MINDHUNTER: Lovci myšlenek - Série 2

„Všetko, čo viete o sériových vrahoch, ste sa dozvedeli len od tých, ktorých ste chytili.“ Druhá séria ma nechytila až tak, ako prvá. Napriek tomu je to stále Fincher. To je poznávacie znamenie. Hoci má séria len (treba dodať, že rozumných) 9 epizód, niekedy tempo uvädá. Je mi jasné, že toto nie je akčný seriál, lež seriál pozostávajúci prevažne z rozhovorov, ale proste na môj vkus to bolo príliš pomalé. Ako v prvej sérii, aj v druhej sú do popredia postavené nápady, ktoré sa nedočkajú uspokojivého konca (Holdenove záchvaty, kontrola sociálky, zbytočné cameo Eda Kempera, ktorý je tu len preto, lebo si ho diváci obľúbili počas prvej sezóny). Takisto sa neviem zbaviť dojmu, že scenáristi nevedeli, či chcú rozprávať epizódne diely, alebo jednoliaty príbeh. Takže v niektorých častiach sa „len“ vedú debaty s chytenými šialencami a potom nasledujú časti venované neslávne slávnej sérii takmer tridsiatich (!) vrážd detí v Atlante (o čom pojednával napr. tento film). Ten prípad je dodnes neuspokojivo (ne)vyriešený a myslím si, že detailistovi Fincherovi a jeho tímu sa podarilo presne zachytiť atmosféru zmaru, šialenej byrokracie a množstva teórií a podozrivých. Ako niečo, kde staré policajné zložky nie sú príliš schopné (a najmä ochotné) reagovať na nové postupy FBI ohľadom profilovania sériových vrahov, pričom ale aj jednotliví agenti na vec majú sem-tam odlišný názor, Holden si až príliš trvá na svojom, kým Tench pochybuje a pýta sa, či to celé nakoniec nemôže byť inak. Proste to je natočené tak, ako to vtedy aj naozaj bolo: ako neskutočný bordel, z ktorého nikto nebol múdry. Najväčšou atrakciou je kráľ mončičákov, pošuk Charles Manson. Je tu realisticky líčený presne tak, než aký bol v skutočnosti a totiž ako... ako to napísať slušne... zmagorená nímandská nula, ktorá sa nikdy nemala narodiť. (16.09.2020)

Druhá řada mě bavila asi víc jak první. Hodně to přičítám tomu, že k Holdenovi se do popředí protlačil i Bill. Wendy jako by tu svým osobním příběhem spíš zaplňovala hluchá místa, Gregga tvůrci ignorují stejně jako novej šéf a Jim sice prostor dostal, ale víme o něm prakticky prd (ale mračit se on umí, to zase ano). V tom serálu jsou všemožné podoby zla a a neštítí se asi ničeho. Ale je skvělej... to mu nikdo neodpáře. Jednoho pak dost naštve, když se pak dočte z lednovýho článku na serialzone, že hercům končí smlouvy a Fincher má beztak něco jinýho, tak s další řadou moc nepočítejte... aspoň ne v dohledné době. Škoda! (29.06.2020)

Velice specifický typ strachu je divákovi servírován na sříbrném podnose. Děs zde vychází z běžných, pochopitelných situací, které se mohou stát hned ve vedlejsím domě, nebo právě vám (pozdě vystavený procesní příkaz). Minulá řada byla především o Kemperových rozhovorech s Fordem, zde se dostává do popředí McCallanyho Tench. Linie o miminku na kříži, podbarvená Hillovým rozpadajícím se hludebním tématem, místy zpomalí tep za únosnou míru. Je až nepříjemně hmatatelná a často zastiňuje pro úřad klíčové pátrání po černých dětech v Atlantě. Pohovory jsou tentokrát mírně stranou hlavního dění, o to jsou ale ty opravdu důležité hutnější. Mansonovo sólo je samozřejmě vynikající, ale rozhodně není jediné. Nejlepší kriminálka za několik posledních let, navíc v dokonalém fincherovském kabátku. (24.08.2019)

Nejchladnokrevnější televizní thriller široko daleko, z jehož postupně se rozvíjející kriminální zápletky střídavě mrazí, tají se dech, a ve finále pak i roní slzy nad smůlou, provázející zarputilou ústřední trojici vyšetřovatelů. Ta beznaděj a faleš, do kterých se to v posledních dvou hodinách překlopí, nemá v depresivních seriálech (teda kromě Chernobylu) obdoby. HBO má True Detective, Amazon Prime Bosche, no a Netflix válí s Mindhunterem. Zlatá éra chytrých, komplexních krimi na pokračování je tady. Nenechte si ji proklouznout mezi očima. (17.08.2019)

Nenudil jsem se ani minutu. Hovorů s vrahy ubylo (došlo vlastně jen na Mansona, vraha posedlého psím démonem a krátkým cameem Eda Kempera, ale to se ani tak moc nedá počítat) a víc nic. Vůbec to ale nevadilo. Celá série se soustředí na sériové vraždy dětí v Atlantě (kterých je na konci 30 a vůbec mi nejde do hlavy, proč jsem o tomhle případu nikdy dřív neslyšel) a téma je to více než zajímavé a správně dramatické. Stejně výtečná je i vedlejší zápletka se synem Tenchova syna (pokud náhodou není ještě lepší, než ta hlavní), zato zápletka s lesbickým vztahem policajtky tam je prostě vyloženě jen proto, aby tam něco takového bylo, ale naštěstí to alespoň nijak nerušilo. Nový šéf u FBI je sympaťák. Ve srovnání s první řadou byla ta minulá asi lepší (i kvůli všem těm hovorům), ale tahle je taky skvostná. Mindhunter je sice pomalý seriál a tak nějak si prostě plyne svým tempem, jenže je vtahující a nenudící a to je moc dobře. Rozhodně jeden z nejlepších seriálů současnosti, jsem rád, že to platí i nadále, a v rámci žánru je rozhodně úplně na špici. TOP seriál a už teď se nesmírně těším na třetí řadu. Bylo by nepochopitelné, kdyby nebyla. 95%. (17.09.2019)