Phenomena

Argento nezklamal a dopřál mi naprosto nepřekonatelný audiovizuální orgasmus a upevnil své místo mezi mými top. I když je Phenomena dějově průměrným dílem, navíc s velkou účastí fauny, což příliš nemusím, vypořádala se s tím naprosto bravurně. Jakákoliv fakta mi byla lhostejná a nechal jsem se únášet jedním z nejpodmanivějších filmů, jaké jsem za poslední dobu viděl. Jako přikován v židli jsem sledoval vyvražďovací pasáže, prokládáné skoro až hudebně klipovými scénami s vynikající hudbou nejen Goblinů, Motörhead a Iron Maiden. Kamera taktéž naprosto úžasná a vizuál, jak už to u Argenta bývá, nepřekonatelný. Navíc je to první film, kde jsem si výrazněji všímal Jennifer Connelly a obávám se, že mám novou platonickou lásku. Co na tom, že jí při nátačení bylo sotva patnáct let. Jedním slovem: Fantastické! (01.02.2010)

Takže klady: Predovšetkým napätie. Scény vraždenia sú zobrazené pomerne nechutne, čo pekne kontrastuje s nevinnou krásou dokonale obsadenej (vtedy štrnásťročnej) Jennifer Connelly. Prostredie sanatória pôsobí klaustrofobicky a atmosféra vôbec je zvládnutá na jedničku. A hudba - na rozdiel od ostatných sa prikláňam k názoru, že filmu prospela, aj keď je pre žáner netypická. Teraz zápory: Herci. Neviem kde ich Argento našiel, ale je to fakt dosť zlé a ani Jennifer to moc nezachraňuje. Scenár, to je škoda reči, ale čo je najhoršie a film zráža na úplné dno, sú jeho posledné zhruba dve minúty. Neverím, že som sa toho naozaj vo filme dočkal. Zážitok za 80%, záver tak 20%. (17.03.2012)

V dáli mizí autobus, který vás zapomenul někde v horách. Zvedá se studený vítr, krajina je rozkvetlá a idylická, ve svazích jsou roztroušené alpské chaty, na lukách zelená osení ale přesto je něco nepopsatelného špatně. Když pak hlava zavražděné studentky prorazí sklo u skalní propasti, čas se skoro zastaví. Následně kamera chvíli putuje proti proudu vodopádu a několkrát se zvláštní rychlostí pootočí než nalezne utrženou hlavu mizící v potoce. Na Argentových filmech vždycky najdu nějaký aspekt, který mi úplně nesedne (tady rozhodně snaha o aktualizaci pomocí zakomponování aktuálních hudebních hitů, které ale jenom dokazují, jak je Argento odtržený od všední reality), ale zároveň si vždycky uvědomím, že já toho chlapa mám nějak lidsky rád, protože se nám zdají podobné sny. A v těch třeba, stejně jako zde, se nedá nikdy moc rozklíčovat proč v jedněch scénách jednají postavy zvláštně stoicky a proč jindy zase s přehnanou hysterií. Ježiš mě baví na ten film vzpomínat. Gore Verbinski to imo měl v jednu dobu stejně. (10.03.2024)

Tak se nám šimpanz s břitvou ocitl v červených číslech... Některé tyhle evropské žánrovky z 80. let vyvolávají u mě rozpolcené pocity. Chvílemi jsem měl pocit, jako kdybych se díval na opravdu špičkový film svého žánru, který má v sobě velmi silné kvality, a který mě hodně pohltil, abych záhy v další scéně pro změnu nabyl dojmu jedné obrovské šílenosti, při němž málem zůstane až člověku rozum stát. Jedno z témat tohoto mysteriózního hororu, vyšetřování okolností vraždy pomocí hmyzu, nabídlo nejedno zajímavé vyústění, osobně jsem hltal zejména všechny scény s vědeckým doktorem v podání Donalda Pleasence. Úchylka hlavní hrdinky v šílené lásce ke hmyzu šla už trochu na hranu menšího bizáru, ale v rámci žánru jsem to bral v pohodě, zvláště když se Argentovi povedlo vybudovat v mnoha místech strašidelnou atmosféru i pouze s náznaky. Naprosto mi nesedla k filmu metalová hudba (narozdíl od pěkných mystických motivů během „hmyzích“ scén), byť snést se relativně dala. Nicméně to, co se rozpoutá zejména k závěru, shodilo všechny dosavadní kvality filmu takříkajíc do háje, protože celý film k závěru pak spadne do hodně stupidního akčního hororu. Nebudu jmenovat všechny ty prvky, zvraty a postavy, abych zbytečně nespoileroval, ale... ten šimpanz v akci s břitvou, to je prostě TOP WTF moment, na jaké se nezapomíná!! :o) To se už člověk většinou musí smát. Jako jo, kdybych byl alespoň trochu milovníkem hororů (zatím jsem spíše jen příležitostným zvědavým divákem), asi mi tady u Argenta vyklíčí velmi osobité guilty pleasure. Protože Pnehomena jako film dokáže být místy fakt hodně pozoruhodným a místy se pak promění v jednu šílenou nechtěnou srandu, takže na své si postupně mohou přijít vyznavači filmařských kvalit, stejně jako milovníci různých podivností a bizardních libůstek. Dohromady vznikla menší slátanina, na kterou (nejen díky šipmanzovi s břitvou :)) budu ještě dlouho vzpomínat, ale dát jí víc než silné 3 hvězdičky asi nedokážu. [65%] (01.06.2021)

Nezaměnitelný Argentův styl,to se nedá s ničím jiným srovnat. Několik prvků,které spolu zdá se příliš nesouvisí,ale vlastně všechno má svou důležitost. Méně krvavých scén,ale o to nápaditější příběh plný tajemství a děsivých sekvencí doprovázené tvrdší muzikou,která je tady spíš velkým plus a všechno to posouvá k pořádně gradujícímu závěru. (14.11.2008)