Tvorcovia:
Hans RosenfeldtHrajú:
Sofia Helin, Kim Bodnia, Dag Malmberg, Rafael Pettersson, Lars Simonsen, Vickie Bak Laursen, Henrik Lundström, Daniel Adolfsson, Puk Scharbau (viac)VOD (1)
Epizódy(10)
Recenzie (62)
Po první sérii roste můj obdiv příběhové výstavby daného případu, nad podmanivostí fragmentů scénáře pak vyloženě žasnu (viz hned zkraje: troskotající loď - hora mrtvé a neřízené oceli, která se blíží k Mostu, v podpalubí 7 spoutaných lidí na pokraji agónie, nicméně ke stopovému kontaktu s vyšetřovateli ještě stihne dojít..). Pro "námořnost" této série též vystupuje skvělá práce mistra zvuku. Jinak škoda slabého dirigentského výkonu při nahrávání hudby v této sérii, který je dobře patrný v dané interpretaci jinak jednotného (a jednoduše parádního) soundtracku. Jo a ještě jeden vrtoch aktuára Roubínka: bytost Mete s bonusem svého dabingu ...Ježiši Kriste! CO JE TOHLE ZA ČLOVĚKA? ()
Téma ekoterorismu je v severských zemích mnohem citlivější než u nás. Seveřani mají k přírodě blíž, takže ty následky globalizace, změny klimatu a drancování naší planety mají v přímém přenosu. Díky tématu z oblasti útoků pomocí virů, předběhl Most dobu a je takovým prequelem dnešní coronopaniky. První polovina druhé řady mě i proto moc nebavila. Rádobyvznešenými ideály vedené teroristické činy mi připadají stupidní a filmy o nich, jsou pro mnoho pomatenců návodné. Nicméně poslední epizoda byla natolik intenzivní, že plně ospravedlňuje tu rozvláčnost epizod předchozích. Druhá řada je i přes ten ekosmrádek především příběhem o ztrátách. O osobních obětech, o tom, že někdy dostanete do srdce tolik ran, že vám z něj zůstane jen torzo a rozčarované zjištění, že s tou bolestí vám nikdo nepomůže. Napsat, že poslední díl zůstal otevřený pro třetí řadu, je až úsměvně nedostatečné. Posledních pět minut nadělilo všem fanouškům Sagy a Martina nepodmíněný dvouletý trest v podobě čekání na to, jak to bude dál. Naštěstí jsem s Mostem začal až teď, takže se chystám na další víkendový maraton. ()
I do druhé série jsem šel bez jakýchkoli obav z možného zklamání; přestože jsem si už nepamatoval samotný příběh, stejně, jako tomu bylo v případě první řady, mi zůstal v paměti dojem, kterým na mě tato záležitost zapůsobila. Ne vždy úplně spolehlivá výplň mé lebeční dutiny mě v tomto ohledu nezklamala; i při repríze na mě druhá série udělala skvělý dojem díky výborně napsanému (ač na provedení v reálu extrémně náročnému) příběhu, fantastickou atmosférou, napětím a obsazením obou hlavních rolí. Takhle se točí kriminální seriál. / Poučení: Nedůvěřuj a prověřuj. ()
-5* po zkouknutí třetí a zatím poslední série můžu bez pochyb ohodnotit 5 hvězdičkami tento severský kriminální seriál. Výběr hlavních i vedlejších postav je výborný a jejich charaktery jsou důkladně vystiženy. Napětí se dá krájet a nedočkavě jsem se vždy těšil na další díl. K tomu všemu děj osvěžuje správná dávka "humoru", který vyplývá především z chování asociální Sagy. První série byla nečekané překvapení a další pokračování na ni navazuje velmi slušně. I když jsem měl párkrát námitky k logice chování postav v ději, tak si všechny série zaslouží plný počet hvězd. Doufám, že se ve 4. sérii už konečně objeví Martin ;-) ... a neobjevil, ale i tak to bylo napínavé do posledního konce. Pokud 4. sérii můžu brát podle všech indicií za konečnou, tak můžu ji označit za hezkou tečku za parádní kriminální sérií. Jediné co snad