Nebezpečné známosti

Precizně vedené intrikářské drama, se zajímavou kostrou příběhu, dobovými prvky i vyjmečnými hereckými esy. Osmdesátky byly v emocích trochu neobratné a nejinak je to cítit tady a to nemluvím o skvěle inscenované dobové naškrobenosti a tradičnímu aristokratickém manýrismu - to je vše v pořádku. Sem tam hluchá pasáž, především v první polovině. Druhá je rychlá a dobře vyšponovaná. Konečně jsem pochopil, proč se nikdy dlouhodobě neuchytil moderní remake, na který si mladá generace určitě vzpomíná. Byl totiž cool v kině, pár dnů poté a potom nic. Z tohohle tvůrčí um srší a umělecké hodnota přetrvává. (13.11.2016)

Videl som tento film dvadsať rokov po jeho nakrútení, považujem ho za porovnateľný s Formanovým Valmontom (Formanovi nevyšiel chladný a vypočítavý Valmont a Frearsovi zvodná a intrigujúca markíza). Túto adaptáciu románu v listoch som vnímal ako kostýmovú, pomaly plynúcu, napudrovanú a oparochňovanú. To pri sledovaní Jeanne Moreau a Gérarda Philippa vo filme z roku 1959 som sa cítil omnoho príjemnejšie, aj keď sa táto verzia predlohy príliš nedržala. A poteší ma, keď sa mi podarí vidieť aj televíznu verziu s Kukurom a Vášáryovou. (07.09.2009)

Podlosť, zrada, vášeň, pýcha, slizkosť, nenávisť, pomsta, láska. To sú hlavné oporné body tohoto predchodcu 'Cruel Intensions' zasadeného do historickej doby. Novú verziu prevyšuje hlavne zvodca John Malkovich, ktorý si túto rolu priam vychutnával. Krásne sú kostýmy a aj dialógy s historickou nadsázkou, no tie sú niekedy na počudovanie rozvláčne a nudné. 70%. (13.08.2006)

Pro mě jsou Nebezpečné známosti až za Formanovým Valmontem. Tváří se sice cyničtěji a hlouběji, ale nemyslím si, že je to pravda. Forman zvolil uvolněnější tón, takže na pohled působí měkčeji, ve skutečnosti ale právě ta uvolněnost vypráví o zkaženosti doby víc než nekonečná nepříjemná křeč, kdy nevěřím, že by ti lidé takto chtěli žít - mnohem víc jsem chápal zahálku a požitkářství Formanových postav. Frears navíc dlouze zabředá v jednotlivostech, a pak se musí násilně nutit do několika velmi nefunkčních dějových zkratek. (13.12.2012)

Tato adaptace vychází ze srovnání zdaleka jako nejlepší, zcela smysluplná, soudržná a originálně vypointovaná, ač snímek z roku 1959 je také výborný. Jediná však dokázala podchytit, že opravdovou lásku v sobě chová a v někom dostatečně pevném a vnímavém ji vytrvale a zkušeně hledá právě a jedině postava markýzy de Merteuil. A že Valmont, ač mu pravá láska spadne do klína, ji nedokáže ocenit a slepě a zbaběle či ješitně, což je totéž, ji odvrhne, což je pravý důvod, proč jím markýza pohrdne a proč osud všech dotčených končí tragicky. Vadimův film z r. 1959 tohle nerozpoznal, a tak je markýza de Merteuil, tam v roli Valmontovy manželky, vypodobněna jako zlá a zákeřná (poněkud nesmyslně a rozporuplně). Škoda, jinak by to byla chytrá adaptace, neotřelejší přenesením do jiné doby, v níž brilantně funguje, a poskytovala by příjemně důstojné srovnání s tímto počinem. Takto zůstává Frearsův počin nedostižný svým vhledem do podstaty a smyslu díla a psychologie silných postav, a konečně i kvalitou filmového převedení. Jedině Forman to s načančaným, lacině zjednodšeným, smysl díla opomíjejícím, až téměř stupidním a kýčovitým Valmontem prohrál na celé čáře - více píši na téma Valmont vs. Nebezpečné známosti v komentáři přímo u filmu Valmont. *~ (10.09.2017)