Zimnica

Máte i vy utkvělou představu, že z Islandu pocházejí téměř samé zvláštní, prapodivné a leckdy až tajemné a mystické věci? Vzpomeňme například jen islandskou divu Björk (TANEC V TEMNOTÁCH) či neméně nestandardní band Sigur Rós. Pokud tedy i vy trpíte touto utkvělou představou, pak tato road-movie vás v tomto pocitu ještě více utvrdí. Hlavní postava příběhu - Acuši Hirata - se chystá na svou krátkou dovolenku. Sám by si tento čas přál strávit někde v teple, ale okolnosti jej nakonec dovedou na studený a mrazivý Island. A právě zde se odehrává série bizarních, neobvyklých, vtipných a groteskních situací, které se pro Acušiho samotného - a zprostředkovaně i pro filmového diváka - stávají cennou životní zkušeností. Fridrik Thor Fridriksson natočil skvělou road-movie. Navíc o to poutavější, že se odehrává na krásném a v mnohém tajemném Islandu. (11.09.2003)

Fridriksson tento svůj film ozvláštnil tím, že z hlavního hrdiny udělal Japonce, který přiletěl na Island, aby navšívil místo, kde zemřeli jeho rodiče, a potkává tam plejádu pitoreskních postaviček. Ale i s Japoncem v hlavní roli je film typicky fridrikssonovský, odrážející islandskou mentalitu a život v tomto nehostinném izolovaném kraji. Užijete si i spousty záběrů nádherné islandské krajiny a tklivého hudebního doprovodu. (10.06.2005)

Japonský úradník, makajúci vo firme obchodujúcej s rybami sa nevie dočkať dovolenky na Havaji. Študujúc materiály cestoviek sa už už vidí ako si to v lone prírody rozdá na trávnatých plochách s golfovou palicou, uniknúc tak aspoň na chvíľu vlezlej tokijskej zime, stresu z práce a hlukovému smradu. Miesto toho ho však úcta k tradíciám a vnútorná potreba spraviť niečo pre rodičov privedú na Island uprostred zimy. Relax na Havaji vystrieda povinnosť dostať sa do odľahlého kúta studeného ostrova, plného bublajúcich gejzírov, mystických skalísk a duchov. Zábery nehostinnej, no uhrančivo krásnej prírody, plnej uletených, či poletujúcich Islanďanov, bizarný humor, dobré herecké výkony a skvelá hudba sú hlavnými devízami tohto oči, uši i dušehladiaceho filmu. (03.06.2005)

Nic. Nic tu nefunguje tak, jak by mělo, atmosféra dost často chybí a ani božská Islandská krajina není samospásná, postavy nejsou ani divné (dost velké mínus), ani zábavné, jenom a pouze pitomé a otravné, dost často i nevkusné (Američané, country Islanďané), pár dobrých věcí se sice zjeví, ale nestačí to, bohužel to nestačí ani na průměr, jelikož závěrečná třetina mě z nějakého neznámého důvodu bytostně nejen míjela, ale štvala. Od spojení Japonska a Islandu se dalo čekat mnohem, mnohem víc. (08.12.2013)

Klasická pohlednice zobrazující svéráz jednoho národa očima příslušníka jiného, úplně odlišného. Tentokrát jde o Island, na který nedobrovolně přilétá mladý Japonec vykonat pohřební rituál na místě, kde zemřeli jeho rodiče. Občasné absurdity islandské mentality a kultury pobavily, ale jinak jde o chatrný soubor příliš mnoha příliš kratičkých a nicneříkajích situací. (13.04.2012)