Réžia:
Fridrik Thór FridrikssonScenár:
Jim StarkKamera:
Ari KristinssonHudba:
Hilmar Örn HilmarssonHrajú:
Masatoši Nagase, Lili Taylor, Fisher Stevens, Gísli Halldórsson, Seidžun Suzuki, Örvar Jens Arnarson, Ari Matthíasson, Katrín Ólafsdóttir, Flossi Ólafsson (viac)Obsahy(1)
Japonský úředník Hirata se připravuje k odjezdu na dovolenou. Jednoho dne je mu však jeho dědečkem připomenuta povinnost, kterou dosud nesplnil. Hiratovi rodiče před sedmi lety tragicky zahynuli na Islandu a on nyní musí vykonat tradiční obřad za jejich duše. Vydává se tedy na dlouhou cestu do krásné a pro něj exotické ledové krajiny. Na své cestě po Islandu poznává mnoho zajímavých lidí a osudů. (Matts)
(viac)Videá (1)
Recenzie (39)
Pokud věříte na skřítky a vřeštivé hlasy islandských neviditelných sirén, je tento film pro vás právě jako stvořený... Když si k němu přidáte zimou přes závěje klopýtajícího Japonce, jenž sem přijede vykonat pohřební rituál za své tragicky zemřelé rodiče, je o zábavu postaráno. U filmu mě kolikrát napadlo, jak jsou si ostrovní národy v lecčems podobné... Aspoň v té určité kulturní homogennosti, jež často vychází z jejich přírodní i přirozené izolace... Škoda, že tento film u nás ještě nikdo nevydal na DVD. Nebo že by už ano? Je to tak dva roky zpátky, co jsem ho sháněla... S odstupem pár let potvrzeno, ne nikdo tento film u nás zatím nevydal, takže jsem si ho nakonec nechala dovézt přímo z Islandu jednou dobrou duší... Budiž jí jsou trollové příjemně nakloněni za tento skvělý počin:-) ()
Klasická pohlednice zobrazující svéráz jednoho národa očima příslušníka jiného, úplně odlišného. Tentokrát jde o Island, na který nedobrovolně přilétá mladý Japonec vykonat pohřební rituál na místě, kde zemřeli jeho rodiče. Občasné absurdity islandské mentality a kultury pobavily, ale jinak jde o chatrný soubor příliš mnoha příliš kratičkých a nicneříkajích situací. ()
Vlastně to byla obyčejná road movie s klasickým příběhem o cestě na jedno zvolené místo neznámou krajinou a různých setkání během této cesty. Ale díky prostředí zasněženého Islandu v zimě, navštíveného z pohledu cestujícího cizine, dýchala na mě Zimnice zároveň jistým neobyčejným kouzlem. Krásné naplnění jednoho cíle vycházejícího ze silného pouta... Fridriksson stejně jako v Dětech přírody tohle putování prodchnul podmanivou atmosférou s chvílemi až mysteriózním nádechem. Navíc mě potěšilo, že hodně atypické koprodukční spojení Islandu, Japonska a USA se tu plně odráží i na příběhu, protože Japonec zde cestuje po Islandu, setkává se mj. i s Američany a také se tu autenticky mluví více jazyky... a oceňuji to o to víc, jelikož mám občas pocit, že dnes už se filmové koprodukce podnikají často ryze z finančních důvodů, aniž by v nich příběh, prostředí nebo obsazení podobně mezinárodním charakterem oplývaly. [75%] ()
Fridriksson tento svůj film ozvláštnil tím, že z hlavního hrdiny udělal Japonce, který přiletěl na Island, aby navšívil místo, kde zemřeli jeho rodiče, a potkává tam plejádu pitoreskních postaviček. Ale i s Japoncem v hlavní roli je film typicky fridrikssonovský, odrážející islandskou mentalitu a život v tomto nehostinném izolovaném kraji. Užijete si i spousty záběrů nádherné islandské krajiny a tklivého hudebního doprovodu. ()
Fridrik Thor Frikriksson tymto natocil svoj suverenne najlepsi fiilm - o japonskom uradnikovi, ktory navstvivil Island, a riesi tu svojich rodicov. Obycajne dialogy prevladaju, to dodrzuje aj tento film, k tomu nadherna, drsna, a dost surova islandska priroda, rezisersky vycibrene. Nie je tu ani jeden strhujucejsi okamih, skor nieco pre artove hnedopichy : 100 % ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (1)
- Natáčelo se na Islandu a v Japonsku. (Cheeker)
Reklama