Na hrane zajtrajška

Najlepšie by bolo nevychvalovať a nevzbudzovať veľké očakávania... Kľúčovou devízou Edge of Tomorrow ostatne ani nie je veľkoleposť či akcia, ako by sme očakávali. Edge of Tomorrow je peckou vďaka scenáru, najnápaditejšiemu na poli blockbusterov za veľmi, veľmi dlhú dobu. A vďaka jeho režisérovi (respect!). V zábavnosti, dynamike a práci s divákom film prakticky nemá chybu a vyhráva na všetkých rovinách. Od balansu vážnosti a humoru vo vnímaní (vizuálne atraktívneho) postapokalyptického sveta, cez udržanie divákovej pozornosti nepredvídateľnou zápletkou, ktorá vás svojou rýchlosťou zarazí do sedadla, zapletke podriadenú bombastickú, gulometne servírovanú akciu, až po to, čo by v inom blockbusteri bolo na vedľajšej kolaji - sympatie a civilnosť postáv. Cruise je proste výborný, postavu Emily Blunt si nejde nezamilovať a chémia medzi nimi funguje bez náznaku romantického gíču. Na poli hravého postapokalyptického sci-fi akčňáku rovnaký zážitok, akým boli na poli dumavej postapokalyptickej sci-fi drámy Potomkovia ľudí. (28.05.2014)

Mozkovézávityběžínaplnéobrátkyasnažísevymysletněcosmysluplnéhootomhleskvělýmbijáku.Něcotakového,abytobylooriginální,vtipnéanekopírovalotojinourecenzi,třebaVerbalovovyznání.Alepřiznámse,žejedinécoměnapadlojakoodlišnostjenapsattocelébezmezer.Ataknějakpodobněnamězapůsobilitenhlefilm,prostějakojednavelkáparádníakcesgeniálnímyšlenkouistřihem,naprostobeemezerkvydechnutí,protožekdyžsezrovnanebojovalo,muselmozekšrotovatnaplnoapřemýletotom,coprávěvpředchozíchminutáchviděl.Shrnuto,prostěpecka! (15.09.2022)

Všiml jsem si, že téměř každý komentátor dokázal napsat, který hromnicový snímek tento film připomíná. K tomu výčtu není už co dodávat, ano, skutečně to chvílemi připomínalo jiná díla zabývající se časovými lapsy. Svůj komentář chci proto směrovat jinam. Nebude třeskutě vtipný, protože se obejde bez neologismů, dvojsyslů a zkomolin. Byl jsem totiž na návštěvě u tesilkového dua kamilfilalogů Šáhhněda & Blbmana a na jejich růžovém divanu se přiučil úplně novému a zcela interesantnímu modelu psaní, totiž takovému, by všichni viděli, jak chytrý vlastně jsem.                               Korelace post hoc ergo propter hoc v idola theatri se snaží, a priory kreatora, o klasickou énonci Cruisově (zde major Cage) ekdemomanii v analepsi či spíše retrospekci časové inverze, doložit o vágní prvek (zde epizitismus, ale pouze par excellance) afiliantního stylu sociálního chování v teritoriálně neomezeném ozbrojeném konfliktu, který disolvuje v astrální traveling na bázi biokomunikace. Cageův amor caucus k Olověné mrše (Emilly Blunt) je pak precipitor tychistického (a kurevsky dramatického) fetakomu právě díky jeho clairvoyanci. Asertivně integruje do apotropaismické tendence extraterestriála alias alien Mimik, jejich inimia, a dokazuje, že scientia non habet hostem nisi ignorante, tedy pro zasvěcené: erudie nemá aluzi obskuranta, než ignorace. Finiš coronat opus a my víme, že kantna, či v rámci persifláže „refuse“, zítřka, je konceptuální audiovizuální engobou, kterou chceme vidět ještě jednou, protože to má Toma a ten Tom má zase koule. (13.09.2014)

Kvalitně zrealizovaný koncept známý z Na Hromnice o den více, Zdrojového kódu a asi každého epizodního sci-fi seriálu, který byl kdy natočen. Úvod, v němž je představen hlavní hrdina bez hrdinských vlastností, a následná válečná vřava při vylodění v Normandii nastavují laťku proklatě vysoko. A proklatě dlouho ji i drží, mírně Edge of Tomorrow totiž zaškobrtne až v závěru, v němž dosud relativně realistické bitky (v mezích, v nichž můžeme při popisu bitek lidí v mechanických exoskeletonech s obřími chapadlovitými mimozemšťany používat slovo "realistický") realističnost zcela opustí, takže se padá z obřích výšek takřka bez zranění a celý ten závěrečný souboj prostě proběhne až příliš hladce. Zvlášť s ohledem na to, jak je důležitý a že se hraje rovnou naostro. Celkově je ale film výborným akčním sci-fi blockbusterem druhu, který v kinech dlouho scházel. Akce spektakulární, chemie mezi Cruisem a Bluntovou funguje a i scénář má pár hezkých momentů. (30.05.2014)

Technologická pecka, které v dlouhé postprodukci dodali trikaři kabátek, za nějž by modelky pálily svoje norky, boduje hlavně nemilosrdným drajvem válečné vřavy, která si napůjčovala všude možně, aby z toho ve výsledku díky (velmi pravděpodobně nejlepšímu) střihačskému umění roku vyždímala překvapivě chytrou, mile černohumornou (headshoty!) podívanou, které nabourá skeleton až absence říznějšího závěru, který by celou tu videoherní architekturu filmu dovedl do absolutního vyvrcholení; jinak herecky bezchybné, hudebně podmanivé a režijně sebejisté jako máloco v daném žánru za poslední roky. 4 a ½. (06.09.2014)