Môj brat Tom

Úchvatný snímek po všech stránkách: skvělý scénář, profesionální režie, snaživí herci. Všemu ještě napomáhá vizuál ruční digitální kamery, díky které se divák ocitá jen pár metrů před hlavními protagonisty tohoto působivého dramatu. Příběh je vlastně takovým psychologickým studiem mladých lidí, kterým normální život nenabízí uspokojení (v případě Toma je pointa až děsivá) a hledají tak útěchu za hranicemi svého domova. Podmanivé každým záběrem. Dojemné, krásné, neskutečné! Viděno dvakrát a jistojistě ne naposledy. (30.05.2009)

hodně příjemný a hlavně přirozený film plný citlivého porozumění. Příběh je smutný, hodně působivý a především přesvědčivý. Sice jsem si delší dobu zvykal na ruční kameru, ale výsledek za to stál. Herecký výkon byl velmi dobrý a hlavní představitelé do svých rolí zapadli ideálně a vytvořili moderního Romea a Julii. Čtyři zářivější hvězdy jsou snad dostatečně silné ohodnocení. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 3+ (3*MAX) ] (14.08.2012)

Když je k vám svět krutý, vytvoříte si svůj vlastní - krásný, dokonalý, bezstarostný, osvobozující. A když se v tom svém světě setkají dva lidé, získává náboj mnohem krásnější a snovější. Takové setkání se poštěstilo dospívajícím Tomovi a Jessice, které bolavost životů dovedla do krásného lesního světa daleko od lidí, kde se mohou oddávat ničím nerušené symbióze s přírodou i se sebou samými, ve které se zrodí krásné, čisté přátelství přirozeně jiskřící v něco většího, sladšího a krásnějšího. Použití ruční kamery bylo dobré rozhodnutí, protože hlavní dvojici dokáže divákovi přiblížit detailněji, intimněji a přirozeněji, jako bychom byli toho všeho součástí. Domu Rotheroeovi se podařilo natočit emocemi nabitý depresivní indie film, který v divákovi na dlouho zanechá stopy. (13.10.2013)

Jsou prostě filmy, u kterých vám stačí vidět pár minut a je vám naprosto jasné, že vám vůbec nesednou. Občas se tak prostě stane a nedá se s tím nic dělat, možná jen doufat, že si vás to získá nějak zpětně, ale ta šance je téměř nulová. Takovým druhem filmů pro mě je i tenhle, jenže o to horší je, že je ve svém průběhu stále více a více špatný, až se divím, že výkony herců tomu pro mě zachránily aspoň jednu hvězdičku. Můj bratr Tom je nezávislá teen romance, natočená v tehdy tolik populárním stylu Dogmy 95 a který nedokáže předvést víc, než jen vykalkulovaný příběh, postavy bez žádného hlubšího představení a nesmírně otravnou a naprosto hloupou hru na těžký art, poetický film a pocitovku. A tak nějak to doufá, že to divákům bude stačit a světě div se - ono fakt jo! Já osobně s tím ale mám problém (a zvlášť, když to chce být art), protože mi to předvedlo jen vynucený blábol, který mě má donutit cítit jeho emoce jen proto, že to tak s postavami PROSTĚ JE a do toho všeho párkrát popře jejich naznačené charaktery (třeba Tomův na párty). Veškerá témata a "myšlenky" to podává dost pateticky a nefunkčně, jakákoli jejich sdělení mě kvůli podání vůbec neoslovovala a hlavně je to opravdu tak vykalkulované ve všech směrech, že jsem tomu nedokázal věřit absolutně nic. Dost o tom vypovídá už jen to, že každá křesťansky založená postava tu je automaticky pedofil... A do toho je to ještě celé natočené mizernou rozklepanou kamerou, která u mě už z principu ničí jakoukoli šanci vyvolat atmosféru (čest výjimkám) a mezi scénami jsou agresivní bílé prostřihy, u kterých ani moc nechápu, proč tam jsou, asi na probuzení spících diváků v kině, jinak fakt nevím. Tomu vysokému hodnocení tady fakt nerozumím, tohle prostě není dobrý film ani omylem... 1* (12.01.2023)

Veľmi emotívny a pekný nízkorozpočtový indie film o vzťahu dvoch outsiderov (chlapec a dievča), ktorí z ich boľavých reálnych svetov utekajú do "svojho" lesa a oddávajú sa v ňom oslobodzujúco bláznivým úletom. Ich vzťah napriek silnému priateľskému putu nikdy neprerastie v sex. Maximálne ľudská a otvorená, ale tiež extrémne depresívna a smutná dráma, ktorá vás - podobne ako Trierova Dancer in the Dark - citovo roztrhá. Natočená na digitálnu, autenticky roztrasenú kameru. (03.09.2002)