Sinister

Derrickson to má v paži, o tom žádná. Jen jede podle rutinní šablony, která nenaservíruje jediného překvapení a i tu pointu v extended cutu nakonec prodá podle očekávání už od první osmičkové projekce. Což je možná trochu škoda, protože výborný Hawke, pevné vedení a impozantní Youngův soundtrack to jinak táhnou vysoko do červených čísel. [Inside joke: Norský blackmetal a Pishin po levici udělaly v kině své. :)] (12.11.2012)

Ano, Sinister bezpochyby je jedním z nejlepších hororů roku 2012. U hororů téměř vše již bylo viděno, nicméně ne všechno již bylo slyšeno. A polovina Sinisteru spočívá v tom maglajzu, co splodil geniální Young a čím byl film ozvučen. Protože tyhle zvuky samy o sobě jsou děsivý, ale ve spojení s hororovýma scénama je to teda vrchol. Vadily mi tak maximálně ty přemaskovaný děti, ty už mě teda moc neberou, zato boogie man byl krutej jak sviňa. Plus k tomu samy nahrávky zločinů jsou hrůzný. Táhne to nahoru i Hawke, Rylance a hodně se mi líbil James Ransone v menší roli "deputyho". Sinister patří k tomu typu nervních, skutečně děsivých hororů, co postupně gradujou a přesně to se mi líbí. Takže proto neváhám se 5* ani chvíli. O chlup lepší, než Mama. (12.07.2013)

Co se atmosféry týče, tak můžu říct jediné: bravo! Takto napínavý film se vidí jen málokdy. Atmosféricky je to teda úplně na špici, kam se hrabe nějaký Insidious. Dějově mě to ovšem zas tolik nevzalo a to hlavně vzhledem k závěrečnýmu dění. Kromě toho, že konec byl mírně urychlený a odfláklý, tak u mě kvůli závěrečnýmu vysvětlení mírně klesl i předchozí děj. Každopádně čtyři hvězdy si to rozhodně zaslouží, protože se jedná o výborný horor, který dokáže skutečně vyděsit (samozřejmě pokud máte u sledování ideální podmínky). 80% (31.01.2013)

V některých pasážích má divák, který horory sleduje tak dvakrát do roka, co dělat, aby udržel stolici. Musím uznat, že Hawke procházející pásky s explicitním obsahem a hlavně jeho brouzdání po potemnělém domě (proč si sakra nerozsvítil?) čekajíc, odkud vyskočí bubák (zvukařská práce je skutečně intenzivní), jsou natočené velmi solidně. Ambice tu byly, o tom žádná. Škoda jen, že si někdo nedal trochu víc práce se scénářem. Klasická duchařina představuje spisovatele, který poznal slávu autora jednoho bestselleru, který se orientuje na nevyjasněné kriminální případy a který po letech příprav na další velký trhák jaksi už nemá kde brát na uživení rodinky. Jenže tentokrát si ukrojil až příliš velké sousto. Skoro jako režisér Derrickson. Ten sice dokáže v ten správný moment vytáhnout nějaké to znepokojivé eso z rukávu, ale ve finále je to extrémně ohrané. Rozuzlení pak pro mě bylo zklamáním. Na druhou stranu je příjemné sledovat, když dostane schopný filmař nějakou tu kačku a prostor se vyřádit, tak to nemusí být zlé. Tady to ale nakonec zůstalo někde na půli cesty. (01.12.2012)

|| Scenár: C. Robert Cargill, Scott Derrickson | Hudba: Chtistopher Young | Produkcia: Jason Blum | Distribúcia: Lionsgate | Štúdio: Summit Entertainment, Alliance Films, Blumhouse Productions, IM Global | Rozpočet: 3 miliónov $ | Tržby: 87,702,460 $ || Zaslúžený trhák, kde najlepšiu prácu odviedol skladaťel. Ta hudba je tak ponurá a atmosferická, že by som si ju ako sountrack určite nepúšťal, leda že by som chcel mať temné sny. Na to však, aby bol tento film výnimočným, je to až príliž veľký blábol, mixujúci duchovno so zombie a nadprirodzeno so sériovou vraždou. Tieto prvky sú miešané samoúčelne, a pre mňa nemali šancu zafungovať. Hlavne ku koncu. Prvá pólka nadpriemerná. (25.05.2013)