Válečná generace

Ve skutečnosti není zase takovou novinkou podobně postavený příběh z německé strany. Můžeme jmenovat klasika E. M. Remarquea a jeho Čas žít, čas umírat, či další podobně vynikající knihu od Dietera Nolla Dobrodružství Wernera Holta. A našly by se i další. Výše uvedené přece jen představují absolutní literární špičku, na kterou scénář Unsere Mütter, Unsere Väter nedosahuje. Na to je v něm místy až příliš prvoplánovosti, neuvěřitelných náhod, drobných, avšak nepřehlédnutelných chyb historického a technického charakteru. Ale přesto. I přesto jsem právě teď (a to právě znamená asi v půl čtvrté ráno) dokoukal po celovečerním zátahu poslední díl jedné z nejlepších a nejhodnotnějších televizních záležitostí poslední doby. Němci, musím jim to přiznat, zase zaváleli, po dílech jako Der Untergang, Baader Meinhof Komplex a dalších přišli opět s něčím ze špičky. Ano, výtky mám a s řadou toho, co napsal Zeck, souhlasím. Ale na druhou stranu jde o zachycení proměny člověka v šílené době a prakticky všichni z pěti hrdinů, vlastně paradoxně až na poručíka Wilhelma Wintera, spáchali něco, co se dá označit za sviňárnu. A zajímavý je, že většinou to postava spáchala ne v době bezbřehého nadšení, ale naopak deziluze. Z deziluze lidé dle mého konají jak to nejlepší, tak to nejhorší, záleží v tu chvíli jen na nich. Nejvíc patrné je to u Friedhelmovy postavy. Skvěle zahrané a přes zmíněné chyby tak působivě natočené, že mé počáteční rozpaky a představa, jak postupně začnu v komentáři vyjmenovávat, že tamhle nemůže bejt vrak T-34/85, že hodnosti SS se neoslovovaly "pane", ale pouze hodností a tak dále, nakonec naprosto ustoupily do pozadí. Scéna, kdy Viktor přijde po válce na úřad a najde tam pracovat bývalého nacistu pod vedením amerického důstojníka byla takovou třešničkou, velmi mi připomněla starý český vtip "to jste si spletla dobu babičko." - "Dobu možná, ale vás určitě ne." Jen jsem si nemohl nevšimnout, jak negativně z filmu vycházejí příslušníci Armije Krajowe. To bylo možná přece jen moc, a to nejsem zrovna fanoušek Poláků. Na druhou stranu nelze si zastírat, že válka není nikdy černobílá. Tak, že bychom konečně my taky něco...? (07.06.2014)

Válečná generace je třídílná minisérie, která vzbudila poměrně velký rozruch v Polsku a Rusku, jelikož se jedná o příběh pěti berlínských přátel, které rozdělila válka. Jedná se tedy o německý pohled na Druhou světovou válku skrze oči mladých Němců. Válku, která rozdělila rodiny a přátele. Válku, která zanechala Evropu v troskách a tato minisérie na to poukazuje hodně explicitní formou. Hrůzy válka, frontové, válečné nemocnice, mocenské boje. To všechno tu je. To nejlepší z německé televizní tvorby. (11.04.2017)

KONEČNE. Konečne som objavil vojnovú drámu s obdobia druhej svetovej vojny ktorá sleduje aj tú spoločnosťou odsúdenú "zlú" stranu a nie je nejako ponížená trápnou Nemeckou angličtinou, hraním sa s kontextami alebo čisto iba negatívnymi zobrazeniami a tak. Ide o krutú a chladnú realitu ktorá je nakrútená tak nesmierne autenticky, že sa mi ani nechce veriť, že ide o televíznu produkciu. Epizóda 1 Hneď na začiatku sme vtiahnutý do náročných bojov, autenticky zobrazených minimálne tak dobre ako v snímke Zachráňte vojaka Ryana. Beriem to ako také predstavenie, privravte sa , táto cesta do Moskvy nebude jednoduchá. Hneď na to je boj uťatý a dostávame sa do Berlína v roku 1941. Tam sledujeme päť priateľov, dvaja vojaci, žid, speváčka a sestrička, ktorých rozdelí vojna. Každého príbeh je jedinečný a niekedy sa prelínajú v zaujímavých sledoch. Opakujem sa ale niečo tak autentického som nevidel hádam nikdy.. Prvá epizóda mi vypálila svojou kvalitou mozog s hlavy.***** Epizóda 2 Príbeh, hlavne pri konci, sa už ťahal do trocha nereálneho poetického gulášu pri stretnutí zostávajúcich priateľov. Ale zase naopak scény s frontu boli ešte epickejšie ako v prvej časti. Nemcom došli sily a na zostávajúcich vojakoch bola frustrácia jasne badateľná. V poslednom dobíjaní zostali v jednotke už iba dvaja vojaci, potom nastal ústup... Je to sila 4,5* Epizóda 3 Od bojov sa už viac menej upustilo a skôr sa tu zakončujú psychologické pochody ľudí zničených vojnou. Malo to svoje neskutočne silné momenty ale aj tak mi prekážali mnohé nelogické činy postáv. To mi tu strácalo tú správnu realistickosť. Škoda, že boje v Berlíne neboli absolútne vyobrazené.. Dokonca ani príchod Rusov a Američanov. Zase ale na druhú stranu tu celkom delikátne vyobrazli Rusov ako bandu nevychovaných haj*lov ktorými, ako inak, boli. Koniec bol takisto skôr v tom symbolickom ponímaní ale nezdráham sa názoru, že to bola jedna s najlepších vojnových drám aké som kedy videl 4* za poslednú časť. (13.01.2015)

