MINDHUNTER: Lovci myšlenek

David Fincher a thrillerový seriál z 80. let o dvojici agentů FBI a jejich objevných metodách při vyšetřování brutálních vražd. To je kombinace, která nemůže dopadnout špatně. Mindhunter je vynikající seriál, který je však úplně jiný, než by se dalo očekávat. Není zde pevný příběh, kdy jdou hrdinové z bodu A do bodu B, jako tomu u jiných seriálů bývá. Není zde ani klasické napětí při vyšetřování vražd a seriál je spíše psychologickou studií myslí sériových vrahů. Pokud ale přistoupíte ne neobvyklý přístup k celému seriálu, užijete si precizní a výborně napsanou i zrežírovanou podívanou, které ještě dopomáhají výborné herecké výkony. Škoda jen kolísajícího tempa některých epizod. (02.08.2020)

První řada: Chytré​ konverzační drama čerpající ze skutečnosti a které se snaží odpovědět na jednu z mnoha variací otázky proč... Fincherova jistá režie ukotvila styl mezi Zodiacem a Mad Meny a přidává brilantní konverzace s tehdy ještě sekvenčními vrahy. Analytické dialogy pitvají ty nejhorší z nás jen abychom s děsem sledovali, že nenormální nejsou jen oni. Fantastické obsazení i (nebo vlastně především) vrahů dělá z Mindhuntera skutečnou lahůdku letošní sezóny. Děs zde nenahání vizuální zobrazení zabití, ale vyprávění o něm. Druhá řada: Velice specifický typ strachu je divákovi servírován na sříbrném podnose. Děs zde vychází z běžných, pochopitelných situací, které se mohou stát hned ve vedlejsím domě, nebo právě vám (pozdě vystavený procesní příkaz). Minulá řada byla především o Kemperových rozhovorech s Fordem, zde se dostává do popředí McCallanyho Tench. Linie o miminku na kříži, podbarvená Hillovým rozpadajícím se hludebním tématem, místy zpomalí tep za únosnou míru. Je až nepříjemně hmatatelná a často zastiňuje pro úřad klíčové pátrání po černých dětech v Atlantě. Pohovory jsou tentokrát mírně stranou hlavního dění, o to jsou ale ty opravdu důležité hutnější. Mansonovo sólo je samozřejmě vynikající, ale rozhodně není jediné. Nejlepší kriminálka za několik posledních let, navíc v dokonalém fincherovském kabátku. (27.11.2017)

// Fincher v klasicky fincherovském dramatu precizně roztaženém do deseti postupně gradujících epizod, vesele směřujících k mrazivému finále, kdy si divák stejně jako hlavní postavy uvědomí - že vlastně neví vůbec nic. Sežráno i s navijákem. Přerod Jonathana Groffa geniální (a na konci mi došlo, proč byl obsazen), soundtrack chci okamžitě domů, a kde je sakra ta druhá řada? 9/10 (16.10.2017)

Novodobý Sherlock a jeho Watson...tak to ma vážne pobavilo. Seriál určite nezaujme každého, hlavne nie tých, ktorí čakajú nejakú akciu či napínavý príbeh, tento seriál si skôr vychutnajú tí, ktorí dokážu oceniť ten fascinujúci stret validity a reliability s realitou. Osobne na niečo takéto čakám už minimálne dvadsať rokov a musím povedať, že som sa konečne dočkala! (18.11.2017)

Obidve série Mindhuntera majú viacero dejových vedľajších odbočiek, ktoré sa v konečnom dôsledku ukážu byť zbytočnými, šumia do prázdna a seriál by sa bez nich zaobišiel. Napriek tomu je to ťažká tonáž, bavíme sa ostatne o diele perfekcionistu Finchera. Výborný kasting, skvelá dobová atmosféra a uhrančivé dialógy, z ktorých neviete spustiť uši. Kým prvá séria pôsobí epizódnejšie (rozhovory so sériovými vrahmi), druhá okrem týchto (divácky atraktívnych a obľúbených) rozhovorov ponúka zápletku, ktorá sa rieši celú sériu a tak pôsobí konzistentnejšie (dodnes uspokojivo nevyriešené vraždy detí v Atlante). (15.09.2020)