Bůh žehnej Americe

God Bless America je zaujímavý tým, čo chcel povedať. Televízna kultúra typu Superstar, BigBrothers atď, ktoré sú jednoducho všade prítomné udávajú trendy a posúvajú hranice toho, čo je v spoločnosti "normálne". Typy ľudí, ktorí nepoznajú "dobré mravy" stále pribúda... Goldhwait si svoju neurózu dnešnej doby rieši réžijne a roztápa ju po svojom - cynizmom, extrémnosťou a tiež kontroverziou, čím ide tak trochu proti sebe a myšlienke...Čo ma dosť metie..So všetkým a všetkými skoncovať...Tak trochu psychopaticky... (02.10.2012)

Slibuji dnes přede všemi, že pokud mi bude datum ukončení mého pobytu na zemi oznámeno s dostatečným časovým předstihem, tak velmi civilizovaně popravím několik pečlivě vybraných celebrit, před jejichž skandály se nelze schovat ani na veřejných záchodcích. Takže díky Frankovi a Roxy za inspiraci, výtečnou zábavu, skvěle padnoucí hudbu a ať Bůh dál žehná Americe - zejména tím, že ji vrátí do rukou indiánů. Howgh! (17.07.2012)

Wauuu, tak tohle bylo něco nezapomenutelnýho. Film, který se snad ani tvrději už nemůže navážet do americké společnosti a její povrchnosti, egoismu, chamtivosti, hrubosti a arogance. Kde se hrabe Michael Moore. A ještě víc je k nevíře, že to točil a napsal ten největší pošuk z Policejní Akademie. Tenhle film má moje naprosté uznání, protože je to krutě pravdivý (kdo tam byl, pochopí), navíc je to fakt vtipný a Tara Lynne Barrová je neskutečně zajímavá mladá herečka. 1 000 000 % (23.06.2016)

Bobcata si pamatuju jako magora z Policejni akademie a koukam, ze bude asi magor i normalne, protoze tohle je ulet. Takova uchylnejsi verze Volneho padu, ktera na nej samozrejme kvalitativne nema, ale i tak to je solidni zabava. Film vlastne stoji na dvou hercich, Murray je takovej paprda, kterej nema problem dve tretiny filmu stravit neustalym nadavanim a rozcilovanim se nad necim, kazdou chvily mu neco vadi nebo leze na nervy a nekdy po pul hodine filmu mu jebne a zacne krvava jizda. Barr jako jeho pomocnice je taky fajn a Bobcat se s tim absolutne nepare, takze se fuckuje, strili se moderatori, verici, celebrity nebo treba i mimina a zaver je naprosto ultimatni. Ale musi se uznat, ze ackoliv je to samozrejme desne prehnany, s nekterejma nazorama hlavnich hrdinu se neda nez souhlasit. (02.06.2012)

Všední a nenápadný chlápek jménem Frank je osamělý a zatrpklý misanthrop, trpící neúnosným množstvím vulgarity, primitivismu a omezenosti kolem sebe. A po večerech v televizi masochisticky sleduje dementní talk shows, reality shows, soutěže, reklamy a podobné zhovadilosti určené tupému diváckému stádu, což jeho znechucení lidmi i americkou společností ještě prohlubuje. A když dostane v práci výpověď a vzápětí mu lékař objeví mozkový nádor (klišé jako prase), hladina jeho trpělivosti přeteče a on vezme do ruky bouchačku... Blaženě jsem si pochrochtával, jak nemilosrdně trefnou a břitkou satiru se v té Americe podařilo natočit, a jak radikální ale pravdivé názory v ní prezentovat (třeba dialog Franka a jeho kolegy v práci). Ale s příchodem afektované Roxy se bohužel do té doby slibně se rozvíjející příběh rozmělní, zkarikuje a jeho energie se změní. Ze satiry se stává fraška a myšlenkové poselství vyznívá pomalu do ztracena. Ale konec dobrý - všechno dobré; film končí povedenou tragikomickou scénou střeleckého i slovního vystoupení na American Superstar a zanechává ve mně pozitivní dojem. Boj s blbci a blbostí je sice marný a já sám jsem ho už vzdal, ale Franka přesto považuju za svou spřízněnou duši. A zaznamenal jsem i jednu lahůdkovou perličku - když dealer zbraní nabízí Frankovi AK-47, pronese nachlup stejnou větu, jako Samuel L. Jackson v Tarantinově Jackie Brown. (07.09.2013)