Link

Profesor antropológie so študentkou zoologie v odľahlom vidieckom sídle robia experimenty na opiciach, hľadajú chýbajúci článok v evolúcii ľudstva. Nie, neiskrí to medzi nimi, o Jane má väčší záujem opičiak Link, ktorý ju sleduje pri kúpaní. Výkon mladučkej Elisabeth Shue v úlohe šikovnej študentky a jej súhra so zvieratami dopadla na výbornú. Tie opice majú skrátka herecký talent, najmä Link to hrá ako A. Hopkins. V tomto mrazivom trileri skríženom s atmosferickým animal hororom nie je núdza o napätie, ani o vtipné okamihy. Film je natočený za menej peňazí, ale dôstojne. Soundtrack zvýrazňuje príbeh a myšlienku. Zvieratá môžu byť akokoľvek skrotené, pre človeka stále predstavujú určitú hrozbu. (13.08.2012)

Určite pozoruhodný kúsok, ktorý je z polovice animal hororom z polovice mrazivým thrillerom so stupňujúcim sa napätím a postupne hustnúcou atmosférou, to všetko za tradične pôsobivého hudobného doprovodu Jerryho Goldsmitha. Orangutan Link je vážne úžasný a je radosť sledovať jeho takmer ľudskú mimiku, výrazy a gestikuláciu. (18.01.2012)

Já jsem si celou dobu při pohledu na Linka říkal, že to prostě není možný, že takhle šimpanz nevypadá. A on to skutečně šimpanz nebyl, byl to orangutan. Což ale nijak nesnižuje jeho herecký výkon, který je prostě úchvatný. Film na něm stojí a díky němu je prostě nádhera ho sledovat, i když konec je takový zbytečně symbolický a rychlý. Dobrý teror. (20.07.2017)

Profesor Steven Phillip spolu s asistentkou z rady študentov, Jane, vykonáva na odľahlom vidieku pokusy na opiciach. Jedným z hlavných "objektov" na sledovanie je šimpanz menom Link. Jeho spočiatku priateľské, priam humorné správanie časom vykazuje nevýdanú agresiu. Situácia sa ešte viac vyhrotí po nečakananom profesorovom odchode. V blízskosti Linka už nikto viac nie je v bezpečí. Tobôž mladá asistentka. Miestami nebavilo, miestami bavilo. O mimoriadny filmový zážitok sa síce nejedná, no musím uznať že "Link" nie je zlým thrillerom (rozhodne nie hororom, lebo ako som sa už milión krát vyjadril, z môjho pohľadu samotná myšlienka nestačí). Nič podobné ako mimoriadné gore neočakávajte. Sekvencie zla sa síce v záverečnej polhodinke objavujú pomerne často, no vsetko prebieha v norme, bez krviprelievania. "Pointa"? Dnes už sa nedá veriť ani žiadne opici (ani tej po chlastačke, ani tej čo máte po svojom boku :D). Vďaka originálnemu príbehu a záveru - 60%. (29.09.2014)

Bizarní kousek od „australského Hitchcocka“ Richarda Franklina, u kterého nevíte, jestli se máte bát, nebo se smát. Postupná proměna roztomilého a hravého šimpanze ve vraždícího psychopata je vskutku podivná. Jeho pyromanské choutky začínají naprosto nevinně (kouřením doutníků a ohříváním telefonů v mikrovlnce) a vrcholí požárem celého domu. Primátovy zprvu nevinně vyhlížející pohledy sice pak v kontextu s nadcházejícím děním začnou působit docela mrazivě (např. když šmíruje sprchující se Elizabeth Shue), ale jindy se nezbavíte dojmu, že je to pořád tentýž roztomilý a hravý šimpanz, legračně pobíhající po domě (pardon, ve skutečnosti je to vlastně orangutan přebarvený načerno). Goldsmithova zvláštně zvolená hudba, jak z nějaké cirkusové atrakce, z toho pak místy dělá spíše hororovou grotesku. Finále je každopádně po vizuální stránce zmáknuté na jedničku. Na Franklinovy Roadgames to ale nemá. (14.05.2018)