Most - Série 4

Když se u seriálu dostanu ke stádiu, že mi je během něj smutno, protože vím, že koukám na poslední sérii a další nebude, tak jsem vlastně rád, protože vím, že čas investovaný do něj stál za to. Dlouho se mi to nestalo a u Mostu jsem si tuto sérii vysloveně užíval. Popravdě možná i víc, než série předchozí. To bylo ale umocněné tím, že Saga tu předvádí dosud asi nejlepší momenty v rámci celého seriálu. Její neempatičnost a vyjadřování emocí za bodem mrazu tu naprosto dokonale gradovalo. Stejně tak ale ani její parťák Henrik nebyl pozadu. I jeho příběhová linka se pomalu uzavírá a tak je tu, popravdě, mnohdy daleko více zajímavější vyprávění kolem, než vyšetřování samotných vražd. To v tomto případě bylo opravdu na druhé linii. Škoda ale, že seriál si neudržel tak solidní tempo, jak na začátku načal. V druhé půlce už jsem tak nějak čekal na závěr…a ten jsem si, nutno dodat, doslova užil. (05.11.2018)

Důvod existence závěrečné, a dle některých fanoušků nejlepší série, spatřuji především v symbolickém uzavření příběhů Sagy a Henrika. Čtvrtá série je oproti standardní délce o dva díly kratší, čímž efektně zahušťuje děj a žene jej kupředu. Ústřední kriminální zápletka hraje spíše sekundární úlohu a většinovou pozornost si zabírá dvojice vyšetřovatelů. Dává to smysl, neboť na konci divák dostane kýženou dávku katarze umocněnou pocitem z dobře odvedené scenáristické práce. Kruh se uzavřel, všechny otázky jsou zodpovězeny. Perfektní tečka. (29.03.2023)

Takhle nějak bych si představoval závěrečnou řadu seriálu. Bavil jsem se u ní skvěle, stejně jako ve všech třech předchozích případech, užíval jsem si tradiční propletenec, který často uváděl vyšetřovatele do slepých uliček, ale i osobnostní vývoj jednotlivých postav, to vše doplňovala všudypřítomná tísnivá atmosféra a velmi dobrá práce s napětím. A když už jsem si myslel, že to lepší být nemůže přišlo dokonale zpracované zakončení, po němž mi bylo opravdu líto, že seriál už nebude mít další pokračování. Skvělá práce. (26.03.2019)

Čtvrtá série se nesla v duchu odchodu. Ale i přesto v celku epického. Nebylo to jen nějaké lehké odbytí postav a příběhu. I když si to spousta lidí asi vlastně myslí. Je zde nastolen případ, který se zdá být zajímavý a v celku dostává i rysy samotné knižní Nesbøvky. Sice to začíná trochu zhurta, ale vše se rozjede a v dobré obrátí. Můžete být opět ztracení, ale myslím si, že je jednoduché se zas najít, a co více, začít příběh obdivovat. Jede to i lehce na osobnější notu, což i konečně skvěle funguje, jelikož se s některými znáte od první sezóny, a jelikož i mladší postavy jsou sympatické, tak to funguje i u nich. Najdete zde zvraty, super zápletku, vyvrcholení, tak nějak všechno, co za to stálo. Most zde bude relativně chybět a titulní píseň sama o sobě taky. Jediné, co mne vyloženě nasralo bylo, že Saga neuzavřela svůj příběh s Martinem, kterého jsme vlastně od druhé série ani nikoho s ním spojeného neviděli. Což mne naštvalo asi nejvíce ze všeho, jelikož šlo o velmi sympatickou postavu, která si epizodní roli a vyvrcholení všeho jednoznačně zasloužila. (12.08.2019)

Myslím si, že se severským Parléřům podařilo vystavět Most na všechny čtyři pilíře, aniž by došlo ke zhroucení oblouků. Zkrátka další vynikající série a důstojné zakončení snad nejlepšího detektivního seriálu současnosti. I když jsme se dočkali osmi dílů namísto tradičních deseti, výsledkem byl velice komplikovaný příběh, ve kterém jsem se, přiznávám, trochu ztrácel. Každopádně vyprávění v závěrečných dílech vše přehledně poskládalo. To nemění nic na tom, že plánuji opětovné zhlédnutí (nejen) této série, neboť pro Most zkrátka platí, že je nejlepší jej přejít v kratším časovém horizontu. Sledování v delších intervalech může potrápit Vaši pozornost. Na závěr musím zmínit, že samotné zakončení seriálu v poslední epizodě bylo velice emotivní. Zároveň je třeba podotknout, že naši drahou Sagu snad nikdo nikdy nenahradí. I pro ostatní postavy platí, že by měly dávat příklad ostatním detektivkám. Jsou totiž výborně napsané a svojí hloubkou velice lákavé. Což odpovídá jak vyšetřujícím, tak vyšetřovaným. Henrik dle mého názoru představoval pro Sagu daleko lepšího parťáka, než jakým byl Martin. Jak Saga, tak i on měli tajuplnou minulost s psychickými problémy, a obě tyto skutečnosti zapříčinily, že jejich vzájemná interakce nepostrádala patřičnou jiskru. Ale musíme si k tomu pochopitelně přičíst, že on trpěl halucinacemi a ona Aspergerovým syndromem... Inu - výsledkem byly časté roztomilé momenty. ;-) Ale největší vzpomínka mi zkrátka zůstane na Sagu, která byla Sofií Helin ztvárněna naprosto přesvědčivě. Bude mi chybět... (19.02.2018)