Hypnotizér

Ačkoliv je kniha vcelku originální, většinou u ní chcípáte nudou a navíc nám Keplerovi experimentují s literární formou a je to napsáno v téměř nesnesitelné třetí osobě přítomného času! Saša a jeho stará si tedy pouze s touhle paknihou zasurfovali na IN vlně slušných švédských pissálků Larssona a Nesbø. Vizualizace je každopádně daleko snesitelnější, ale i tak jsem většinu času doufal, že někdo luskne prsty, napočítá do pěti a probudí mě z té otravné, nervydrásající omáčky kolem poměrně slušné zápletky. Takže máte li rádi dvouhodinové uspávaní kober, které na závěr nezalomí a kousnou svého krotitele do prdele, hezky si to užijete. (24.02.2013)

Naštěstí jsem tento film viděla v TV a ne v kině. To by byla ztráta času i peněz. Četla jsem totiž dříve knihu, která měla opravdu napětí a zajímavý děj. I když ten akční závěr byl těžko uvěřitelný i v té knize. Tam se hodně rozebírala Erikova minulost a jeho práce s pacienty. Ve filmu se příliš mnoho času věnovalo krizi Erikova manželství a celý film byl takový utahaný. Herec, který hrál Joonu, byl velmi nevýrazný. To Erikova postava film alespoň trochu zachraňovala. Syrová atmosféra sice působila, ale taky uspávala. Že by hypnóza? (23.01.2016)

Rozsypané manželství, bejvalého hypnotistu Erika v noci volá zřejmě nějaká ženská, ve sluchátku ale chlap...policajt. Erik neváhá a jde do prdele a manželka je z toho na prášky, zdali pak se zase někde nekurví. Před dvěma lety si s tím prožili svoje a ona mu doteď nevěří. Mimochodem Erik taky má moc rád prášky. No a v tu chvíli, kdy následně v nemocnici uvidí kluka v bezvědomí se rozjede vcelku příjemná detektivka, kterou, pravda, Seveřani umí daleko lépe. I když, ne nadarmo se říká, že není všechno zlato, co se třpytí. Každopádně uznávám, zase tak zlé to nebylo. Čekal jsem to daleko horší. (09.08.2014)

Hallström nikdy nebyl nositelem dějové divokosti a nestatické formy, ale čeho je moc, toho je na skandinávské detektivce příliš. Navíc když brzy přijde bezdůvodně dlouhý záběr na jistou osobu a vytrvale se servírují indicie k potvrzení domněnky, je to na facku. Medděd měl v rámci hypnózy své ženy spíše řešit, proč je taková megera.. (04.09.2023)

U mnohých slabších snímkov miestni komentátori ironicky konštatujú, že najlepšie na celom filme boli záverečné titulky. Tak ale v tomto prípade si nemôžem pomôcť, na tomto filme fakt boli najlepšie záverečné titulky, ktoré zdvihli u mňa hodnotenie aspoň o jednu hviezdu. Prelet nad zasneženým Štokholmom s pôsobivým hudobným sprievodom ma rozsekal dokonca s väčšou silou než "vzdušné" dokumenty od Yanna Arthusa-Bertranda. (26.09.2020)