Ulička zázraků

Nezávislý mexický film z roku 1995, který získal řadu ocenění a v němž se objevuje mladičká Salma Hayek. Asi su blbej, ale co je na týhle víc jak dvouhodinový telenovele úžasnýho? Patetický a přehnaný herectví, nesympatický postavy, naprosto jasné vyústění celého příběhu cca od 8. minuty filmu. Papundeklový dekorace a samej interiér. Televizně nasnímaný... (27.10.2009)

Moc mě to neuchvátilo. Hlavně mi stopáž připadá neúnosně dlouhá. Když počtvrté začínají chlapi hrát stejnou partii domina, už to opravdu přestává být drama. V jednání hlavní ženské postavy navíc postrádám logiku. Pro její zásadní rozhodnutí odejít do nevěstince v dané chvíli a s jejím založením, jak je filmaři vykreslili, podle mne buď neměla důvod, nebo mi ho autoři neřekli. (14.11.2009)

Děj tohoto filmu se vyvíjí tak nějak nenápadně a může leckoho přivést k mylnému dojmu, že nesleduje vlastně nic tak převratného. Ten pravý dopad ale u mě film zaznamenal až po svém skončení, když jsem si poskládal všechny souvislosti dohromady a vyšel mi ABSOLUTNĚ NEJLEPŠÍ film z mexické produkce či koprodukce. Salma Hayek tady ještě nevystupuje coby hvězda první velikosti, ovšem její výkon předznamenává další kariéru (nehledě na to, že je prostě od pohledu k pomilování). Tím pravým překvapením jsou ale hlavně její v našich končinách neznámí herečtí partneři. Vlastně celý ten film je poskládán z několika vesměs nepříliš výrazných složek, které ale vcelku vytvářejí jednolité kompaktní a především velmi (a to zdůrazňuji) kvalitní a navíc (troufám si říct) i umělecké dílo. (12.09.2002)

Tak tohle jsem vidět fakt nepotřeboval... Jediné, co tohle nějakým způsobem odděluje od naprosto nezajímavého filmu, který se povrchně dotýká některých témat (homesexualita, prostituce, finanční bída, věkové rozdíly, stáří..), je lehce mozaikovita struktura filmu... Ale co si budeme povídat - rozdělit film do čtyř částí, které se prolínají, ale vlastně nijak nezatřesou s jednoduchou chronologickou narací jednoho jednoduchého děje a několika málo dějů okrajových, není zas takové umění... Motivace postav je nejasná, ale ne takovým tim způsobem, že bych měl chuť pátrat a pronikat do hloubky, ale spíš se mi chce jenom nadávat na konstruovanost... Konec je podle mě totálně stupidní a dává tušit, že film skutečně v sobě mnohé neskrýval... Z mého pohledu se jedná o velmi konvenční a nezajímavý film... (18.01.2011)

Podruhé je stejně dobrý jako poprvé... kam se hrabe Almodovar v zfilmovávání neuvěřitelných příběhů uvěřitelně, ... to ostatně jde mexičanům skvěle (amores peros) - nahustit tolik zajímavých dějů do jednoho filmu,všechny propojit, až je to nepravděpodobné a přitom pravděpodobné jak jen to jde, to vše obalit opravdu "zázračnou" atmosférou, která možná pramení z konfrontace naivnosti a iluzí lásky s morbidností a špínou života. (06.04.2005)