Haase. Po poměrně dlouhém srovnávání docházím k závěru, že se jedná (o asi) nejlepší Haasův film. Božský ironik, tentokrát skutečně perlí (vypisování úspěšných scének je zavádějící, protože se tento soupis ztotožňuje s celkovou délkou filmu), ale přesto aspoň politý flamendr, věřitelská loterie, Číňan a golf, rozvodové řízení u advokáta, milostné vyznání pod okny svého strýce. Ironie je zde opravdu použita měrou vrchovatou. - Scéna ve vybíleném bytě: "Máš to tu pěkně zařízené." - "No prosím, to ještě není celé, tady někde v těch místech bude takový malý obrázek." - Adina Mandlová o další film půvabnější, z nepřeberné galerie sluhů Václava Trégla zaostává Baltazar Souček jen o málo za Václavem z Anduly, co vyhrála. Karel Hašler v dobré komediální roli, která sice jen přihrává, ale je o poznání lepší než vlastenecky patetičtí a sentimentální písničkáři a králové ulice. Výraznou složkou filmu je i hudební doprovod, zvláště zrychlená verze písně "Mě to tady nebaví", a zatímco v Mazlíčkovi nebylo Haasovi "do zpěvu", zde si zazpívá hned dvakrát s výbornými texty. Ještě bych rád připomněl scénu, ve které se Haas maskuje za čalouníka, mluví hlasem přítele Jaroslava Vojty, ale připomíná někoho docela jiného. Tehdy nejznámějšího evropského čalouníka nádherně karikuje odlepeným knírkem, ze kterého zbylo pouze trochu chmýří pod nosem. Velmi rád bych oživil barrandovský ateliér roku 1935 a požádal tvůrce, kteří se tam tenkrát shromáždili, jestli by nemohli během čtrnácti dnů natočit ještě jeden podobný film. (26.01.2004)

Příspěvek Hugo Haase do československého hraného filmu třicátých let minulého století je nemalý. Ostravský objev vnesl do dobové kinematografie živé a temperamentní herectví podmalované nezaměnitelným a sympatickým židovským akcentem. V tomto ohledu je i významným kulturním dědictvím společnosti, která "zásluhou" nacistů a šoy u nás neexistuje už neuvěřitelné sedmé desetiletí. Zápletka s nenapravitelným povalečem je v dobových poměrech nadprůměrná a i film sám si podle mého názoru stále uchovává svou živost a nezaměnitelnost. Lze říci, že právě po těchto stupních dospívá Haas k svému vrcholu, k dystopii, inspirované Čapkovým stejnojmenným dramatem, k filmu BÍLÁ NEMOC. (07.06.2008)

Takto si dobrú starú českú komédiu celkom nepredstavujem, no niektoré momenty stáli za to. Iné boli zase celkom zbytočným naťahovaním času, ako napríklad asi jeden z mála Číňanov v českom filme tej doby. Na prehnané herectvo a teatrálne výkony starších filmov som celkom zvyknutý, ale Hugo to tu preháňal, a pritom Adina takýto problém nemala. Koniec dobrý, všetko dobré, v tomto prípade celkom priemerné. (25.12.2014)