Pekné svinstvo

Z mého pohledu nevěrohodný film,který si manipulativně pohrává s divákovými city a využívá myšlenkových stereotypů publika.Audrey Tautou je jako hlavní hvězdný tahák vyloženě špatná a jiní herci většinou průměrní.Režie je nevýrazná,za zmínku stojí snad jen kamera a hudba a to je na dobrý film trochu málo... Celkový dojem 40%. (22.04.2007)

Film který to opravdu nevidí růžovými brýlemi, ale možná tak, jak to v Londýně opravdu chodí. Fakt skvěle se ne ten film kouká, chytne vás to a pohltí. Možná i proto, že to působí tak děsivě reálně, ale nechybí tomu jakási komická odlehčení. Chiwetel Ejiofor válí a Audrey Tautou konečně zase v opravdu dobré roli. (17.12.2006)

Zpočátku jsem sice úplně nevěděl, o co režisérovi jde, ale zhruba v polovině filmu se to zlomí a začíná napínavá, depresivní podívaná s jedním velmi chytrým nápadem a úžasným koncem. Audrey Tautou není holka jednoho výrazu, nýbrž jedna z nejlepších hereček současnosti. To, že její výkony někdo neustále porovnává s úplně odlišnou Amélii, je vcelku jeho problém; Tautou v tomhle filmu prostě NENÍ Amélií, ale uprchlicí z Turecka a já nemám důvod jí tuto roli nevěřit. Se Špínou Londýna mám jiný problém. Anglii mám totiž moc rád a tak si pořád nějak nechci připustit, že londýnské podsvětí je skutečně plné nelegálních přistěhovalců, obchodníků s lidskými orgány, hororových hotelů a záchodů, ucpaných lidským srdcem. I když... (10.08.2006)

Scénáristu Stevenu Knightovi a režiséru Stephenu Frearsovi se podařilo dokonale pošramotit „čistotu turistického“ Londýna. Knight napsal jeden z nejoriginálnějších a nejtemnějších scénářů, ve kterém se velmi ostře pustil do problematiky přistěhovalců a ilegálních imigrantů. Na atypickém příběhu nigerijského uprchlíka a turecké „cestovatelské snářky“ představuje těžký život těchto lidí, kteří stojí nejen proti vlastní minulosti, ale zároveň i krutější přítomnosti a nejasné budoucnosti. Předložit tento materiál vypravěči neveselých příběhů, režiséru Frearsovi, se stalo vynikající volbou. Frears vypráví příběh v rychlém tempu a strhává s sebou diváka do děje. Jenomže tempo a vyprávěný obsah je hlavním bodem režisérova zakopnutí. Frears vypráví „jenom“ příběh, postavy nemají rozměr díky kterému by jsme je mohli plně chápat. Stačí si jenom položit otázku, kde vzal Okwe tolik ochotných přátel a nebo jak se dokázal dostat do takové blízkosti Senay, která je typickou tureckou muslimkou – vůči chlapům téměř „alergická“. K tomu, aby tohle všechno bylo povězeno, by filmu stačila dvacetiminutovka navíc, kterou by každý divák snesl. Jenomže, víte co? Tohle všechno vám bude při sledování jedno. Frears je totiž přesně tím typem vypravěče, který si diváka omotá kolem prostu a dá mu na všechno zapomenout. Za doprovodu nezvyklých syntenzátorů Nathana Larsona vám poví i to, co jste slyšet nemuseli a co jste vidět nechtěli. A i přes kapku skřípající - téměř až pohádkový – závěr, který však má hodně nepohádkovou formu, není jediný důvod, proč film neodměnit plným hodnocením. Oprávněně? Možná? Asi? Ano (30.06.2005)

Těžko říct, do jaké míry objektivní, ale rozhodně působivý portrét dvou cizinců v Londýně, kteří se živí prací na černo a žijí podvědomým strachem z imigrační policie. Frears se může opřít o zajímavý scenář a skvělé herecké výkony. Zatímco u Chivetela Ejiofora jsem to čekal (v Amistadu je také výborný), Sergi López je pro mně velmi příjemným překvapením, svojí zápornou roli si střihl evidentně s chutí, skoro by člověk tomu bastardovi i fandil :o) Výtky k "veskrze pozitivnímu hrdinovi" nechápu, naopak je fajn si myslet, že takoví lidé mezi námi také žijí. Anebo vážně musí být všichni aspoň trochu hajzlové....? (08.03.2004)