Z hrdze a kosti

I já vydal jsem se na největší trhák v současné nabídce kin. V ohromném sále Anděla se topili čtyři diváci, z nichž jeden v půlce zašel za plátno a už se nevrátil. Nevím, jestli tam hledal Marion, ale pokud ji našel, tak mu to ze srdce přeju. Byla totiž jasnou jedničkou týmu, který si naordinoval prazvláštní taktiku. Já se bál, že to bude zas ten typ filmu, který je lepší pustit si v MP trojce, protože stejně dobrou polovičku pro slzy nevidíte. No a teď si připadám jako uječená pubertální kravka, která se vzteká, že místo iPodu dostala tablet. Těch emocí tam totiž mohlo být mnohem víc, co mohlo; víc jich tam být přímo mělo! Takhle je to sice hezká psychologická sonda do vztahů lidí s různě pocuchaným osudem, ale co se mi film snažil dát bych nacpal do igelitky. A to je málo. Škoda. (07.04.2013)

Úzko previazaná romanca s drámou nám bez pátosu opäť ponúka nevšedný zážitok. Mužský hrdina príbehu má problémy so svojim životom a skomplikoval mu to i fakt, že sa musí starať o malého syna... ženská hrdinka príde o obe nohy... a oboch previaže život zvláštnym putom. Pár krát som sa pristihol pri myšlienke nakopať Aliho do riti, lebo jeho videnie sveta mi pripadalo nezodpovedné a Annin handicap mal postihnúť neho. Ona bojuje svoj život inými cestami a jej obdivuhodná vnútorná sila dokáže priklincovať každého diváka. Nie je dôležité komu patrí tento príbeh, lebo niekedy som mal pocit, že sledujem dva príbehy, v každom prípade spájanie oboch osudov je impozantné. Z hrdze a kosti je silný film. A výkon Marion Cotillard je fascinujúci, jej mimika tváre, pohľady, oči otvárali brány do jej duše a odhaľovali jej nevyrieknuté sny a túžby... (01.04.2013)

Audiard je opravdu skvělý režisér. Právě jakousi téměř hmatatelnou čistotu režie na jeho filmech (zejména na posledních dvou) obdivuji nejvíc. Všechno krásně šlape a hladce plyne, scény jsou ideálně dlouhé, informace jsou dávkovány v naprosto přesných dávkách - ani moc, ani málo. A navíc vždy po určitém časovém bloku nastoupí hudební intermezzo s parádně vybraným songem. Také oba dva hlavní herci byli výborní, ale svým výkonem mě ale dostal hlavně Matthias Schoenaerts - tomu chlápkovi jsem věřil doslova každý pohyb, ani jednou mě nenapadlo, že "jenom hraje". I po emoční stránce to režisér hezky vybalancoval, není to ani ždímačka slz, ani chladný art. Přesto mi ve všech Audiardových filmech chybí nějaký faktor, který by mě přiměl dát pět hvězd, něco co by mě opravdu dostalo. Třeba příště, už teď se těším na jeho další film. (16.03.2013)

Ali a Stephanie a jejich náhodné setkání. Na dřeň je přehlídka zajímavých charakterů v překvapivě hodně osobním dramatu se špetkou romantiky, která trpí především svojí délkou a až příliš velkými ústupky vstříc žánrovým konvencím a potřebě to nějak důstojně zakončit. Atmosféra vydařeného dramatu bez obalu se tak mírně rozpadá pod tíhou těchto tvůrčích rozhodnutí, ovšem i přesto se jedná o více než solidní filmařský počin, jehož shlédnutí vás mrzet nebude. [70%] (22.03.2013)

Veľmi pekný film s veľmi smutnými ľudmi, ktorí k sebe hľadajú cestu. Zaujímavé pozeranie, skvelý zážitok a nezabudnuteľná spomienka. Mám rada filmy Jacquesa Audiarda a nesklamal ani tentoraz. Síce je to opäť raz jeho typický rukopis, ale príbeh je úplne iný ako predošlé. Príbeh filmu veľmi originálny a dobre herecky zvládnutý. Konečne zase raz romantika čo stála za to!! (11.03.2013)