Sinister

Ve filmu, stejně jako v literatuře, většinou záleží nikoli na tom, o čem se vypráví, ale jak se vypráví. K ději tedy jen stručně, že o žádné novátorství nejde. Naopak, viděno mnohokrát, klasické bububu, kde otec rodiny zaplete všechny do mysteriozního zla, které je semele. Nicméně podání, styl vyprávění, dávkování - umožňovalo hlasitě předpovídat, co se bude dít dál - a vůbec mě neobtěžovalo nějakou stupiditou. Spíš se mi dere pod prsty výraz "klasika" nebo "stará škola", ne ve smyslu zastaralosti, ale solidnosti řemesla. Hercům jsem věřil jejich role. Rodinné dialogy vůbec nebyly vycpávka, ta rodina takhle fakt mohla fungovat. Velice dobrý dojem. (08.12.2012)

Taká 1/3 filmu je skôr temnenejším vyšetrovacím thrillerom ako hororom , no postupne atmosféra hustne. "Mr. Boogie" je dosť záhadná postava a v hororoch je to vždy takto lepšie. Celý film je to také pohrávanie sa s divákom, ale záver sa vydaril a je jasný ako facka. Nie že by bol bohvieako originálny, podobné závery tu už boli, ale presne takto si predstavujem poctivý hororový záver. 80%. (23.02.2013)

To, co fungovalo už v Kruhu, Paranormal Activity a podobných aneb "home video děsí nejvíc" po stopadesáté. Zdaleka nejlepší složkou Sinistera je kakofonická skrumáž plná letmých skřeků, proseb o smrt a znepokojujících ruchů, která se při troše fantazie dá označit hudbou (soundtrack jen pro psychopaty). Postavy jí logicky nemůžou slyšet, ale pro diváka by to bez ní nebylo ani z poloviny tak intenzivní a mrazivé. Frekvence šoků (než se to trochu okouká) v první polovině je velmi nadstandardní a nepamatuju si, kdy jsem byl naposled v kině takhle nervózní a přál si, aby si postavy povídaly a proboha chodily po domě hlavně ve dne, kdy by bubáci měli spát :-) (09.11.2012)

Co se týče žánrových atributů, Sinister rozhodně má co nabídnout, správnou hororovou atmosféru, slušnou porci napětí a docela hodně více než obstojných lekaček. Problémem filmu však je, že postupně ztrácí svoji šťávu, hlavní hrdina vás začně solidně štvát a až příliš časté ukazování „onoho zla“ sráží míru strachu/napětí (vždyť já pak ty „postavy“ bral úplně normálně, jak tam pořád pobíhaly, nelekaly mě už potom), nemluvě o dost nezvládnutém konci, který byl spíš k smíchu (stejně tak závěrečný záběr). Člověka to skoro až zamrzí, když byl Sinister vcelku dlouho na tak dobré cestě, ale ve výsledku pouze lepší průměr. (30.08.2013)

Stydlivej ožralej kissák se na konci moh klidně trochu víc odvázat, scénář ale velel jinak. Nevadí - dlouho jsem se takhle v kině nebál. Nebál, ne nelekal. Takže vzhůru na vystrašenýho sympaťáka Hawkeho a nacvičte si před odchodem hlasivky. Budete je v sále potřebovat k umravnění všech hovad, co se smějou při lekačkách nebo si šeptají v tichých scénách a myslí, že je nikdo neslyší. (01.11.2012)