Soukromý vesmír
Private Universe
VOD (3)
Obsahy(1)
Dějiny jedné rodiny zaznamenala Helena Třeštíková ve svém zatím nejdelším časosběrném projektu. Film Soukromý vesmír natáčela 37 let a zachytila tak v ohromující šíři život členů jedné obyčejné české rodiny od 70. let až do současnosti. Helena Třeštíková začala sledovat s filmovým štábem svou kamarádku Janu v roce 1974. Jana tehdy čekala první dítě s manželem Petrem a právě život jejich syna Honzy je osou tohoto filmu. Před kamerou se tu narodí, vyrostou a dospějí dohromady tři děti a jejich rodiče prožijí velkou část svého života. Zatímco archivní záběry připomínají uměleckou kariéru Karla Gotta, významné okamžiky dobývání kosmu či zásadní politické proměny této země, deníky rodiny Kettnerových, které si po celou dobu pečlivě vedl otec rodiny Petr, nabízejí soukromou alternativu velkých dějin. Manželé Kettnerovi a jejich děti nevedou tak dramatický život jako hrdinové předchozích režisérčiných filmů Marcela, René a Katka. Jako statisíce dalších Čechů i Kettnerovi v éře nesvobody soustředili pozornost na svůj „soukromý vesmír“. Fascinující cesta jejich životem je i díky tomu velmi optimistickým a zároveň dojemným svědectvím o důležité roli rodiny, o jedinečnosti a pestrobarevnosti lidského života a neustálém hledání jeho smyslu. (HBO GO)
(viac)Videá (1)
Recenzie (82)
Pěkná řádka let rodiny na stránkách tatínkova deníku a v záběrech dokumentaristických i domácích. Nenápadné vystižení všední malosti doby minulé i současné s adoptovaným věčným Slavíkem coby nečekaně výstižným (až zábavným) průvodcem. Škoda oslabené ženské linie příběhu, ale i dokumentaristika má svoje lidské limity ()
Není žádná sranda, točit tak dlouho časosběrný dokument a při tom nevědět, kterým směrem se to pak vše ubere. A to je asi to, co mi zde trošku vadilo. Dokumentu nechybí dobré záběry, i pár dobrých rozhovorů, ale co mi chybí je nějaké to velké finále. Popravdě řečeno, ani jsem nečekal, že mě víc budou bavit záběry na Karla Gotta než rodiny Kettnerových. Díky tomu, to také hodnotím, pouze jako průměr. Možná jde i o to, že osud jejich syna mi nepřišel, až zas tak zajímavý, aby na tom byl postaven celý dokument. Znám totiž dva případy ze svého okolí, kteří měli podobný osud, ale jejich životní cesta se pak daleko víc zkomplikovala. Bohužel o nich nikdo nikdy žádný dokument nenatočí, což je velká škoda. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $15,840▐ Dokonca aj rodinný dokument dokáže byť pútavo podaný, o čom dokazuje snímok režisérky Heleny Třeštíkovej Soukromý vesmír (2012), jej 37 rokov mapovania súžitia jednej rodiny stál za to. Dokument kde môžeme sledovať ako sa spolu rodinkou menila aj doba. /videl v kine: 60%/(filmový festival Cinematik 2014) ()
Po Marcele, Reném a Katce přichází tahle rodinka, která už bohužel není tak zajímavá, jako předchozí persony. Ale Helence to vyčítat nemůžeme a ani ona nemůže být zklamaná - už tak měla na výběr lidí až moc velké "štěstí". Soukromý vesmír "deníkově" popisuje život manželů, kteří prošli sametovou revolucí, měli tři děti, přičemž jejich první - syn Honza - se postupně stává osou celého dokumentu, ale Třeštíková poté stále těkavě ubíhá k rodině. Je to takové lehce nekonzistentní, přesto v jistém slova smyslu zajímavé. ()
Stojí za to vidět 1x, ale podruhé bych si to nepustila. Ze snímku je patrné, že je za ním hodně práce, vydané energie a úsilí. Jenže riziko časosběrných dokumentů je, že život lidí nepřinese vůbec nic mimořádného, na co by dnes náročný divák rozmazlený širokou, pestrou tvorbou celosvětové kinematografie reagoval nadšeně. Husákovy děti zavzpomínají na atmosféru z mládí. Ale co tam dělá Gott, to nechápu. Materiálu bylo asi málo, tak ho autorka nastavila záběry z doby, aby tak z nudy vykřesala co nejvíc pro komerční úspěch. Nejlepší na celém filmu jsou ty deníky samotné. Kdyby vyšly knižně, to by bylo originálnější. Taky nechápu, jestli je film příběh o synovi Honzovi, který evidentně v pozdějším anarchistickovyhulenym věku o nějaké natáčení nestojí, a vypadá to, že tedy svolí na základě řečí rodičů typu: ,,tak tam něco řekni, přece to nebudeš kazit, když už toho maj natočenýho o nás tolik.“ Stejně pak mě dostalo, že si rodina zpívá happy birhtday k narozeninám (?). Film chápu jako reklamu na kámoše Třeštíkovic rodiny. Název měl být happy familly. ()
Galéria (10)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (2)
- Nad téměř 50 hodinami filmového materiálu strávila režisérka se střihačem více jak 100 dní. (Honziczech)
- Původní záměr bylo natočit 15minutový dokument o narození dítěte a o tom, jak příchod potomka poznamená ženu. (Honziczech)
Súvisiace novinky
47. MFF Karlovy Vary se blíží!
Ve dnech od 29. června do 7. července se uskuteční již 47. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Na nejvýznamnější filmové akci ve střední a východní Evropě budou mít diváci… (viac)
Reklama