Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Toto neveľké dielko stojí na začiatku rozsiahlej filmovej a televíznej tvorby Martina Ťapáka. Režisér si pre svoj debut vybral poviedku predstaviteľa poľskej moderny K. P. Tretmajera. Prozaik sa inšpiroval životom goralského obyvateľstva na Orave, životom spätým s krásnou, no drsnou prírodou, bohatým na emotívne prejavy ľudovej kultúry. Na tomto pozadí sa odvíja príbeh nenaplnenej lásky mladého muzikanta k uhrančivo krásnej dievčine. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (28)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Martin Ťapák predlohu prispôsobil svojmu autorskému štýlu, čo väčšinou znamenalo podriadenie príbehu folklóru. Čiže opäť sme svedkami dlhších scén ľudových tancov a doprovodnej hudby. Nechýba pochopiteľne ani príroda. Osobne mám dojem, že čiernobiela kamera dielku pomohla, nepôsobí totiž tak televízne. Zaujme aj zopár šikovných strihových montáží, avšak o experiment určite nejde. Jednoduchý milostný trojuholník je tak akurát na tú niečo vyše hodinku. Submisívnejší muži ale môžu byť po konci sklamaní, hlavne netreba vešať hlavu. Je iná doba a ide stále len o film, i keď... ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Chceš radšej takého, čo ťa bude biť?...Hej, ale je aspoň chlap..." V tomto filme kraľuje slovenský folklór. Príbeh o nenaplnenej láske je veľmi jednoduchý a nebyť prevažne tanečných a speváckych scén, tak by sa dal vyrozprávať za 30 minút. Zaujme hlavne mladý Ivan Mistrík (škoda ho, do frasa) i Jozef Majerčík, ktorý toho odtancuje dosť a ide mu to skoro ako mne... A aj sekerou sa vie dobre oháňať...Majerčík je iste viac tanečníkom ako hercom a tu sa ukázal v plnej paráde. Celkovo typický slovenský zástupca- film plný tanca, spevu, slovensko-goralských krojov a záberov na krásne hory a lesy. Ak by príbeh dostal o niečo viac priestoru, dal by som plný počet, pretože atmosféra tam fakt je. 80%. ()

Reklama

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Skutečně až dojemně atmosférický pohled na horalský folklór, tradice i módu a pro českého diváka určitě i velmi dobrý trénink slovenského dialektu. Precizně detailní kostýmy i celé zpracování jsou cítit v každém záběru. Přirozená poetika a návratová, romantická idylka zručného hudebníka a čarokrásné, ďábelsky fortelné mlynářky, má v sobě i lehce pohádkový nádech, jenž se krásně vyvíjí a mění v silný milostný příběh. Bezchybnou atmosféru drží i dokonalí herci a zároveň tanečníci, dají-li se tak nazvat. Jako vždy vynikající Mistrík zde ke svému umu hereckému připojuje i um hudební. Nevím tedy, jestli byl ve skutečnosti zručným hráčem na housle, ale jeho herecké hraní bylo perfektní. Martin Ťapák tímto svým debutem nastavuje sám sobě laťku tak vysoko, že mne samotného zajímá, jestli se k její výši v dalších počinech alespoň přiblížil. Po tomto filmu se o tom velmi rád přesvědčím. ()

Sandiego 

všetky recenzie používateľa

Zajisté jeden z vrcholů televizní tvorby a doslova průkopnické dílo co se týče možností televizního filmu, jenž tkví více na střihu, evokaci a intimním detailu než na rozvíjení příběhu směrem do šířky. Zde je skutečně dějová linka velmi jednoduchá až extrahovaná - klasický příběh nešťastné lásky. Ale jak je tato láska vyjádřena, to těžko hledá obdobu. Její podstata je totiž vyjádřena výhradně tancem, hudbou, písněmi a zástupnými symboly. Už jen ústřední motiv houslí, pozice houslisty ve vesnickém společenství, jenž hraje a napomáhá tanečnímu reji, jenž není ničím jiným než milostným naháněním, vábením, demonstrací dominance mužského rodu a tím i vlastně jakousi erotickou předehrou. Celý milostný zmatek, obrana a podléhání ohromujícím způsobem vyjadřuje propracovaná a dechberoucí choreografie střetávající se s pohledy a hrou ústřední postavy. Jaškův osud je vlastně v tomto velmi tragický, může pouze bezbraně pozorovat, nahánět svým uměním svou milou do náruče jiného - jeho citlivá duše a izolace od zbytku mužského osazenstva (tvořeného vesměs neotesanými vojáky) mu sice zajistila ve vsi věhlas, ale náhle mu je překážkou. Když vynikne opět v plné síle, je již příliš pozdě a zbývají jen slzy na mnoha stranách. Právě mistrné propojení hudby, taneční složky a dynamické kamery neobávající se velkých detailů tváří vytváří velmi emotivní celek, který působí velmi přirozeně a nevtíravě. Vlastně film díky své jednoduchosti a bezprostřednímu působení skrze zcela autentický folklor je skutečně čistým a zcela vyváženým dílem, jež skutečně není mnoho (vzpomenul bych například ve výsledném pocitu podobnou Romanci pro křídlovku, jež však pracuje s jinými a ještě nenápadnějšími prostředky). Balada o Vojtovej Maríně je zkrátka klenot a neuvěřitelný debut předního slovenského tvůrce, jenž jako jeden z mála dokázal přenést slovenské lidové tradice na plátno aniž by zaváněli umělostí a skanzenovým efektem. ()

topi 

všetky recenzie používateľa

Kdo má rád poetiku slovenského venkova, včetně folklorní hudby, nemůže být zklamán. Právě ta vynikající hudba Tibora Andrašovana hraje v tomto hodnotném snímku velkou roli. Příběh je jednoduchý, ovšem velmi umně natočený ve vynikající režii mého oblíbence Martina Ťapáka, kterého byl tento televizní film prvním dílem v jeho filmografii. Neuvěřitelné! Takhle citlivě propojený příběh s vynikající kamerou, ukázkou lidových tanců a perfektními herci, včetně mladičkého Ivana Mistríka, dokáže zaujmout a okamžitě vtáhnout do děje. Krásný start do budoucí filmové dráhy mistra Ťapáka! Ještě ted´ mi v hlavě zní Jaškovy housličky... ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (2)

  • Dřevorubecké scény ze závěru filmu se natáčely v západotatranské Roháčské dolině. Když Jašek (Ivan Mistrík) přichází mezi dřevorubce, lze za nimi na horizontu vlevo uvidět vrchol Volovce s výškou 2 063 m n. m.  a vpravo od něj rozeklaný štít Ostrého Roháče o výšce 2 088 m n, m. Když pak Jašek s Mackem osekávají větve, můžeme za Jaškem v několika záběrech spatřit typickou siletu Troch kop o výšce 2 136 m n. m. zakončenou vpravo Hrubou kopou s výškou 2 166 m n. m. (džanik)
  • Tanečné sólo Jozefa Majerčíka je prestrihané niekoľkými krátkymi zábermi na malého asi 4-5 ročného chlapca, ktorý tiež s chuťou tancuje. Ten chlapec bol vtedy ešte malý Marek Ťapák, ktorého otec, režisér Martin Ťapák, prvý krát vzal na natáčanie. (gogo76)

Reklama

Reklama