Il dolce corpo di Deborah

Neviem, či sa jedná o typického zástupcu gialla, ale že sa jedná o nudu, je zrejmé. Je zostavený hlavne z nezaujímavého vzťahu dvoch mladých postáv, ktoré spolu tancujú, rozprávajú sa, hrajú sa, cestujú a veľa sexujú (samozrejme, všetko bez nahotiniek, ako sa na 60. roky sluší). Závrečný zvrat, či skôr dvojzvrat nie je sám o sebe zlý, ale to predtým je riadna nuda, naviac slabo zahraná. (05.11.2019)

Američanka Carroll Baker, nepatří k mým oblíbeným giallo herečkám, ale zde v tomto svém prvním giallo filmu, podala podle mě jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů co jsem od ní zatím viděl. Zároveň ji to moc slušelo. Vůbec obsazení krom Bakerové je docela pozoruhodné. Známý giallo milovník Sorel podal svůj standart, Hilton i když toho zde moc neodehrál, tak jak se nakonec ukázalo jeho role byla hodně zásadní, ale takovej Pistilli, často obsazovaný do westernů a kriminálek, byl nezapomenutelný. Scénář k filmu napsal slovutný žánrový specialista Ernesto Gastaldi (Sergio Martinův dlouhodobý spolupracovník) a to je vždy záruka kvality a zde to platí také, je to přeci jen jeden ze stěžejních bodů filmu. Tohle je dobře režírovaná a dobře budovaná detektivka a to od samého začátku až do konce. Zajímavý jak už je zvykem spíše spletitý příběh a spiknutí, mnoho lstivých intrik, lahůdkový zakroucený závěr i když asi málo pravděpodobný. Tempo filmu je velmi pomalé a styl je hodně šerý a ponurý, v první polovině se toho tady opravdu moc neděje (vše podstatné se odehraje zhruba tak v posledních 30 minutách), což někomu nemusí vyhovovat, stejně tak jako nedostatek většího napětí a může se tak dost nudit. Tahle mysteriozní na svou dobu ještě hodně decentní (co se týče nahoty a sexu) a krotká detektivka, odehrávající se v zajímavých evropských lokalitách (Geneva nebo Nice), s velmi působivým Nora Orlandiovým skórem, se podle mého soudu ale i tak povedla. Film mi hodně připomínal Lenziho trilogii (hlavně "Cos? dolce... cos? perversa" a "Orgasmo"), zhruba tak ze stejné doby 68-69, inspirace a vliv byl očividný. Pokud bych měl srovnat tento film s oběma Lenziho kousky, tak se jim celkem vyrovnal, ale zároveň s průměru po všech stránkách nijak nevybočuje. (08.04.2011)

Hodně rozporuplný snímek. Il Dolce corpo di Deborah není toiž klasickým zástupcem gialla, spíše ho lehce olizuje. Celou hodinu totiž sledujeme muckání, objímání a užívání si mladého páru, v jejichž vztahu se začnou objevovat trhliny v podobě spletitých intrik z obou stran. Zkrátka romantika jak vyšitá a vrah s nabroušeným ostřím pořád nikde. Právě to je největší slabinou filmu. Až v poslední třetině se karty vyloží na stůl, takže se může vraždit... nebo ne? Nic totiž není na první pohled takové, jak se může zdát. Závěrečný zvrat tedy celkem překvapivý, ale tu předešlou prozívanou nudu prostě nezachrání. Za zmínku snad ještě stojí George Hilton, kterého Sergio Martini tak rád obsazuje do svých mistrovských giall. (25.10.2011)

Toto je ďalší z filmov,ktoré zasahujú len okrajovo do gialla. Herecké obsadenie bolo príjemné a aj z hereckého hľadiska boli vynikajúci. Zaujímavo rozvinutý príbeh,ktorý je plný intríg,zvratov,mysteriózna a je to taká odľahčená detektívka.Krásny a nádherný vizuál a schopná kamera. C.Baker bola krásna a zmyselná.Film ma jednu chybičku,že tak dlho sa pripravuje na zvrat,že keď už konečne príde tak mi to bolo už jedno.Už som videl toľko podobných filmov,že ta koncová pointa ma už nemohla prekvapiť. (07.02.2015)

