Odpojiť

Zmrd pokroku! Zlaté analogové časy, kdy se porno o mužích s fešáckými knírky a ženách s mohutnými bobry šířilo výhradně na lepkavých ohraných videokazetách a lidovou slovesností, kdy šlo šikanovat divné či otylé spolužáky pouze tak, že jste jim strkali o přestávce hlavu do hajzlu a v extrémních případech jim stáhli kalhoty před několika hihňajícími se dvanáctkami, kdy váš ručně vedený účet v Československé státní spořitelně vykazoval zůstatek, který při vyslovení fráze "celoživotní úspory" způsoboval salvy dusivého smíchu, a kvůli němuž by se nikdo ani neobtěžoval s fešáckou punčochou přes xicht majznout po hlavě vousatou stokilovou úřednici za přepážkou, a kdy osamělí lidé byli nuceni zvednout prdel z gauče a jít se ze svých mindráku vyžvanit nějakému jinému psychotikovi tváří v tvář. Pak ale pánové Štefan Práce a Vilém Brány začali prokopávat a těžit. Jeden už je v pekle, kde mu doufám každý den zasouvají do prdele obří RJ konektor s těmi nejostřejšími hranami, a na druhého už čeká Okno, z něhož jej budou denně z třiceti metrů vyhazovat do hromady zpomaleného hardvéru. Soukromí v prdeli, morálka v prdeli, zdravý pohyb v prdeli, úchylové, zloději a podvodníci mají žně, všichni jsme těmi Internety dokonale spojeni v jednu velkou "rodinu" virtuálních entit a nová, rodící se degenerace už ani neví, co je to poctivá, verbální komunikace, protože jen pissá na Tvítry a statusí na Assbookách gramatické, stylistické a vesměs i naprosto hloupé zvratky. Dospíváme k bodu, kdy se nějakého fakana, kterého výjimečně potkáte na ulici, protože si kvůli spadlému eshopu musel skáknout k Vietnamcům pro novou baterku do nějakého toho nahryznutého I-Jabka, zeptáte kolik je hodin, a dočkáte se následující odpovědi: "OMG LOL LMSAO IMHO ti kape na cip dedo FYI mrkni si na founa ichtyle a nezdrzuj musim BRB u skrynu ASAP mam rozsmazene GTA VIII." (14.09.2013)

Tři zajímavě a silně podané příběhy související více či méně se zneužíváním moderních vymožeností 21. století. Film má určitě svou hloubku a výpovědní hodnotu. Je i dobře natočený a podaný divákovi. V určitých chvílích, hlavně tedy ke konci, je to možná trochu přepálený, ale v celkovým pohledu film rozhodně stojí za to. Navíc všechny příběhy jsou si dle mého názoru rovnocenné, žádný není vyloženě slabý. 80% (05.02.2014)

|| Scenár: Andrew Stern | Hudba: Max Richter | Distribúcia: LD Entertainment | | Tržby: 2,131,396 $ || Malý festivalový film vo velkom štýle. Posolstvom to pripomína nedávno videné Black Mirror (2011 TV Series), ale formou mu nesiaha ani po päty. Obsahovo je to ale nadpriemerný počin, ktorý sa určite oplatí vidieť. 80% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (05.05.2014)

Štvrtá hviezda, pretože ma ten film prekvapil. Celý čas mi niečo vadilo, hlavne asi tie blbé deti a že je nad slnko jasné, prečo kto z nich, robil čo, a aké to bude mať následky. Neskôr niektoré herecké výkony (Paula Patton a zas tie decká). A potom detaily, ako že človeku s hypotékou, zoberú všetky veci hneď po nezaplatení prvej splátky (a čo poistka?), alebo že opusteného chlapca na facebooku osloví neznáme dievča a on si ani neoverí, čo je zač; alebo že žena žijúca svoj život na internete nemá antivírák (!). Celý film navyše smeroval k jasnému a zreteľnému cieľu a celý film som tomu chcel dať tri hviezdy a potichu pritakávať slovu midcult, vyslovenému tu už viackrát (byť s ním, ani s aroganciou pravidiel jeho používania maximálne nesúhlasím). No a potom prišiel záver a spravil si to u mňa na plnej čiare. Nie preto, že stop motion, ani pre katarziu (o ktorej by sa tiež dalo polemizovať), ale že to dopadlo inak ako som čakal. Disconnect zdanlivo celý čas šlape cestou kritiky spoločnosti a nepriamo vyslovenej antinetovej agitácie, aby nakoniec skončil bez vyslovenia akéhokoľvek názoru. Disconnect nevraví, že internet je satan, ani že to čo sa vo filme stalo je všetko stopercentne zlé (tá dejovka s chlapcom a novinárkou; jej záver ma dostal asi najviac). Disconnect je iba príbeh o skupinke ľudí žijúcej v počítačovom veku, ktorá mala skrátka trochu väčšiu smolu. A väčšinou vlastnou vinou. PS: Pre ten záver mi paradoxne trochu uniká pointa, tej štvrtej hviezde teda hovorme guilty pleasure. (05.10.2013)

Myslím, že filmově erudovaní to nazývají midcultem. Je to fajn, dojmete se, solidní herci (Andreu Riseborough jsem poznal až v poslední čtvrtině, když shodila makeup) a je to podbízivý. Na jistotu. Na mě až moc okatý útok na city. 6/10. Ale abych nepůsobil jako necita, co se do těchhle dojiček na emoce už nedokáže položit, tak i já občas podlehnu, naposledy u evropského midcultu The Broken Circle Breakdown, nad kterým se zase ofrňují jiní :) (07.09.2013)