Pro zemi, která byla ve válce agresorem a nota bene tu válku i prohrála, je choulostivější se s podobným tématem vypořádat, zvlášť když je na krku obvinění z genecidy a slušná várka válečných zločinů. Německá televize se pokusila s kostlivci ve skříni vypořádat ambiciózní minisérií. Nejlepší a v podstatě jediná rozumná cesta, jak se s bolestnou minulostí vypořádat, je prezentovat vítězství Spojenců nikoliv jako porážku Německa, nýbrž jako porážku fašismu a osvobození země od nacistické diktatury. Viděl jsem už dost německých filmů, kde se to jen hemžilo antifašisty, kteří neměli na práci nic jiného než zachraňovat Židy před transporty a pomáhat odbojářům, kde si člověk jen říkal, odkud se ten režim vzal a jak mohl fungovat, když evidentně neměl žádné stoupence. Nemyslím si ale, že jde o tento případ. Můžu sice Našim matkám, našim otcům vytknout řadu drobností, ale když si spočítám všechna pro a proti, jde podle mého soudu o zatím nejlepší německou práci na dané téma, minimálně v seriálu pro široké vrstvy diváků. Samozřejmě indoktrinace nacismem byla díky dlouhodobému působení Hitlerjugend na mladé vojáky větší než seriál předjímá, ale to podstatné sděluje přesvědčivě. Kdyby se každý národ vyrovnával s běsy minulosti aspoň takhle, můžeme si v mnoha ohledech oddechnout. Příběhy pětice seriálových kamarádů pomáhaly v Německu těm, kteří 2. světovou válku osobně nezažili - a těch je v dnešním Německu konec konců drtivá většina - vytvořit si názor na nejtemnější období svých moderních dějin a z postav podobným těm ze seriálů učinit vzor a součást poválečné demokratické a antinacistické identity. Na čistých 5* to sice nevidím např. proto, že tam absentuje německá herecká extraliga (tím ale rozhodně neříkám, že by herecké výkony byly špatné), nebo proto, že scénárista, jak už to u podobných rozsáhlejších děl bývá, někdy ujede. Např. to, jakým způsobem se scénárista vypořádal s koncem Friedhelmovy válečné databáze, vypadá určitě strašně hezky a pateticky ve scénáři, ale v praxi to odporuje duchu postavy a realitě posledních válečných dní říše. Daleko praktičtější a pravděpodobnější by byla kulka do zad při pokusu o přechod do zajetí. Na druhou stranu, ten nedokonalý seriál je mi tak sympatický, že asi zamhouřím oko. Každopádně podle mého soudu jeho kvality výrazně převyšují populární německý snímek Stalingrad. Celkový dojem: 85 %. (06.06.2014)

No, nestačím se divit !! Další podivný, leč poměrně očekávaný hype, na něž poslední dobou narážím stále častěji, který se mi nezdá až tak kontroverzní, jak by se třeba z typických reakcí diváků z Polska dalo očekávat, jako spíš scenáristicky velmi naivní a nesympaticky mechanický.. Válečná generace dost často při akčních scénách naznačuje, že mají tvůrci v čele s režisérem Philippem Kadelbachem značně nakoukaného Vojína Ryana či Bratrstvo neohrožených, o opravdu velmi kvalitním řemesle rovněž nemůže být ani sporu, stejně jako o skutečnosti, jak velká svině může být selektivní paměť.. (31.10.2015)