VOD (1)
Epizódy(8)
Obsahy(1)
Po takmer dvoch rokoch, pod pilierom Öresundského mosta, na ostrove Pepparholm, nájdu brutálne zavraždenú ženu. Zistí sa, že ide o Margrethe Thormodovú, šéfku Úradu pre imigráciu v Kodani. Motív vraždy by mohol byť škandál ohľadne jej rozhodnutia o deportácii, ktoré upútalo veľa pozornosti verejnosti a taktiež ovplyvnilo Margrethin osobný život. Vyšetrovania sa ujíma Henrik Sabroe so svojím dánskym kolegom Jonasom Mandrupom. Henrikovi chýba jeho kolegyňa Saga, ktorá je uväznená v Ystadskej ženskej väznici. (RTVS)
(viac)Recenzie (74)
Přemýšlel jsem nad čtyřma hvězdama a to z trucu, že vlastně nebyl dořešený případ z druhé série. Ale pak jsem si říkal, že tím třeba mělo být ukázáno, že ne vše Saga Norén, policie Malmö a její tým vyřeší. A v neposlední řadě ve mě ještě pořád doutná dušička, že se ještě na most mezi Švédskem a Dánskem podíváme. I když tomu konec moc nenasvědčoval. Poslední série nám opět přinesla akt pomsty, brnkala dobře na psychiku, napětí už k tomuhle skvělému seriálu prostě patří. Saga svou intuicí zachránila ne jeden život, navrátila alespoň část rodiny, aby v závěru... No, měj se krásně Sago Norén (už ne policie Malmö) ať už tě tvé ošklivě zelené Porsche zaveze kamkoli! ()
Když se u seriálu dostanu ke stádiu, že mi je během něj smutno, protože vím, že koukám na poslední sérii a další nebude, tak jsem vlastně rád, protože vím, že čas investovaný do něj stál za to. Dlouho se mi to nestalo a u Mostu jsem si tuto sérii vysloveně užíval. Popravdě možná i víc, než série předchozí. To bylo ale umocněné tím, že Saga tu předvádí dosud asi nejlepší momenty v rámci celého seriálu. Její neempatičnost a vyjadřování emocí za bodem mrazu tu naprosto dokonale gradovalo. Stejně tak ale ani její parťák Henrik nebyl pozadu. I jeho příběhová linka se pomalu uzavírá a tak je tu, popravdě, mnohdy daleko více zajímavější vyprávění kolem, než vyšetřování samotných vražd. To v tomto případě bylo opravdu na druhé linii. Škoda ale, že seriál si neudržel tak solidní tempo, jak na začátku načal. V druhé půlce už jsem tak nějak čekal na závěr…a ten jsem si, nutno dodat, doslova užil. ()
Čtvrtá série se vrací k hluboké detektivní práci a trochu méně tlačí na vztahy, což seriálu podle mě sluší víc. Nejedná se sice o žádné supr hluboké existenciální zamyšlení, ale jde o fajn krimi s nahlédnutím do života dvou tak nějak labilních jedinců. Finále je navíc opravdu nadprůměrně podařené. 79 %. ()
Možná nejsilnější série, ale přesto tomu k dokonalosti něco schází. Potvrdil se ale naštěstí trend z trojky, že seriál přece jenom postupně nabral širší záběr a postavy konečně vykresloval komplexnějc a líp než v prvních dvou sériích - ale i po konci Mostu jde říct, že kvalit Killingu seriál aspoň podle mě nedosahuje. Drama se už sice odehrává i jinde než (téměř) jen v tý detektivkový linii, ale na druhou stranu jde pořád téměř výhradně o dvojici Sagy s Henrikem - osudy zbylejch postav jsou líčený jen podle potřeb děje. A kdybych chtěl bejt hnusnej, tak i tohle, ta nejzajímavější rovina seriálu, byla vlastně tak trochu převzatá z Killingu = problémová policajtka a její spolupráce s nejbližšim kolegou (to by mi ale samozřejmě vadilo ze všeho nejmíň - oba seriály na to jdou samozřejmě dost jinak). Líbilo se mi i to, že se tady objevilo pár zajímavejch nápadů, který mi přišly, že už konečně jsou nosný a že maj přesah (za mě narozdíl třeba od snahy Jense z první série vyvolat společenskou debatu poukazováním na podle něj nejpalčivější civilizační problémy), zas ale ne vždy byly dotažený - nápad s projektem utopicky komunitního Města, zajímavý postavy "ředitelky" města i občas trochu děsivýho a nevimcosioněmmyslet Franka, závislost "pomoženejch" Christophera a jeho matky na jejich (asi ne tak nezištnym) zachránci, ukázkový vytrestání a vyjebání s gangsterem/otcem tý holky v nemconici, problematická úloha policie jak v příběhu s do kouta zahnanym Tommym bojícím se o život, tak v situaci s do kouta zahnanym Tariqem ze všeho nejvíc děsící se deportace atd. Třeba linie se Sagou a její wtf matkou by si podle mě zasloužila víc prostoru, dobře uzavřená mi naopak přišla linka se zmizením Henrikovy rodiny - a to včetně (POZOR, TROLEJ) komplikovanýho