ji můžu vytknout je snad trošku přehnaná míra náhod, ale to jí rád odpustím a dávám za 5*[ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Za mě slabý 4* a jentaktak dotažení na úroveň srovnatelnou se sérií první - nakonec ale zůstávám u nich, i když po průběhu série bez posledního dílu bych nejradši dal 3*. Druhá série obecně už pro mě byla jen detektivkou bez nějaký velký nadstavby - jiskření mezi Sagou a Martinem bylo sice pořád fajn, ale už to ztratilo to kouzlo něčeho novýho, motivaci pachatele nebo pachatelů jsem nechápal a byla mi tak trochu jedno, a nefungovala na mě ani ta údajná(!) linka s ekoterorismem (zvířecí farmy, dovozy potravin atd. jsou jako nápad lomeno společenskej problém sice dobrý, ale nijak se to nerozvíjelo a tak mi nakonec přišlo, že účinnější polemiku /i divákovou/ vzbudil svejma akcema Jens v první sérii) - tohle teda jako přidanou hodnotu moc brát nemůžu. Dost s tihle všim (a nakonec i se mnou samotnym) ale zamával poslední díl - jenže jen na něm série postavená bejt nemůže. (POZOR, TROLEJ) Celý dvě série teda nakonec beru jako takovej dvoukapitolovej opus o konci a rozkladu Martina - ten jeho příběh, korunovanej poslednim dílem, je opravdu silnej. WTF moments: Baví mě třeba, že i když se to odehrává mezi Švédskem a Dánskem, tak i tak si Martin se Sagou jen tak mezi řečí jezděj autem řikat tři věty, který by šly řešit i třeba přes mobil (ale jasně, kdo by se chtěl dívat na seriál, ve kterym by pořád byl jen záběr na to, jak někdo s někym telefonuje). Překvapily mě taky některý scénáristický zkratky - asociální, führerovsky přesná a systémově spravedlivá Saga vždycky musí mít jistotu, než něco řekne, a něčim jako předsudkama se fakt ovlivňovat nenechá, ale najednou jí nevadilo s jistotou tvrdit, že člověk, kterýmu volal malej Linus, automaticky musí bejt, bez jakýkoli zmíněný pochybnosti nebo ověřování, hledanej Niklas (obdobně pak u Münchhausenova syndromu si je nějak podezřele rychle jistá tim, že prášky v šatníku Nikolaje musej nutně znamenat, že ho s jistotou trávila právě chůva) - znovu, je jasný, že nikoho by nebavilo sledovat vyvracení všech ostatních eventualit, stejně jako se nepotřebujeme koukat, jak elitní detektivové vyplňujou třeba wordovský žádosti a excelovský tabulky, ale je to prostě (zrovna u Sagy a její pečlivosti a přesnosti) trochu nepoměr - mimochodem, tenhle administrativní vopich na policejní úrovni je moc hezky ukázanej třeba v Případech 1. oddělení. Zarazily mě ale taky bezstarostný návštěvy Jense ve vězení vč. vnášenejch věcí (cokoliv - papíry, jídlo, pití...), a to dokonce s návštěvama přímo na cele (wtf?), nebo nezaheslovaný počítače, soubory a videa hlavního úchyla šmírujícího svou nahou ségru. Jak z ňáký béčkový absurdní komedie byla i scéna, kde Viktoria krvavym kašlem ohodila do ksichtu Pernille - stejně jako mně nepochopitelný Pernillino chování, když Vikotrii našla (klidně jí tam mohla zabouchnut, počkat venku a zavolat posily, atd. - zvlášť, pokud za dveřma už mělo bejt tak jednoznačně bezpečno /jinak by tam přece Martin se Sagou tak sebejistě a dlouho nestáli/). Zbytek záchodový scény byl ale obrovsky silnej ("Bojim se..."), to ať nežeru. Školácky přetajemněle na mě působila i scéna se zastřelenim Getrud (obličej ve stínu, jako fakt?), a taky by nemuseli tvůrci z diváků dělat blbečky zbytečně doslovnym dovysvětlovánim už dlouho jasnýho Martinova otrávení Jense. () (menej) (viac)