Príbeh kmotra

Tady vidíte, proč mají všechny vrcholné Scorseseho filmy kolem tří hodin. Jasně, je nesmysl srovnávat technické i finanční možnosti českého filmu s tím, co měl vždy k dispozici zmíněný velikán (ještě bych měl zmínit možnosti herecké!), ale ten rozdíl je zkrátka propastný. Příběh kmotra nemá k dispozici marný námět, naopak si může postavit základy v podobě zločinné činnosti hlavního "hrdiny" a následně přidělávat opěrné pilíře objímající jak dva různé politické režimy, tak i snaživou práci policejních vyšetřovatelů, avšak dramaturgie už značně marná je. Ne že by příběh lehce neubíhal, on totiž doslova sviští s větrem o závod, zuřivé prostřihy někde na úrovni Kriminálky anděl oddělují bleskově klidně několik let a než si vůbec stačíme plně uvědomit, jaký parchant ten Vedral vlastně je a jak mocné impérium vybudoval, už čumíme na závěrečné titulky. A to je škoda, protože Nikolaev má řemeslo v malíku, a pokud už si ve scénáři udělal místo pro něco zajímavého, dokázal to i velmi zajímavě natočit. A Příběh kmotra má jistě k dispozici i skvělé herce, jenže ti jsou uvězněni ve svých šablonovitých postavách a nějaký jejich charakterní vývoj v podstatě neexistuje. Nadprůměr to však, v rámci možností, určitě je. Alespoň můžeme vidět, jak to v naší republice vypadá a jací lidé celou politiku vlastně řídí.. 70% (06.08.2014)

Exploatace jak noha od režiséra, do kterého se po cyrilometodějské mystice a vyhlazovacím patosu převtělila asi jedna šestnáctina Tonyho Scotta. Škoda, že to má doslovnou „nováckou“ dramaturgii, při které se na věci upozorňuje tak okatě až to bolí, není to ani trochu temné, už vůbec ne dobové (ve smyslu propracovaného fikčního světa) a Vaculík tu nedává tláču (vysněná aluze tohoto uživatele). Zase jsem se jednou zvrhle bavil a nestydím se za to. (31.10.2013)

"Nejhorší je smrt z vyděšení." Tohle je typ českého filmu, který mě zajímá a ve výsledku neuráží. Sice to nemá syrovost, progresivní vizuál a na svou dobu pozoruhodný soundtrack jako takové Bony a klid (byť tu úsměvná snaha o moderní vizuál je) a ještě mnohem dál to má do Nelítostného souboje, který mi tak nějak přišel na mysl, když se Cajthaml s Vedralem bavili v divadle, ale řemeslně to funguje a přidanou hodnotou je, že to odráží skutečné události. (16.10.2015)

Další řemeslně slušně zvládnutý film podle scénáře bez chuti a bez zápachu. Není to gangsterka, není to kriminálka, co to vlastně má být zač? Některé postavy za těch dvacet let nezestárly ani o den, Vaculíkův komentář nám říká i to, co kamera ještě nestihla ani zabrat... Pro jednou to šlo, a víckrát to neuvidím. (09.11.2013)

Příběh kmotra je snímkem rozdílných třetin. První třetina, tj; doba, kdy byl Mrázek resp. Vedral neškodným vekslákem a v teplákovce a stylovejch kotletách s kamarádíčkama okukoval lentilky ve sprchách fotbalové šatny je nejpovedenější, druhá, tj; doba převratu a následné kupónové privatizace a raketového Mrázkova vzestupu se veze stále na vlně té předchozí. Ostatně co víc už si může tvůrce přát, než když má divák permanentní úsměv na rtech a přitom je mu nikoliv stydno, ale plně si uvědomuje tu hořkotrpkou příchuť resp. pachuť. Poslední třetina, tj; doba, kdy se kolem Mrázka stahují mračna a utahuje smyčka, zasloužila mnohem více tlačit na pilu. Především je však zatraceně uspěchaná. Přičemž si troufám jednoznačně tvrdit, že je to způsobeno faktem, že je zde nejvíce bílých míst v Mrázkově životu a Nikolaev resp. Oščatka si s tím bohužel nedokázali uspokojivě poradit. Je to velká škoda, protože Ondra Vetchý, i přes ten kratičký prostor, dokázal umně zachytit ten přechod ze sebejistého frajírka po raněnou lovenou zvěř. Korunu tomu všemu nasazuje rádoby hollywoodský závěr, za který by tvůrci zasloužili kulku společně s Mrázkem. Jedna nečekaná, přesně mířená kulka po vystoupení z auta, by přitom splnila účel mnohem efektivněji. Ve výsledku, vzhledem k nulovým očekáváním, to rozhodně není průser, ale s přihlédnutím k nesmírné síle a troufám si tvrdit i stále přetrvávající aktuálnosti tématu, z toho šlo rozhodně vytěžit více. Spousta klišé (růže), přibyla kontraproduktivní milostná zápletka, vyšetřovací tým zůžen na partičku “čtyřech proti všem” taky není z nejšťastnějších řešení, příliš zjednodušující, heslovité…. Přesto, pokud k snímku přistoupíte a řekněme si upřímně, ono ani nic jiného nezbývá, nikoliv jako životopisu Františka Mrázka, ale fiktivnímu příběhu inspirovaného skutečnou postavou, tj; “nejbohatším invalidním důchodcem v Evropě“, nebudete zklamáni. 65% [Co se hereckých výkonů týče, Ondra Vetchý se ctí, úhlavní nepřítel Lukáš Vaculík i díky nešťastně napsané jednobarevné postavě (charakteru) nemá moc co hrát, zbytek nepřekračující svůj stín.Vyjma Andreje Hryce coby sadisty Farkaše, aneb když se vám práce stane koníčkem]. (07.11.2013)