Most

Až na tu okatou vykradačku thrilleru Sedm (1995) v závěru série, jde o prvotřídní kriminální záležitost severského střihu. Švédsko/dánský seriál Most zde poprvé prezentuje narativní mustr, který bude nadále uplatňovat a rozvíjet i v dalších sériích. Tedy obrovskou chobotnici, kde každé chapadlo náleží jedné postavě rozmístěné na šachovnici. Změť podezřelých osob, zamotaných vztahů a rozličných indicií, rozplétá povahově odlišná dvojice vyšetřovatelů. Bodrý Dán Martin Rohde (Kim Bodnia) a jeho švédská kolegyně Saga Norén (Sofia Helin) s poněkud výstředním chováním. Právě zvláštní druh přátelství, který mezi oběma hlavními protagonisty pozvolna krystalizuje, je kořením díky němuž si seriál podmaňuje naší pozornost. Asociální, leč maximálně efektivní Saga a trpělivý Martin musejí čelit nejen vzájemné povahové bariéře, ale také zapeklité hádance zkonstruované vypočítavým sériovým vrahem. Ponurá atmosféra, chladná paleta barev, propracovaný scénář a ďábelský padouch, jež svým přičiněním prověří vnitřní integritu obou vyšetřovatelů. Pro fanoušky žánru jasná povinnost. (28.03.2023)

Chladnější, depresivnější a tím pádem i trochu odtažitější nástupce výborné první série. Je potěšující, že se tým scénáristů nechtěl opakovat, a i když narativní struktura opakuje vzorec nastavený předchozí sérii, nebojí se divákům seriál předestřít několik změn. Tentokrát nesledujeme trestné činy jednotlivce, ale stáváme se součástí rozsáhlého plánu strukturovaného vyššího zla, jež operuje na více rovinách. V závěru nás kromě dějového twistu, čeká spíše nepříjemné vystřízlivění, neboť vyřešení hlavní zápletky rozhodně nepřináší očekávanou katarzi. Solidní depka. (28.03.2023)

Třetí série severského koprodukčního seriálu Most, již klade daleko větší důraz na rozvoj osobních dějových linií hlavních protagonistů. Pořád je tu pochopitelně stěžejní propracovaná kriminální zápletka, avšak úplně stejný, ne-li větší prostor, dostává i Saga a její nový dánský kolega Henrik Sabroe (Thure Lindhardt). Neděje se tak na úkor samotného vyšetřování, neboť případ samotný se vysloveně dotýká i výstřední švédské kriminalistky, ale podzápletky pramenící z minulosti hlavních postav, jsou ve finále natolik přitažlivé, až si pro sebe kradou ty nejlepší momenty. Třetí série je v přeneseném slova smyslu nenávistné, krajně nihilistické monstrum, které Sagu donutí pokleknout a sáhnout si na úplné dno svých schopností. Uragán emocí. (29.03.2023)

Důvod existence závěrečné, a dle některých fanoušků nejlepší série, spatřuji především v symbolickém uzavření příběhů Sagy a Henrika. Čtvrtá série je oproti standardní délce o dva díly kratší, čímž efektně zahušťuje děj a žene jej kupředu. Ústřední kriminální zápletka hraje spíše sekundární úlohu a většinovou pozornost si zabírá dvojice vyšetřovatelů. Dává to smysl, neboť na konci divák dostane kýženou dávku katarze umocněnou pocitem z dobře odvedené scenáristické práce. Kruh se uzavřel, všechny otázky jsou zodpovězeny. Perfektní tečka. (29.03.2023)