Henrikova znovusbližování se s Astrid. Ze tří pro mě největších závazků tvůrců z předchozích sérií (vrah Gertrud z konce s02, inscenovaná vražda Saginy matky a zmizení Henrikovy rodiny ze s03) se tak se ctí vyřešila cca polovina - totiž Henryk a jakž takž Sagina matka; zato k vrahovi Gertrud se už nikdo nevracel a přesto, že samozřejmě neni třeba objasňovat vše, tak tady to na mě spíš než jako zajímavej záměr působí jako tvůrčí bezradnost a alibismus při vytváření provoplánovýho tajemna. Skvěle vybraný mi ale přišli herci - jak v celym seriiálu, tak předevšim v týhle poslední sérii (psycho pseudoaltruista Frank, kluk Christopher, vozejčkář Kevin, ale i ta ajťácká švédsko-dánská dvojka z policejní kanceláře...) - a to samozřejmě s dokonalou trojicí Saga plus Martin/Henrik v čele. Celkově je to super seriál, ale k aureole pomalu toho nejlepšího, co kdy vzniklo, to za mě má přece jenom daleko - ten smysluplně a hezky otevřenej konec mě ale v zásadě potěšil: Henrik začíná znovu budovat vztah s Astrid a Saga se byla konečně schopná postavit otázce, jestli se s M. syndromem matky náhodou nespletla - a osvobozená od týhle nejistoty uzavírá celou životní kapitolu (rodinnou a z ní vycházející i tu policejní) s tim, že se za Henrikem nejspíš vrátí... ale kdo ví, co bude. WTF moments: Nemůžu a nechci dát 5* sérii, ve který třeba k jednomu z hlavních průlomů ve vyšetřování dojde kvůli nevěře odhalený údajně díky barvě očí cca ročního dítěte (že barva může bejt v roce ještě neustálená, to radši pominu rovnou) - tvrdit s absolutní jistotou a už v první vteřině vizuálního kontaktu, že otcem ten nebo onen bejt jednoduše nemůže kvůli barvě očí jeho vs. dítěte a tečka, to je něco tak hloupýho, že u takhle vymazlenýho seriálu je to fakt na facepalm - zvlášť, když je to v seriálu umocněný roztomilou větou "Škoda, že lidi nerozuměj biologii". Škoda, no. (Reálná je v zásadě jakákoli varianta a dědičnost očí je kurva složitá a nejednoznačná - a to vim i já jako laik, nebiolog a negenetik). Jasně, když to nejdřív vypadalo jako menší scénáristická berlička, tak jsem si řkal, že je to jen zbytečný, ale dejme tomu, ale když se to tam pak propere ještě pětkrát a když to ve výsledku znamená skutečnej a pro celej policejní sbor nezpochybnitelnej průlom ve vyšetřování, tak to už je trochu moc. Další wtf bylo třeba mateřský znamínko toho inteligenta, kterej si vezme kuklu, aby ho nebylo poznat, ale nějak si neuvědomí(?), že má vlastně u nosu znamínko jako kráva, který mu čistou náhodou pokrejvá pětinu odkrytý části obličeje(??). Hloupě vyznívající zkratkou byla i situace, kdy gangster konečně sehnal protijed pro údajně otrávenou dceru, a jal se ho bez jakýkoli diskuze s doktorem (kterej byl od něj pár kroků) sám od sebe bodat dceři do břicha - bez pochybností, jak to udělat, kam to píchnout, kolik toho dát atd. atd. Zbytečně šroubovaný taky bylo prohlášení Sagy hledající Henrikovu rodinu, že se nedá nic dělat a že musí přestat, protože "Vyšetřování nikam nevede" (po tom, co jenom oslovila Anitiny mužský kolegy a tý jí po osmi(!) letech kupodivu(!) nic konkrétního neřekli) - nakonec se to bohužel potvrdilo jako účelový odložení kvůli tomu, aby na tom o pár chvil pozdějc mohla začít s o to větším patosem dělat znovu. Plus samozřejmě takový ty klasický detektivkový nešvary typu příhodnejch odhalení zrovna v době, kdy u zjištěnejch pachatelů je někdo z detektivů (Susanne Winter se Sagou, Henrik s Kevinem...) atd. () (menej) (viac)
Tak jsem se po pár letech dostala k poslední sérii Mostu. Když už mám v plánu se na ten most podívat, tak bych to měla vidět celé, že. No, nevím, jestli to ještě nepřehodnotím. Zdá se, že mezi Kodaní a Malmö se toho děje trochu moc a ne vždy jsou to věci, o něž by člověk stál. Jak mě ta třetí řada trošku nasírala příliš dotěrnou emotivností, tak ta čtvrtá, vzdor taky trošku prvoplánové emotivnosti, to seriálu vyžehlila závěrem. Přesto o hvězdu navíc nedostane, těch momentů, co se z vás snaží mačkat slzy, tam bylo přece jen trochu moc. Každopádně asi, pokud se na tu cestu na most vypravím, s sebou pro jistotu neberu svoje (byť už dospělé či skorodospělé) děti. Jistota je prostě jistota. ()
Galéria (155)
Fotka © Danmarks Radio (DR)
Reklama