Pravidlá mlčania

Výčet známých hereckých tváří je impozantní a ani ten námět nebyl vyloženě špatný, bohužel tomu vůbec neodpovídá divácký zážitek. Jestliže jako herce jsem na Roberta Redforda nikdy nedal dopustit (věk se bohužel zastavit nedá), tak k jeho režijním počinům zatím hledám cestu mnohem obtížněji. Pravidla mlčení mohl být slušný thriller, kdyby se do toho podařilo dostat i nějaké emoce, zrychlilo tempo, přidala nějaká ta napínavá nebo i akční scéna a ubralo pár desítek zbytečných minut. Ještě bych přepsal a možná i jinak obsadil roli novináře, Shia LaBeouf mi tam moc neseděl, ale ta role celkově stála za starou bačkoru. Zklamáním byla pro mne i hudba Cliffa Martineze, kdy ústřední hudební motiv byl sice zajímavý, ale už jsem ho v obdobném provedení slyšel jinde. Průměrný snímek, který nijak zvlášť nezaujme. (20.05.2013)

,,KDYŽ SE ZAPLETEŠ DO NĚČEHO TAKOVÉHO, BENE, DOSTANEŠ ODPOVĚDI, ALE NE TY, CO MYSLÍŠ. TAJEMSTVÍ JSOU NEBEZPEČNÁ… DOUFÁM, ŽE SI NA TO PŘIPRAVEN.“...... /// Třicet let starý události… MŮŽE MLADEJ KLUK POCHOPIT, co je tenkrát vedlo k ,,revolučním“ činům? Politicky zajímavá filmařina o snaze dopátrat se pravdy. Pátrá Redford, pátrá Shia, pátrá FBI, ale postupně všechny ty pátrání ztrácej na přitažlivosti. Asi kvůli rozvleklosti (možná i zbytečně žvaněj…). A když odkryjou trumfy – tak už vlastně nikoho nepřekvapěj. Jasně – pohnutky, důvody … VŠICHNI SI MYSLÍME, ŽE CHCEME ZNÁT TAJEMSTVÍ DRUHÝCH …, ale tyhle ,,Pravidla mlčení“ bohužel nepřinášej žádnou politickou štvanici. Škoda. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2003 napsal Neil Gordon jsem nečetl. 2.) Tohle byl můj Pionýr. 3.) Zajímám se o Marxismus – leninismus v Americe. 4.) Thx za titule ,,skyah“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (20.05.2013)

Robert Redford to v tomhle filmu myslel dobře. Škoda ale, že napětí je neexistující a všechno musí utáhnout samotné herecké výkony. A že těch je požehnaně - Shia LaBeouf, samotný Robert, Susan Sarandon, Nick Nolte, Brendan Gleeson a moje oblíbená Anna Kendrick. I tak musím uznat, že některé scény byly vcelku zajímavé, ale těžko se doplňovaly do jinak těžce průměrného thrilleru z řad tajných agentů, který svojí délkou nabízí srovnání s dvou hodinovým čekáním na razítko v libovolně zvoleném úřadě v Jihoafrické republice. (14.09.2014)

Jak já miluji investigativní hyeny, které, hnány touhou po ukojení svého ega a zvýšení podejnosti novin, neváhají zničit libovolný počet životů. Mám štěstí v tom, že můj život je celkem obyčejný a tak přísně utajené informace o tom, kdy a kde jsem si hrál se svým pytlíkem, by patrně nezvedly náklad ani regionálního Deníku. Jenže tady jde o víc. Jde o to, že když mladý člověk vyjádří svůj nesouhlas se systémem, tak ho slavná americká demokracie semele klidně i po třiceti letech. To je povzbuzující zjištění, zvlášť když ho předkládá skvělá herecká sestava, která dokáže diváka solidně napnout a navíc si skvěle vychutnává momenty, kdy se jednotliví partyzáni po letech opravdu neradi vidí. (03.11.2013)

Pravidla mlčení navzdory své zdánlivé starosvětskosti ve volbě stylistických prostředků i žánrových modelů vlastně představují odchylky od současných postupů. Možná je to mou slabostí pro Redfordova díla (jakkoli vidím řadu jejich problémů), ale mně prostě přijde navýsost sympatické, když filmař natočí film ironizující žánry, které jej učinily hvězdou a jež má rád, a porušující vlastní modely stylistických voleb ve snaze vyzkoušet si jiná filmařská řešení. A navíc film, který mě i coby značného skeptika ve věci ideologické interpretace přiměl ve své analytické kritice na tuto hru přistoupit. (26.10.2014)