Studentský film režiséra Petra Václava je poeticky laděným portrétem Žižkova v roce 1989. Film zachycuje záběry dnes již zmizelých reálií, které podbarvuje hudba Sergeje Prokofjeva. V druhé polovině si student FAMU klade otázku, jestli měla asanace Žižkova v průběhu 80. let smysl a komu prospěla. Vedle obyvatel Žižkova promluví i architekt Milan Janů a hlavní projektantka přestavby Žižkova Marie Hubíková. Drobná sonda z jedné opomíjené pražské čtvrti na konci 80. let je zajímavou předrevoluční zprávou a ve světle dnešních snah o zbourání žižkovského nákladového nádraží je také zajímavou paralelou mezi nedávnou minulostí a dneškem.
(oficiálny text distribútora)
Studentský film režiséra Petra Václava je poeticky laděným portrétem Žižkova v roce 1989. Film zachycuje záběry dnes již zmizelých reálií, které podbarvuje hudba Sergeje Prokofjeva. V druhé polovině si student FAMU klade otázku, jestli měla asanace Žižkova v průběhu 80. let smysl a komu prospěla. Vedle obyvatel Žižkova promluví i architekt Milan Janů a hlavní projektantka přestavby Žižkova Marie Hubíková. Drobná sonda z jedné opomíjené pražské čtvrti na konci 80. let je zajímavou předrevoluční zprávou a ve světle dnešních snah o zbourání žižkovského nákladového nádraží je také zajímavou paralelou mezi nedávnou minulostí a dneškem.
(oficiálny text distribútora)
(viac)
Kritické zamyšlení nad asanací pražské čtvrti Žižkov v 80. letech. Film je založen na konfrontaci dvou prostředí. Starých zanedbaných činžovních domů, které jsou z rozhodnutí úřadů odsouzeny ke zbourání, a nového panelákového sídliště, kam jsou obyvatelé činžáků vystěhováváni. Režisér ve svém pohledu jednoznačně upřednostňuje zachování starých domů. Slyšíme názory několika žižkovských obyvatel a dvou odborníků - Ing.arch. Milana Janů a Ing. arch. Marie Hubíkové, hlavní projektantky přestavby Žižkova, která nakonec na svou funkci rezignovala. Výtvarně poutavé záběry jsou doprovázeny hudbou Sergeje Prokofjeva. Snímek byl natočen v říjnu 1989 a na svou dobu je nesmlouvavě kritický - patrně však byl sestříhán už v polistopadové době, čemuž by napovídal závěrečný titulek, který datuje vznik snímku přesně do října, místo obvyklého uvedení pouhého roku vzniku.
(juvelinokivi)
