Nedotknuteľní

Svěží pojetí starého tématu o vztahu dvou odlišných osob. Francouzský přístup se hned od začátku jeví jako nohem sympatičtější, než ten, na který jsme zvyklí z Ameriky. Scénář si nebere servítky, a ač nejde až za pomyslnou hranu, (v několika momentech) překračuje meze, za které se většina podobných snímků bojí jít. Jako celek se však stále křečovitě drží funkčního schématu a bojí se byť o krok ustoupit. (15.03.2012)

,,S OHLEDEM NA MŮJ ZDRAVOTNÍ STAV... ...JE MI ÚPLNĚ JEDNO, ODKUD POCHÁZÍ A CO KDE PROVEDL“..... /// Když vtrhne (neberte mě doslova...) velkej, silnej, zdravej, NESOUCITNEJ týpek (kterej rozhodně není až takovej pitomec) do baráku aristokrata (bohatýho), nastává konec starejch časů (jak říkám – neberte mě doslova, protože Omar Sy není žádnej Pepa Abrhám...). Ale co, HORŠÍ UŽ TO BEJT STEJNĚ NEMŮŽE! – zkuste se chvíli svíjet ve fantomovejch bolestech... (Furt jsem přemejšlel, jakej že ten humor...JO TOHLE!!! Tak to jo, to je fakt dobrý! Toho frajera, co psal dialogy, bych chtěl poznat!) Jeden z těch filmů, který přinášej radost tím, jak uměj vyprávět o lidech a nikoho nenutěj sympatizovat (třeba) s postiženejma. Vyzařuje z něj spousta optimismu, byť ve smyslu, že lepší je bejt bohatej a zdravej – nebo aspoň bohatej – a mě nutí (aspoň na chvíli) zapomenout, že mám zaplatit složenky (zrovna dneska poslaly ty kurvy ,,odpad“). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju filmy inspirovaný skutečnejma příběhama. 2.) Hledám ošetřovatele. (Seš prachatej? Ty vole! Myslím, že by jsme se mohli vodvázat!...Co? ...Ne, černoch nejsu...) 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ * (27.02.2012)

Víte, co dělá lenochod, když hoří prales? Hoří taky. Víte, kde najdete kvadruplegika? Tam, kde jste ho nechali. Když si pořídíte sněhuláka, funguje to stejně. Fajn, že někde zas po dlouhé době ukázali rozdíl mezi mrzákem a dementem. Pro ty, co nepochopili ani tak: Kriplkára neznamená, že ten, kdo na ní sedí, je naprosto debilní. Pokud jim nabízíte pomoc, dělejte to tak, aby nevyšlo najevo, že naprosto debilní jste vy. Když se zmrzačíte a jste dost bohatý, může to i na tom vozíku být docela pohodlné posezení. Pokud má kdo něco takového v plánu, tak v tomhle pořadí. Jinak dobré to bylo, i když přiznejme si tu prvoplánovost vývoje vztahu představitelů neslučitelných světů. Ani jeden konflikt? Ani jeden spor, žádné jiné než pozitivní emoce? Zřejmě ve skutečnosti hulili mnohem víc, než nám ukázali. A začít závěrem a pak objasnit, jak jsme se k tomu dopotáceli, to už jsem taky viděla ledaskde jinde. (27.04.2013)

Príjemná buddy dramedy s výbornou ústrednou dvojicou, niekoľkými solídnymi fórmi a zručnou réžiou. Je to ale dokonale predvídateľný korektný Hollywood (americký remake je len otázkou času), ktorý sa nehanbí nasadzovať ani ťažkotonážne klišé. Samozrejme, tunajší hype je absurdný, ten film nepatrí nielen do prvej desiatky, ale ani do stovky najlepších filmov. O tisícke by som pouvažoval. (31.03.2012)

Film, který se jen těžko popisuje slovy, ten se zkrátka musí vidět. Já jen vím, že jsem za pěkně dlouhou dobu neviděla přirozenější a upřímnější film. Film, který mě emočně dostal, ale takovým tím příjemným způsobem, protože jsem cítila, že se dívám na opravdový životní příběh jednoho neobyčejného přátelství a ne nic umělého. Také jsem se už pěkně dlouhou dobu takhle dobře u filmu nezasmála. Nemůžu si pomoct, ale v souvislosti s tímto filmem jsem si vybavila můj oblíbený film "Inside I'm Dancing", který zobrazuje dost podobné přátelství a i dost podobné charaktery, ale zatímco Inside I'm Dancing se snaží za každou cenu vymáčknout z diváka plno slz a nejlépe každých deset minut, tak Intouchables je přesný opak, není zde scéna, která by na vás tlačila, není zde scéna, která by byla šíleně vyhrocená, jenže jako celek má film takovou sílu, že při závěrečných titulcích zůstanete sedět zcela beze slov. (26.03.2012)