Ach, také bych chtěl zpomaleně poskakovat a se válet s Carroll Baker ve spadaném listí za zvuků romantické hudby, jak to činil Jean Sorel. Jak již řekli předhodnotitelé, film má pomalé tempo, což našinci, který si užíval krásně nasnímaný vizuál 60. let (což mu stačí ke štěstí), nevadilo. A čekat se vyplatí, protože o překvapení není nakonec nouze a Debořino tělo je opravdu sladké. Takže čtyři hvězdičky, byť slabé. (19.06.2015)

Kudla do zad natěšeného giallo huntera. Jako, sledovat přes hodinu zahálčivý a poživačný život snobského párečku, to je prostě nuda jako prase. Poslední půlhodinu se teda konečně něco začne dít, ale z letargie to už člověka bohužel nevytrhne. (04.02.2023)

Hned po Paranoie jsem narazil na Carroll Baker a Jeana Sorela v hlavních rolích v dalším, o dva roky starším filmu. I tentokrát jsem neměl problém předem odhadnout jak vše dopadne a i tentokrát se zábava rozjížděla pouze pozvolna. - - Po druhém zhlédnutí jednoznačně jenom nuda a nuda, pokud se tomuto filmu vyhnete, chybu neuděláte. (27.08.2009)

Docela peknej film, kterej ale neni typickym giallem. Neco z te poetiky tam je, ale spousta zasadnich zanrovych prvku chybi. Vizualne je to ale krasa. Navic Carroll to moc slusi..., a jako odpocinkovou podivanou to lze bez problemu doporucit. (06.05.2014)

Moc krásně natočená italská giallo/detektivka. Příběh plný intrik a otazníků, mě chytl hned na začátku a já si užíval až do konce. Tenhle typ filmů prostě žeru. Nemůžu si pomoct, ale i když se většinu času zdánlivě vůbec nic neděje a hrdinové jen vykonávají běžné činnosti, tak já si vychutnávám pěkné záběry, exteriéry i interiéry, skvělou hudbu, dobové účesy a vůbec módu 60. a 70.let. Navíc obsazení se dá v rámci gialla nazvat přímo hvězdným. Tempo filmu je samozřejmě vražedně pomalé, napětí ale graduje, závěr je velmi povedený, atmosféra místy příjemně pochmurná, násilí jen minimálně a nahota vkusná a decentní. Pro mě pecka, které se dá vytknout jen občasný technický zádrhel, jako jsou trable se zvukem a střihem. 95% (12.12.2012)

Pěkně napsaný, zahraný a nasnímaný film, který snad jen zabaví.(50%) (08.04.2023)

Rozhodně nejde o horor! Tohle je přesná ukázka toho, jak vypadala gialla 60. let. Člověku se při sledování vybaví hned Lenziho Orgasmo (69) a Paranoia (70). Krásná milfka Carroll Baker (Deborah) tvoří se sympaťákem Jeanem Solerem (Marcel) zajímavej pár. Po tom, co mu Phillip (Pistilli) řekne, že je Marcel vrah (může za smrt svý bejvalky Suzanne), zkusí Marcel vypátrat, jestli jeho bejvalka (Galli) opravdu spáchala sebevraždu nebo ji někdo zavraždil. Vztah se s Deborah a Marcelem začne ničit, přičemž se najednou objeví Robert (Hilton), zpočátku se zdá, že je to jen zbytečná postava, jenže se později ukáže, že i on má v tomhle filmu svý místo. Tušil jsem, jak to skončí,takže mě pointa nijak zvlášť nepřekvapila. Nejvíc jsem se těšil na hudbu od Nory Orlandi, jenže ta byla dost nevýrazná. Naopak musím pochválit vynikající kameru Marcela Masiocchiho (Poslední kanibalové). Film nenudí,což je plus, ale čekal jsem něco víc. (16.08.2020)

Pre mňa osobne bolo toto giallo skôr viacej kriminálne s mysterióznymi prvkami a krásnou Carol Baker :-) Hudba od Nori Orlandi bola pekná po celý film. Takže na také pozretie a odreagovanie je tento film vcelku stvorený. Fanúšik giallo diel si príde na chuť. (14.01.2013)